Vyslání vojáků minulý týden na mimořádném zasedání schválila vláda v demisi, nyní se mandátem měla zabývat sněmovna a Senát. Proces bude nyní pozastaven.
Do Polska mělo ještě do Vánoc odjet 150 vojáků, především ženistů. V Polsku měli až 180 dnů pomáhat zvládat migrační tlak na hranicích s Běloruskem.
"Plánované vyslání českých vojáků do Polska zatím není třeba, protože situaci na hranici s Běloruskem se podařilo stabilizovat. V tomto duchu mě informoval polský ministr obrany Mariusz Blaszczak jak oficiálním dopisem, tak při osobním telefonickém jednání," uvedl Metnar.
Plánované vyslání českých vojáků do Polska zatím není třeba, protože situaci na hranici s Běloruskem se podařilo stabilizovat. V tomto duchu mě informoval polský ministr obrany Mariusz Blaszczak jak oficiálním dopisem, tak osobně. Mandát proto parlament zatím projednávat nebude.
— Lubomír Metnar (@metnarl) December 13, 2021
Blaszczak podle Fajnora Česku poděkoval "za kontinuální politickou podporu a nabídku pomoci". "Ta by se pro jeho zemi stala znovu aktuální až v případě opětovného zhoršení současného stavu," poznamenal Fajnor.
Místopředsedkyně vlády v demisi Alena Schillerová (ANO) novinářům řekla, že kabinet dnes otázku vyslání vojáků probíral. O změně ji informoval Metnar. Vládě řekl, že Polsko v tuto chvíli situaci zvládá a nebude potřebovat pomoc z Česka ani z Maďarska.
Návrhem na vyslání vojáků se měla už v úterý zabývat Poslanecká sněmovna. Schválení jí dnes doporučil branný výbor. O den později se očekávalo schválení Senátem. Misi vyslovili podporu kromě vlády i zástupci nastupující vládní koalice.
Do Polska měli vyjet ženisté z Bechyně, vojáci z 53. pluku elektronického boje, 102. průzkumného praporu a 533. praporu bezpilotních prostředků.
Česko nabídlo Polsku pomoc opakovaně, naposledy tak dopisem učinil prezident Miloš Zeman. V reakci na něj Polsko pomoc odsouhlasilo. Česká jednotka měla podporovat polské síly, monitorovat hranici a zajistit na ní ženijní práce. Vojáci tak mohli stavět nebo opravovat hraniční bariéry nebo budovat komunikace.
Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které EU na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.
