Zahalte Karlův most do vlajky EU, radí bruselský expert a hodnotí české předsednictví

Barbora Doubravová Anna Dohnalová Barbora Doubravová, Anna Dohnalová
16. 8. 2022 18:07
Už více než měsíc předsedá Česko státům Evropské unie. "Máte za sebou vratký začátek," říká odborník na evropskou politiku Steven Blockmans z bruselského think-tanku CEPS. V českém předsednictví postrádá důraz na otázku klimatu. Půlrok v čele unie by podle něj měla vláda využít k přiblížení evropských témat veřejnosti. Zapomínat nesmí ani na Ukrajinu, uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Premiér Petr Fiala při projevu v Evropském parlamentu představuje plán českého předsednictví v Radě EU.
Premiér Petr Fiala při projevu v Evropském parlamentu představuje plán českého předsednictví v Radě EU. | Foto: Evropský parlament

Je české předsednictví v Evropské unii kvůli válce na Ukrajině těžší?

Samozřejmě že je. Kterákoli jiná předsednická země by tím byla zasažena. Francie, která byla v čele v letošním prvním půlroce, prožila šok začátku války. Teď je na Česku, aby se pokusilo společnou loď ustálit nebo ji alespoň nasměrovat stejným směrem, což bude obtížnější. Počáteční sjednocení kolem evropské vlajky, kdy členské státy rychle rozhodly o návrhu pěti balíčků ekonomických sankcí proti Rusku, se vytratilo. Zejména Maďarsko po znovuzvolení strany premiéra Viktora Orbána téměř otevřeně nadává zbytku unie.

Co ukazují priority, které si Česko v čele unie nastavilo?

Dopad ruské války na Ukrajině je česká priorita číslo jedna. Je vidět, že Češi jsou odhodlaní řešit otázky krátkodobé odolnosti Evropy z hlediska bezpečnosti, obrany, ekonomiky. Na druhé straně Česko opomíjí, co je Evropanům zřejmé, zvlášť v nynější vlně veder, která zasáhla velkou část kontinentu. Chybí dlouhodobá priorita v oblasti změny klimatu.

Měli bychom se tedy více soustředit na dlouhodobé cíle?

Ne, to neříkám. Jen se snažím vysvětlit, že část českého předsednictví je spíše reakcí na probíhající události než aktivním přístupem k věcem.

Pro českou veřejnost je podle posledních výzkumů z pěti priorit předsednictví nejdůležitější zabezpečení dodávek energie. Až 80 procent obyvatel chce, aby vláda řešila na evropské úrovni dopady energetické krize. Jen třetina je pro zaměření na obnovu Ukrajiny. Co by mělo být na prvním místě podle vás?

Je pochopitelné, že každá země má povinnost starat se především o zdraví a bezpečnost svých občanů. Rozdíl mezi obavami Evropanů, že jim bude zima, a Ukrajinci, kteří mohou být zmasakrováni zločineckým režimem, je však obrovský. Morálně mám sklon upřednostnit Ukrajince, navíc tím, že pomáháme sousedovi, pomáháme i sobě. Ty dvě oblasti jsou propojeny. Vláda by měla sledovat více cílů zakotvených v prioritách českého předsednictví. Prezentovaných ve správném pořadí.

Jakou má premiér Petr Fiala z ODS pověst v evropských institucích? A jak se liší od svého předchůdce Andreje Babiše z ANO?

Fiala je velmi známý, každý si všímá jeho akademického zázemí. Zastává objektivnější postoje a politiku založenou na důkazech. Jde o jasný odklon od Babiše, obviněného ze zneužití evropských fondů pro holding Agrofert. Fialův nástup je čerstvý závan navazující na silný lidskoprávní odkaz někdejšího prezidenta Václava Havla. I kvůli českým zkušenostem s totalitním komunistickým režimem jsou priority předsednictví v dobrých rukou. 

Slogan českého předsednictví zní Evropa jako úkol, inspirací k němu byla Havlova esej. Je Havlovo jméno mezi evropskými politiky stále namístě? Nebylo by lepší navazovat na jiného lídra?

V unii má Havel velké jméno, pořád je to aktuální postava pro mnoho politiků i občanů. Je lepší držet se velkých autorit, i přesto, že nás už třeba opustily.

Řekl byste, že je nová vláda při své evropské misi věrná Havlovu odkazu?

Ještě je příliš brzy, uplynul jen jeden měsíc. Česko musí teprve ukázat, co umí. Je zřejmé, že je třeba řešit Ukrajinu. Ale nemělo by to jít na úkor vztahů třeba se státy západního Balkánu. Musí se také vypořádat s budováním evropské bezpečnosti a posílit armádu EU. Totéž platí pro energetickou odolnost a samozřejmě dodávky plynu zejména na zimu. Komise navrhla dobrovolné snížení spotřeby plynu o 15 procent do příští zimy k vytvoření rezerv, členské státy to rychle schválily.

Vyhlídky na úplné přerušení dodávek z Ruska jsou stále pravděpodobnější. Je navrhované snížení spotřeby dostatečné?

Není. Ten návrh Evropské komise byl sám o sobě slabý.

Na hodnocení je sice brzy, může ale první měsíc naznačit, jak si Česko vede?

Byl to poněkud vratký začátek. Nejspíš v důsledku pozdních příprav na předsednictví. Samozřejmě se do toho promítá i vztah k válce a dědictví francouzského předsednictví, na které Češi navazují.

Jaké komplikace od Francouzů převzali?

Francie se pokoušela odblokovat veto Bulharska v přístupových jednáních Severní Makedonie do Evropské unie. Severomakedonský parlament dal souhlas k řešení sporu s Bulhary po nátlaku několika evropských lídrů. Francouzi spustili počáteční fázi, české předsednictví má příležitost proceduru lépe uspořádat.

Dalším příkladem je myšlenka prezidenta Emmanuela Macrona vytvořit evropské politické společenství, aniž by to konzultoval s jinými státy nebo navrhl jeho podobu. Francie tu myšlenku hodila do pléna a nechala ji na českém předsednictví. Pokusit se celé věci dát obsah nebude lehké.

Někteří čeští odborníci namítají, že Česko nedělá dobrou práci, pokud jde o komunikaci se svými občany. Měly by země, které jsou součástí EU, pracovat na tom, aby jejich občané měli k unii pozitivní vztah?

Vlády by měly své občany o Evropské unii alespoň vzdělávat a předsednictví k tomu nabízí skvělou příležitost. Může využívat vší symboliky, zahalit třeba Karlův most do evropské vlajky, jako Francie promítla barvy vlajky EU na Eiffelovu věž. Pro tradičně euroskeptickou zemi je však ještě důležitější vzdělávat lidi způsobem založeným na faktech.

Evropská politika nebyla nikdy na prvním místě u českých voličů. Účast ve volbách do Evropského parlamentu nikdy nepřesáhla 30 procent. Dá se to změnit?

Podobně to bylo i ve Francii, dokud Macron ze svého evropského kurzu neudělal hlavní hybatel domácí a evropské politiky. Nejednou se ukázalo, že mu to může získat vítězné hlasy. V tom by si čeští politici mohli z Macrona vzít příklad.

Video: Ceny plynu se na burze tvoří uměle ve prospěch Ruska, říká expert Ludvík (4. 8. 2022)

Je to jedna z malých firem ovládaných Ruskem. Když se objeví nabídka plynu, začne strašným způsobem přihazovat, míní Vratislav Ludvík. | Video: Daniela Písařovicová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Německá vláda chce regulovat ceny plynu, kancléř Scholz chystá prohlášení

Německá vláda chce regulovat vysoké ceny plynu, soubor opatření by mohl mít objem 150 až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu Kč). Dnes o tom s odvoláním na zdroje z vládních stran informovala agentura DPA. Odpoledne s prohlášením vystoupí kancléř Olaf Scholz, ministr financí Christian Lindner a ministr hospodářství Robert Habeck.

Deník Handelsblatt napsal, že podle vládních zdrojů by stanovení maximálních cen plynu stálo německý rozpočet 15 až 24 miliard eur (až 592 miliard Kč). Sociální demokratka (SPD) Katja Mastová z vedení poslanecké frakce strany přitom v tomto týdnu hovořila o částce převyšující 100 miliard eur.

V Německu začne od soboty platit nový poplatek za obstarání plynu, který zdraží odběratelům tuto energetickou surovinu o 2,4 centu za kilowatthodinu (kWh), což může u domácností činit ročně i stovky eur (tisíce Kč). Očekává se ale, že vláda tento poplatek zruší, neboť ho kritizuje nejen opozice, ale i představitelé vládních stran. Není tak vyloučeno, že kancléř dnes oznámí i zrušení poplatku.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Putin podepsal dekret týkající se zákazu tranzitu kamionů ze Západu přes Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, kterým zmocňuje vládu k zákazu tranzitu kamionů z některých západních zemí přes ruské území. Zákaz, jenž vstupuje v platnost okamžitě, se týká zemí, které přijaly podobné restrikce vůči Rusku, uvedla agentura Reuters. Mezi státy, které omezily vstup ruským kamionům na své území, patří hlavně země Evropské unie.

EU zavedla zákaz vstupu nákladních automobilů ruských a běloruských podniků na své území už letos v dubnu. Unijní zákaz byl součástí pátého souboru sankcí, který EU přijala kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Ruské jednotky k operacím využívají také běloruské území. Zákaz nicméně zahrnuje řadu výjimek včetně přepravy pošty, paliv, potravin či léků.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 34 minutami

Česko získá 2,7 miliardy korun od USA na modernizaci armády nebo kybernetickou ochranu

Česko dostane od Spojených států podporu 106 milionů dolarů, tedy zhruba 2,7 miliardy korun, na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Schválil to americký Kongres, sdělilo české ministerstvo obrany a americké velvyslanectví v Praze.

Sto milionů dolarů půjde z amerického programu Zahraničního vojenského financování jako součást Kongresem schváleného druhého balíčku pomoci Ukrajině. Šest milionů dolarů z Fondu pro čelení ruskému vlivu podpoří vybudování týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v české armádě, uvedlo ministerstvo.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) americká finanční pomoc dokazuje, že klíčoví spojenci Česka vědí o české podpoře Ukrajině a oceňují ji. "I díky těmto prostředkům budeme schopni ještě lépe a rychleji nahradit vojenský materiál, který jsme darovali našim ukrajinským přátelům a zrychlit postupnou modernizaci armády," dodal.

Podobně se vyjádřila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Dar vnímáme právě jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu Ukrajině pomáhá a jak zodpovědně se stavíme k bezpečnosti své a našich spojenců," řekla. Peníze podle ní půjdou i na další pomoc Ukrajině. Česko patří mezi největší poskytovatele vojenské pomoci napadené zemi. Od začátku konfliktu před více než sedmi měsíci darovala Ukrajině vojenský materiál za víc než 3,8 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila

Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).

Důvěra se snížila ve všech sektorech ekonomiky, včetně průmyslu, služeb a maloobchodu, a mezi spotřebiteli. Na vině je hlavně růst inflačních očekávání.

V samotné eurozóně se index v září snížil o 3,6 bodu na 93,7 bodu. Analytici podle agentury Reuters očekávali pokles indexu na 95 bodů.

Důvěra domácnosti v EU se snížila o 3,5 bodu na rekordní minimum minus 29,9 bodu. Na rekordním minimu byla i důvěra v eurozóně, kde klesla o 3,8 bodu na minus 28,8 bodu. Spotřebitelé očekávají v příštích měsících zhoršení finanční situace a předpokládají omezení plánů na velké nákupy.

Inflační očekávání po poklesu v předchozích měsících ve všech sledovaných sektorech rostla. Evropská centrální banka (ECB) přitom slíbila, že bude bojovat proti růstu cen zvyšováním úrokových sazeb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy