Česko už téměř rok žije s GDPR. Úřad zatím rozdal šest pokut

ČTK ČTK
Aktualizováno 26. 4. 2019 13:25
Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) zatím neudělil žádné zdravotnické organizaci sankci ani nezahájil správní řízení v souvislosti s evropským nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR). V pátek to řekl mluvčí úřadu Tomáš Paták. V jiných oblastech už úřad za chyby celkem šest pravomocných pokut udělil.
Foto: Aktuálně.cz

Úřad zatím napomáhá k zavedení celého systému ve všech oblastech a odpovídá na dotazy organizací. Uspořádal také stovku přednášek. Náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar řekl, že zdravotnickým organizacím vadí především vznikající náklady třeba na obnovu informačních systémů nebo na zřízení pozice pověřence.

Evropské nařízení začalo platit loni v květnu. Veřejným organizacím, jako jsou nemocnice, školy nebo úřady, které pracují s daty obyvatel, tak vznikly různé povinnosti. Například je to zřízení pozice pověřence, který mapuje situaci v nemocnici a navrhuje potřebná opatření ke zlepšení ochrany údajů.

Výše pravomocných pokut za porušení GDPR: 

  1. 10000 korun
  2. 30000 korun
  3. 15000 korun
  4. 30000 korun
  5. 10000 korun
  6. 20000 korun

Podle Policara k tomu někdo využil své zaměstnance, někdo nabral nové, jiní využili externích služeb. "Obecně si organizace stěžují na věci, které jim generují náklady. Nemocnice mají například staré informační systémy. Potřebovali by nové, ale většinou je to otázka desítek milionů korun, které nemocnice jen tak nenajdou," uvedl Policar.

Podle něj však organizace využívají dotací z Evropské unie, díky kterým se jim daří systémy modernizovat. Dalšími náklady jsou pověřenci, podle Policara ale není jeden úvazek ve velkých zařízeních takovým problémem.

Vedoucí analytického oddělení ÚOOÚ Soňa Matochová uvedla, že podle databáze úřadu je v Česku kolem 17 tisíc pověřenců. Jeden může pracovat pro více organizací, reálně ale musí zvládat práci. "Zatím jsme v oblasti zdravotnictví nevedli žádné správní řízení. Máme možnost postihu za pochybení, ale dosud jsme nic takového neuplatnili," řekla Matochová.

Podle Patáka už ale úřad udělil několik pokut ve výši několika desítek tisíc korun v jiných oblastech než zdravotnictví. Provinila se například marketingová firma, podnikatelský subjekt, otevřený webový registr, půjčovna aut nebo jazyková škola. "Pokuty byly například za nezabezpečení smluv s osobními údaji klientů, zveřejňování seznamu s osobními údaji na internetu nebo nevyřízení žádosti o přístup k osobním údajům," uvedl.

Úřad zatím napomáhal k zavedení celého systému. "Odpovídali jsme na dotazy, měli jsme spoustu konzultací, udělali jsme stovky přednášek. Zaznamenali jsme desítky podnětů. Chceme napravit nedostatky a najít vyvážené pojetí mezi volným pohybem informací a ochranou soukromí," řekla Matochová. Dodala, že vše je dlouhodobý proces a k jeho nastavení musí pomoct vzdělávání a osvěta.

V ČR podle Policara platí zákon o ochraně osobních údajů už od roku 2000. "Evropské nařízení platné od loňska něco zjednodušilo, něco zpřísnilo. Nařízení říká, ať si organizace udělají analýzu rizik, kde hrozí zásah do práva občanů. A potom ať se dělají potřebná opatření," uvedl Policar. Opatření podle něj mohou spočívat nejen v moderních informačních systémech, ale také například v zamykání karet s osobními údaji pacientů do zásuvky, ochraně archivu zdravotní dokumentace mřížemi a podobně.

Opatrnost je podle pověřence motolské nemocnice Radka Knolla třeba i v situaci, kdy lékaři z různých zařízení konzultují nějaký složitý případ a vyměňují si informace o pacientovi. "Lékaři jsou vázaní lékařským tajemstvím a mají lékařskou etiku, které se nezpronevěřují, ale na druhou stranu nařízení vyvíjí větší tlak," uvedla pověřenkyně svatoanenské nemocnice v Brně Zuzana Ondrůjová.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 5 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy