Když se chce stát člověk vědcem, jde po získání magisterského titulu studovat doktorát. Jeho studium někdy zabere stejné množství času jako plný pracovní úvazek. "Není to něco, co lze smysluplně dělat po práci či o víkendech. Není to příprava na budoucí povolání jako bakalářské či magisterské studium, ale už samostatná vědecká práce, které by se měli doktorandi věnovat jako plnému úvazku," říká Vít Zdrálek, který vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Navzdory tomu však doktorandi dostávají od státu měsíčně 11 250 korun, což je méně než minimální mzda. Kolik přesně dostanou, si pak určuje každá fakulta sama. Některé školy navyšují stipendia z vlastního rozpočtu, většinou ale jen o pár stovek. Mezi nejštědřejší patří například fakulta elektrotechniky na ČVUT, která svým studentům dává 15 tisíc. Některé školy pak ještě odměňují studenty za mimořádné výsledky.
Kromě stipendia si doktorandi mohou přivydělat prací na grantech školitelů, ale například v humanitních a společenských vědách jich je výrazně méně než v technických oborech.
"Typicky jde o mimořádně schopné lidi s dokončeným vysokoškolským vzděláním, kteří by v pracovním procesu vydělávali násobně více. Už to samo je hluboce nedůstojné," říká Zdrálek. Doktorandi proto vedle náročného studia ještě hledají, kde by si mohli přivydělat. Pracují třeba jako číšníci, prodavači nebo recepční.
I ministerstvo školství uznává, že studenti nemají "dostatečné prostředky na dokončení studia". Plánuje proto udělat reformu doktorského studia, která by měla základní výši stipendia navýšit na 18 až 19 tisíc měsíčně. Změna by se dotkla doktorandů, kteří začnou studovat v akademickém roce 2024/25.
Na filozofické fakultě nízká stipendia ještě snížili
Mezitím se však vedení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy rozhodlo svým doktorandům stipendia snížit, a to z původních 13 tisíc na 10,5 tisíce. Fakulty mohou totiž měsíčně dát studentům i méně, než jim pošle stát, a zbytek uložit do stipendijního fondu.
"Bohužel aktuální stav stipendijního fondu pro financování doktorandských stipendií je již od počátku letošního roku v minusu a bylo nutné na tuto situaci reagovat," říká děkanka fakulty Eva Lehečková.
Stipendijní fond, ze kterého fakulta doktorandská stipendia dofinancovává, se obvykle naplňuje z poplatků za delší studium. Ty ale studenti během posledních dvou let nemuseli platit z důvodu koronavirové epidemie. "Bohužel nám naše ekonomická situace v současné chvíli opravdu nedovoluje reagovat jinak než plošným snížením," vysvětluje děkanka.
Doktorandy na filozofické fakultě tento krok zaskočil. "Je to pro nás demotivující, protože vedení v dopise, kterým rozhodnutí odůvodňuje, argumentuje dopady inflace na zaměstnance, ale dopady na nás vůbec nezmiňuje. Necítím z toho empatii pro naši situaci," říká doktorandka Anna Schubertová.
Musí zpátky na recepci
Ta se loni začala díky stipendiu a grantu věnovat doktorátu naplno, předtím při studiu pracovala. "Přistupovala jsem k tomu, jako by to byla normální práce. Nežila jsem si sice nějak na vysoké noze, ale byla jsem schopná rozpočet utáhnout," vypráví Schubertová.
Jenže po snížení stipendia o dva a půl tisíce už s penězi nevyšla a znovu si musela najít brigádu na recepci. "Pracuju tam asi deset hodin týdně. To by mi mělo pokrýt propad stipendií, ale zároveň i zvyšující se náklady související s inflací," vysvětluje.
Doktorandi v otevřeném dopise apelovali na děkanku a akademický senát, aby fakulta své rozhodnutí přehodnotila. Své znepokojení vyjádřila i Česká asociace doktorandek a doktorandů, která se obává, že snížení stipendií neumožní některým studentům ve studiu dále pokračovat.
Odbory filozofické fakulty zároveň upozorňují na to, že snížení stipendií je součástí většího problému. "Tento případ chápeme jako dílčí problém nedostatečného financování vysokých škol v Česku, zejména humanitních a společenskovědních oborů. Velmi nešťastná však byla také argumentace průvodního dopisu, která staví proti sobě ekonomické zájmy zaměstnanců a studentů," říká místopředseda odborů Štěpán Kubalík.
