Ústí nad Labem / Mělník - V oblastech sužovaných povodněmi mají nyní napilno především hasiči, policisté a záchranáři. Až voda opadne, začne velká práce pro hygieniky.
Ti nyní například dohlížejí na zajištění pitné vody, sledují epidemiologickou situaci a zkoumají výskyt infekcí, které by se během povodí mohly šířit.
Jejich hlavní chvíle však má teprve přijít. Hladiny začínají po kulminacích klesat, lidé se v následujících dnech začnou vracet domů, kde mají kontaminované potraviny, plodiny i studny. V oblastech, kde zůstane stojatá voda, navíc hrozí při nadcházejícím teplém počasí komáří kalamita.
Hygienici varují před zaplavenými potravinami, studnami i plodinami
Již teď hygienici na lidi v různých letácích a na internetu apelují, aby zlikvidovali zaplavené potraviny, nejedli zaplavené zemědělské plodiny či aby zlikvidovali plísně narostlé na stěnách.
Velkou kapitolou jsou pro hygienické stanice ty studny, které jsou pro lidi zdrojem pitné vody. Kromě toho, že budou provádět analýzy vzorků vody, už nyní radí občanům, jak studny vyčistit a znovu uvést do použitelného stavu.
K jejich sanaci by neměli přistoupit, hned jak opadne povodňová vlna, ale také až poklesne zvýšená hladina spodních vod.
Nabádají, aby jednorázovou, tzv. "šokovou" dezinfekci a rozbor vody provedli i ti, jejichž studna nebyla záplavami přímo zasažena, ale nachází se v povodňové oblasti.
Hlavní hygienik Vladimír Valenta opakovaně lidi vyzýval, aby byli opatrní při kontaktu se záplavovou vodou, protože hrozí riziko infekcí. "Záplavová voda není běžnou vodou z řek, ale je to vysoce kontaminované prostředí. Záplavová voda spláchla čistírny odpadních vod, septiky, žumpy, spláchla z polí výkaly zvěře," uvedl Valenta
Labe se přelilo přes hráz a zatopilo čtvrť v Ústí:
Hygienici rovněž budou dbát na kontrolu prodávaných potravin. "Určitě se budou hlídat potraviny, aby se neopakovala situace z roku 2002, kdy se tu prodávaly zaplavené potraviny," říká ředitel krajské hygienické stanice Ústeckého kraje dr. Josef Trmal.
Jak dodává, kromě kontroly vody, potravin a studen budou také pomáhat občanům odbornými radami, připravují se na nápor konzultací ze strany veřejnosti.
Podobný scénář předpokládá také Šárka Hatašová, vedoucí oddělení hygieny obecné a komunální v Mělníku.
"Hladina ještě příliš neklesla, je to teď spíše práce pro hasiče, pro nás hlavní úkoly teprve přijdou, až voda opadne," říká a dodává, že na webu nyní informují lidi, jak sanovat věci a potraviny, připravují se na monitorování studen a rozbory vody.
V Mělníce a okolí budou laguny, hrozí zde přemnožení hmyzu
Nepříjemným problémem po opadnutí vody by mohl být i přemnožený hmyz. Vajíčkům a posléze larvám komárů se velmi dobře daří právě ve stojaté vodě a podmáčeném terénu, svědčí jim i vyšší teploty, které mají výhledově nastat.
"S přemnožením komárů se dá počítat. Závisí to na době trvání záplavy, hlavně kolik se vytvoří tzv. periodických tůní, kde bude dostatek času pro dokončení vývoje vylíhlých larev komárů. Důležitou roli hraje také teplota. Vývoj komárů, ale i ostatních druhů hmyzu probíhá rychleji se vzrůstající teplotou," říká docent Ivan Gelbič z Entomologického ústavu Akademie věd.
"Po povodních se bude komárům dařit všude, tím spíše, pokud nastane teplé počasí. To zajistí namnožení komáří potravy a tím i rychlejší vývoj komářích larev," potvrzuje jeho slova Petr Janšta z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Přemnožení komárů je podle docenta Gelbiče také závislé na populační hustotě komárů v minulých letech. Kalamitní druhy většinou kladou vajíčka na vlhká místa, která jsou zaplavována vodou z tajícího sněhu, po přívalových deštích a po záplavách. Byla-li v minulých letech v daných oblastech populační hustota nízká, přemnožení nemusí být tak výrazné. "S určitými problémy je však nutno počítat v každém případě," dodává.
Jak říká Petr Janšta, větší problémy budou tam, kde už před povodněmi byla oblast obecně vlhčí a teplejší.
Jak předejít této hrozící komáří kalamitě? Hygienické stanice musí v postižených oblastech provádět pravidelný monitoring. Pak je podle Gelbiče možné kalamitám zabránit včasným postřikem larvicidnimi prostředky. "Pokud se toto zanedbá, pak už je většinou pozdě," říká.
Hygienici: O komárech víme
Jak se zdá, hygienici jsou na "komáří scénář" připraveni.
"Až bude voda opadávat, budou tu laguny, jelikož jsme v rovině. Mapujeme již území, kde by se přemnožený hmyz mohl vyskytovat, a budeme to řešit, říká vedoucí mělnického oddělení hygieny Šárka Hatašová.
Podle šéfa Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje Josefa Trmala bude záležet hlavně na tom, jak rychle bude voda opadávat.
Tak vypadá povodeň v Praze a okolí z výšky:
"Když opadne rychle, je to dobré. Nejhorší je ale stagnující voda, navíc v kombinaci s lužními lesy. Naopak ve vodě vylité do polí se komáři také příliš nevyskytují," říká.
V Ústí nad Labem a okolí podle něj nějaká komáří kalamita příliš nehrozí a nevyskytovala se tu ani po povodních v roce 2002. Větší problémy měl tehdy s komáry Terezín, ale i zde by podle něj měla být situace lepší.
"V Terezíně byly tehdy zaplaveny valy a vodu nebylo jak a kam vypouštět, komárů se tam tehdy vylíhlo opravdu hodně. Od té doby však na vypouštění vody zapracovali a situace s hmyzem by tedy nyní neměla být tak dramatická," doplňuje.
