


Pětapadesátiletou německou pravicovou extremistku Marlu Svenju Liebichovou má Česko předat do Německa, kde má nastoupit do vězení. Rozhodl o tom v pondělí Krajský soud v Plzni. Liebichovou původně německé soudy odsoudily jako muže Svena Liebicha, úředně si změnil pohlaví a nyní se identifikuje jako žena.

U Aše na Chebsku ji na základě evropského zatykače zadrželi 9. dubna detektivové přezdívaní lovci lebek. Pondělní rozhodnutí soudu je zatím nepravomocné, Liebichová si ponechala lhůtu na podání stížnosti. Žalobce se tohoto práva vzdal.
Soud v Halle v roce 2023 tehdy ještě Liebicha poslal na rok a šest měsíců do vězení za štvaní lidu, pomluvy, urážky a porušení autorského práva k dílům výtvarného umění. S odvoláním odsouzený neuspěl. Pak si úředně změnil pohlaví, podle médií proto, aby se dostal do ženského vězení. Trest si měla Liebichová odpykat v ženské věznici v Saské Kamenici (Chemnitz), kam ale loni nenastoupila. Liebichová uvedla, že do Německa předána být nechce.
Před vyhlášením rozhodnutí vznesla námitku na podjatost předsedkyně senátu, soudkyně Ivany Růžičkové a chtěla, aby byla z projednávání případu vyloučena. Senát ale podjatost Růžičkové neshledal a z jednání ji nevyloučil.
Liebichovou přivedli do soudní síně dva muži a dvě ženy z vězeňské služby. Na chodbě před shromážděnými novináři německy a anglicky křičela na mužské strážce, aby se jí nedotýkali. Stejně jako v květnu měla upnuté triko s leopardím potiskem, červeně nalakované nehty na rukou a rudé rty. Přišla s prošedivělým knírem a s novým účesem - na vyholené hlavě má pouze pruh krátkých vlasů táhnoucí se od čela do týla, částečně obarvený červenou barvou.
V květnu u plzeňského soudu s předáním do Německa důrazně nesouhlasila. V německém vězení se prý obává o svou bezpečnost a důstojnost. Má strach, že se dostane do věznice s muži a bude zneužívána, vyjádřila i obavy o život.
Přestože tvrdí, že není rasistka, byla v Německu už dříve šestkrát odsouzena za urážky, hanobení, pomluvu a veřejné podněcování k rasové diskriminaci. Obává se tak i toho, že v německém vězení by byla s ostatními vězni, kteří jsou podle ní většinově jiné národnosti a převážně ze zemí netolerantních k transgender problematice.
"Nechci být předána, protože mám strach, že se dostanu do vězeňského zařízení s muži, do mužské věznice, což by pro mě byla z lidského hlediska diskriminace. Protože jsem mediálně známá, budu tam nejen zneužívána, ale budu tam muset strpět velice nevhodně chování vůči mému tělu a mé osobě a mám strach, že mě tam zabijí," řekla v květnu u soudu.
Když čeští policisté v dubnu Liebichovou zadrželi, soud ji poslal do vazby, kterou trávila v plzeňské věznici. V pondělí soud změnil předběžnou vazbu na vazbu předávací, Liebichová tak zůstává ve věznici.
Její případ vyvolal v Německu debatu o zákonu o sebeurčení, který vstoupil v platnost v listopadu 2024. Pomoci měl především transgenderovým či nebinárním lidem. Umožňuje změnit úřední zápis o pohlaví bez psychologických posudků a soudních řízení, stačí prohlášení na matričním úřadu. Stejně lze změnit i křestní jméno. Příslušný matriční úřad v Německu podle obhajoby Liebichové podal návrh, aby její změna pohlaví a jména na ženské byly zrušeny. Toto řízení v Německu ještě neskončilo.
Žádost o úřední změnu pohlaví si Liebichová podala 1. srpna 2024, 1. listopadu se oficiálně stala ženou jménem Marla Svenja Liebichová, řekla u soudu. V lednu potom podle ní o této změně začala rozsáhle psát média. I proto, že její případ je mediálně hodně známý, bojí se podle svých slov prostředí mužské věznice. Za diskriminaci označila, že německé úřady podle ní chtějí, aby ji před nástupem do ženského vězení posoudili psychologové, zda se skutečně vnímá jako žena. Nic takového se ale u jiných vězeňkyň neděje, uvedla.



Ve věku 77 let v úterý zemřel bubeník americké rockové skupiny ZZ Top Frank Beard. Hudebník, který byl členem slavného texaského tria téměř 60 let, zemřel v hospicové péči na svém ranči v texaském Richmondu. V posledních chvílích života byl obklopen rodinou, uvedl jeho publicista Bob Merlis. Informovala o tom agentura AP.



Spojené státy uvalily sankce na předsedkyni Mezinárodního trestního soudu (ICC), japonskou soudkyni Tomoko Akaneovou, a soudního právníka Abdoulayeo Seyeho ze Senegalu. Oznámil to v úterý americký ministr zahraničí Marco Rubio. Sankce navazují na loňské nařízení amerického prezidenta Donalda Trumpa namířené proti ICC.



Nákladní loď zasáhl při plavbě v Hormuzském průlivu neznámý projektil, oznámila v úterý ráno britská námořní služba (UKMTO). Zásah způsobil škody ve strojovně lodi a zranil či zabil nejméně jednoho člena posádky. Spojené arabské emiráty v podvečer podle agentury Reuters zase uvedly, že na ně Írán vypálil dvě balistické rakety. Jedna raketa zasáhla teritoriální vody země, druhá dopadla mimo ně.



Zářijové parlamentní volby v Rusku nebudou svobodné, soutěživé ani spravedlivé a jejich oficiální výsledek vznikne na objednávku Kremlu. Přesto mohou být důležité, protože data získaná z hlasování mohou ukázat, zda režim ruského prezidenta Vladimira Putina ve společnosti výrazněji ztrácí podporu. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy to řekl v rozhovoru s ČTK.



Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov vyzval k uspořádání voleb na Ukrajině ještě během nynější války s Ruskem. Země čelí krizi vládnutí, uvedl Fedorov, který podle agentury Reuters také kritizoval korupci během nynější války.