Ostrava, Praha - Přesně před dvěma roky dal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku za pravdu rodičům osmnácti romských dětí z Ostravska, že byly diskriminovány, když byly v devadesátých letech přeřazeny z normálních základních škol do škol zvláštních.
Od rozsudku, který kritizoval segregaci Romů v českém vzdělávacím systému, se praxe trochu změnila. Podstata ale zůstala stejná.
Zvláštní školy se přejmenovaly na praktické, pomocné na speciální, ale jde jen o kosmetickou úpravu. V těchto školách, které kladou větší důraz na výchovu než vzdělání, převládají Romové.
Ostrava: zvláštních je méně
Jistý pozitivní trend je, že tyto školy mají v posledních letech méně dětí. Relevantní srovnání však podle odborníků neexistuje, protože první skutečně reprezentativní průzkum je z letošního roku.
Například v Štrasburkem kritizované Ostravě však v posledních letech některé bývalé zvláštní školy zanikly.
"Skončily například zvláštní školy v Poděbradově ulici a Těšínské, sloučily se s námi. Dříve se tady učilo přes dvě stě dětí, teď jich mám sotva sto dvacet," říká ředitel Základní školy praktické Na Vizině v Ostravě Jan Effenberger.
Potvrzuje to krajský úřad, který je zřizovatelem praktických škol. "Došlo ke snížení počtu praktických škol z důvodu změny zřizovatele některých z nich a následné skupinové integraci do běžných základních škol," uvedla mluvčí hejtmanství Šárka Vlčková.
Nižší počet praktických škol svědčí o tom, že přeřadit neprospívající romské dítě do zvláštní školy pro žáky s lehkou mentální retardací už není tak snadné.
Přibývá na druhou stranu běžných základních škol, které jsou téměř čistě romské a ve kterých se nenajde jediný absolvent, který by se hlásil na střední školu. Vznikají hlavně v lokalitách, ve kterých se rozrůstá ghetto.
Od Štrasburku důslednost
"Upřímně řečeno, v devadesátých letech byly zvláštní školy chápány jako zařízení, kde bude romským dětem lépe. Nebyli jsme tak důslední. Po Štrasburku se minimálně v Moravskoslezském kraji praxe velmi změnila," uvedla ředitelka Pedagogicko-psychologické porady v Karviné Věra Podhorná.
"Sociální znevýhodnění už nemůže být důvodem přeřazení. Podmínkou je mentální postižení. Provádíme vyšetření, ale o přeřazení nerozhodujeme my, ale Speciální pedagogické centrum. Dítě také v žádném případě není možné přeřadit bez souhlasu rodičů," zdůraznila ředitelka.
Jenže pokud by to tak skutečně všude fungovalo, nemohly by být školy pro žáky s lehkým mentálním postižením plné romských dětí.
Z letošního průzkumu Ústavu pro informace ve vzdělávání vyplývá, že speciální školy navštěvuje více než čtvrtina všech romských dětí. Doplňují je jen o něco více než dvě procenta bílých dětí. Jsou to výsledky mimořádně reprezentativního průzkumu provedeného v 2700 školách.
Tolik mentálně postižených?
"Podle odborníků trpí obecně lehkou mozkovou retardací jen dvě až tři procenta populace, Romy samozřejmě nevyjímaje. Takže je zcela nesporné, že mnoho romských dětí je stále přeřazováno ze základních škol nesprávně," uvedl Jan Stejskal, koordinátor koalice Společně pro školy.
Dodal, že nelze věřit na lehkou mozkovou retardaci u těchto dětí, když podle odborné literatury mají být s touto diagnózou v dospělosti na úrovni devíti- až dvanáctiletého dítěte.
Segregace romských dětí ve školách podle Stejskala pokračuje.
"Zvláštní školy sice zanikly, ale dál funguje téměř tři sta škol, které pod jinou hlavičkou pokračují ve vzdělávacích programech pro školy zvláštní či pomocné," uvedl Stejskal. Dodal, že nejde bývalých zvláštních škol v podstatě o vzdělání, ale o převýchovu.
Vyšetřování dětí v poradnách probíhá podle něho v mnoha případech formálně a nesprávně. "Poradenští pracovníci vyrábějí místo integračních opatření diagnózy," míní Stejskal.
Současnou praxi kritizuje jako diskriminační také ostravský sociální pracovník Kumar Vishwanathan. "Základní školy by měly být otevřené všem dětem, tak jako je to všude jinde na světě," řekl Vishwanathan, který dodával odvahu romským matkám z Ostravy, aby se soudily až ve Štrasburku.
"Je potřeba připravit učitele tak, aby uměli s romskými dětmi pracovat i s jejich specifickými potřebami. Učitelé by měli mít schopné, vyškolené asistenty, kteří nebudou děti jen doprovázet na záchod, jak je to dneska, ale budou skutečně pomáhat slabším dětem při vyučování," uvedl Vishwanathan.
Ministerstvo školství přiznává nedostatky. Připravuje novelu vyhlášek o poskytování poradenských služeb ve školách a poradnách a o vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.
Bez mentálního postižení ne
"Bude striktně stanoveno, že žák bez mentálního postižení se nemůže vzdělávat podle vzdělávacího programu upravujícího vzdělávání žáků s mentálním postižením," uvedl Tomáš Bouška z ministerstva školství.
Jsou rovněž připravena vyrovnávací opatření pro běžné základní školy, která budou sloužit k zajištění vzdělávacích potřeb a vyrovnání vstupních znevýhodnění, zejména žáků se sociálním a zdravotním omezením.
"Jedná se například o zajištění služeb asistentů pedagogů, či poskytování individuální podpory v rámci výuky a přípravy na výuku," vysvětloval Bouška.
Materiály jsou v připomínkovém řízení. S ministerstvem na připravovaných změnách spolupracovali právě zástupci koalice Společně pro školy.
Připravované změny se zabývají také povinností důkladně informovat o všech specifikách praktických a speciálních škol včetně práva odmítnout přeřazení žáka.
"Ministerstvo rovněž připravuje metodické doporučení, ve kterém apeluje na poradny, aby uvažovaly o přeřazení žáka ze základní školy do praktické až po vyčerpání všech smysluplných podpůrných a vyrovnávacích opatření," dodal Bouška.
I když se očekávalo, že úspěch osmnácti rodičů ve Štrasburku by mohl znamenat vlnu dalších žalob, nikdo další to nezopakoval.
