Praha - Státní zemědělský a intervenční fond v roce 2003 rozhodoval, které firmy budou smět v Česku vyrábět cukr a především kolik. Kvůli vstupu do Evropské unie se totiž Česká republika zavázala mimo jiné k tomu, že nepřekročí maximální povolenou hranici výroby cukru. A pokud jej vyrobí, smí jej prodat jen mimo Evropskou unii, kde jsou výrazně nižší ceny.
Rozdělení kvót na cukr v roce 2003 probíhalo ve dvou kolech. Jenže společnost Moravskoslezské cukrovary v druhém kole dostala menší podíl než v kole prvním. Rozdělení kvót proto napadla u soudu. Správní soudy poté konstatovaly, že rozhodnutí fondu byly nezákonné.
Moravskoslezské cukrovary poté podaly i žalobu, v níž požadovaly ušlý zisk za nepřidělenou část kvóty. Žalobu směřovaly na ministerstvo zemědělství, pod které fond spadá, a sumu si spočetly na 365 milionů korun. Argumentovaly navíc tím, že zkrácení kvóty v sezoně 2003/2004 ovlivnilo i výši kvót v následujících letech.
Mimochodem: cukerné kvóty končí až letos na podzim a teprve poté budou moci cukrovary vyrábět, kolik budou chtít.
Vždyť jste to stáhli
Případ poprvé řešil Obvodní soud pro Prahu 1 v roce 2012. Ten ale žalobu cukrovarníků o odškodné zamítl s argumentem, že správní soudy sice rozhodnutí fondu zrušily, ale samy cukrovary následně s nižší přidělenou kvótou souhlasily, protože vzaly odvolání proti její výši zpět. Proto je tedy zbytečné přezkoumávat, jak vysokou kvótu měly Moravskoslezské cukrovary skutečně dostat a zda to nebylo na jejich úkor.
Verdikt pak počátkem roku 2013 potvrdil i odvolací Městský soud v Praze.
Právník cukrovarů Pavel Marc tento závěr ale odmítá. To, že cukrovarníci nakonec stáhli odvolání proti přidělení nižší kvóty, vysvětluje tím, že to bylo vynucené rozhodnutí.
"Kdybychom u té druhé žádosti nestáhli odvolání, nedostali bychom ani ten kousek kvóty a nemohli bychom vyrábět vůbec," poukazuje Marc.
Zamítli jste předčasně
Moravskoslezské cukrovary poté podaly dovolání k Nejvyššímu soudu a ten se jich loni v únoru zastal a přikázal případ projednat znovu od počátku. Podle něj je názor, že jim nevznikla škoda, předčasný. Předchozí soudy měly podle něj rozdělování kvót pečlivěji přezkoumat.
Případ tak soudy musely začít řešit znovu. Soudkyně Michaela Seböková z Obvodního soudu pro Prahu 1 žalobu po velmi krátkém jednání, kdy nepřipustila žádné důkazy, toto pondělí zamítla. Tentokrát to odůvodnila promlčením. "Nárok byl promlčen 26. 12. 2009, žaloba byla podána až 24. února 2010," uvedla.
Rozhodnutí Sebökové právníka cukrovarníků Pavla Marce překvapilo. "Tři soudy to předtím spočítaly tak, že to promlčené není," uvedl Marc, podle něhož společnost podá opět dovolání.
Desítky dalších sporů
Uvedený spor není přitom jediný, který zpracovatelé cukru vůči státu vedou. Samo ministerstvo zemědělství přiznává, že jsou jich desítky. "Ministerstvo zemědělství za dobu více než 15 let existence kvótového systému vedlo či dosud vede větší množství soudních řízení, která mohou vyústit až v řízení o náhradě škody," potvrdila mluvčí resortu Markéta Ježková. Podle ní ale v žádném řízení dosud nebylo ministerstvo pravomocně odsouzeno k náhradě škody.
Česko už přesto platilo. V roce 2007 mezinárodní tribunál řekl, že má uhradit společnosti Eastern Sugar 711 milionů korun; firma původně žalovala o více než dvě miliardy. I zde bylo důvodem to, že jí Česko snížilo oproti jejím konkurentům v roce 2003 kvótu. Kvůli tomu, že šlo ale o holandskou firmu, případ řešil arbitrážní soud, a odškodné tak vyplácelo ministerstvo financí.
"Rozhodčí tribunál posoudil stanovené kvóty jako neodůvodněnou diskriminaci Eastern Sugar oproti českým cukrovarům a příslušné nařízení vlády označil za porušení mezinárodněprávních závazků ČR vůči nizozemským investorům," uvedla mluvčí ministerstva financí Kateřina Vaidišová.
Ministerstvo zemědělství ale oba případy odmítá srovnávat a spekulovat o šanci Moravskoslezských cukrovarů. "Přestože oba spory vznikly při rozdělování produkční kvóty ve stejné době, jde o rozdílnou skutkovou i procesní situaci," uvedla mluvčí Ježková.
