Z ambasády v Praze neodešli do Ruska všichni, jeden diplomat v Česku zůstal a povýšil

Jan Horák Jan Horák
4. 6. 2021 5:30
Od tohoto týdne obsazenost ruského velvyslanectví v Praze kopíruje počet pracovníků na české ambasádě v Moskvě. Naplnilo se nařízení, které v reakci na zjištění o ruském útoku na muniční sklady ve Vrběticích vydal ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Ruská strana však ne všechny své lidi stáhla z velvyslanectví domů. Podle zjištění Aktuálně.cz dva z nich nově působí na konzulátu v Karlových Varech.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Když premiér Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček 17. dubna informovali o angažmá ruské vojenské rozvědky ve výbuchu muničních skladů ve Vrběticích roku 2014, Hamáček avizoval ostrou reakci. Coby tehdejší šéf diplomacie rozhodl o vyhoštění 18 zpravodajců působících na ruské ambasádě v Praze. Příslušníci vojenské rozvědky GRU a civilní rozvědky SVR opustili zemi o dva dny později.

Ruská odpověď byla ještě razantnější. Z českého velvyslanectví v Moskvě se muselo stáhnout 20 diplomatů, na odchod z Ruska dostali jediný den. Diplomatickou přestřelku uzavřel nově nastoupivší ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Rusku dal ultimátum. Buď nechá české velvyslanectví znovu naplnit, nebo ruská ambasáda v Praze přijde o dalších více než 60 lidí. Ruská strana nereagovala.

"Byl zastropován počet pracovníků na ruském velvyslanectví v Praze tak, že zde od 1. června bude působit sedm diplomatů a 25 členů administrativního a technického personálu. Dojde tak ke srovnání počtu s počtem pracovníků na naší ambasádě v Moskvě," ohlásil proto uplynulé pondělí ministr Kulhánek. Poslední skupina z více než 60 zaměstnanců ruské ambasády zamířila domů právě poslední květnový den.

V Česku si Rusko podrželo zkušeného diplomata

Jak ale zjistilo Aktuálně.cz, Česko neopustili všichni diplomaté stažení z ruské ambasády. Dva z nich na Letišti Václava Havla do speciálu nenastoupili. Rusko je poslalo na konzulát v Karlových Varech. Alexej Ksenofontov tam nově působí coby vicekonzul. Platí za jednoho z nejzkušenějších ruských diplomatů v Česku, na velvyslanectví pracoval jako atašé. Na konzulát se s ním přesunula manželka. Oficiální funkci tam nevykonává, držitelkou diplomatického pasu však je.

"Přesun dvou zaměstnanců z velvyslanectví v Praze na konzulát v Karlových Varech pro nás nepředstavuje problém, protože došlo pouze k vystřídání a dva jiní pracovníci odjeli," řekl Aktuálně.cz Jakub Augusta z tiskového odboru ministerstva zahraničí. "Počet zaměstnanců na ruském konzulátu v Karlových Varech zůstal nezměněn, je stanoven na čtyři diplomaty a šest administrativně technických pracovníků," dodal.

Podle diplomatické listiny, jež uvádí zástupce všech diplomatických misí v České republice a kterou Aktuálně.cz prostudovalo, měl však konzulát dosud tři diplomaty. Přesunem Ksenofontova zastoupení v Karlových Varech získalo diplomatické místo navíc. Funkce vicekonzula je tam nová. Rusko má ještě konzulát v Brně. Jeho počty se nezměnily, působí tam čtyři diplomaté a čtyři administrativně-techničtí pracovníci.

Do odchodu Rusů česká strana nemluvila

Poslední manévry kolem ruské ambasády v Praze mají jinou povahu, než měl dubnový Hamáčkův zásah. Tehdy šlo o vyhoštění, kdy Česko výslovně označilo konkrétní osoby coby nežádoucí. "Skupina pracovníků, kteří na konci května opustili ruskou ambasádu v Praze, nebyla vyhoštěna. V tomto případě tedy už do celé věci Česká republika blíže nezasahovala," vysvětlil mluvčí Augusta.

Kdo opustí ruskou ambasádu po nařízení ministra Kulhánka o srovnání počtu diplomatů na obou velvyslanectvích, bylo na ruské straně. Proto Rusko mohlo dva lidi s diplomatickými pasy "jen" přidělit na konzulát v Karlových Varech. Kulhánkův krok na rozdíl od vypovězení vychází z jiného článku Vídeňské úmluvy, která upravuje diplomatické styky jednotlivých zemí.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek.
Ministr zahraničí Jakub Kulhánek. | Foto: ČTK

"Není-li zvláštní dohody o počtu členů personálu mise, může přijímající stát požadovat, aby počet personálu mise byl udržován v hranicích, které on považuje za rozumné a obvyklé, se zřetelem k okolnostem a podmínkám v přijímajícím státě a k potřebám příslušné mise," zní Kulhánkem uplatněný článek úmluvy. Díky tomu mají obě země po roce 1989 poprvé vyrovnaný počet pracovníků na ambasádách.

Jak to bylo s počtem zaměstnanců na Ruské ambasádě

Před zveřejněním informací o ruském útoku ve Vrběticích působilo na ruské ambasádě v Praze 112 pracovníků, 41 z nich byli diplomaté a zbytek byl administrativně-technický personál. 

Po rozhodnutí o vyhoštění zůstalo po 19. dubnu na velvyslanectví 27 diplomatů a 67 pracovníků administrativně- technického personálu. Od 1. června po nařízení ministra Kulhánka na velvyslanectví pracuje 32 lidí, sedm z toho jsou diplomaté

Aktuální diplomatická mise na ruské ambasádě v Praze vypadá následovně:

Alexandr Zmejevskij, velvyslanec
Feodosij Vladiševski, právní poradce
Nikolaj Brijakin, první tajemník
Veronika Basová (bez funkce, držitelka diplomatického pasu)
Stanislav Agejev, druhý tajemník 
Marija Semjonovová, druhá tajemnice
Dmitrij Kočetkov, atašé pro administrativní záležitosti 
Alexandra Kočetkovová (bez funkce, držitelka diplomatického pasu)
Sergej Kočin, atašé pro politické záležitosti
Julia Kočinová (bez funkce, držitelka diplomatického pasu)

Takzvané zastropování se nepovažuje za nepřátelský akt, navíc je efektivnější než vyhoštění. Výslovně určuje počet diplomatických pozic, zatímco vypovězeného diplomata může vysílací země nahradit novým. "Není smyslem stanovením maximálního počtu míst nikoho trestat. Zároveň tento postup stanoví dlouhodobě maximální počet pracovníků na ruském velvyslanectví v Praze," uvedlo k tomu ministerstvo zahraničí.

Z nejpočetnější ambasády standardní

Jak přitom roky upozorňovala Bezpečnostní informační služba, ruské velvyslanectví v Praze sloužilo jako základna pro zpravodajské operace. Ostatně tomu odpovídá i 18 špionů vyhoštěných vicepremiérem Hamáčkem. Předchozí léta počet zaměstnanců na ruské ambasádě překračoval 120. Bylo to zdaleka nejobsazenější velvyslanectví v České republice.

"Ruská federace používá tenhle sovětský systém krytí nelegálních aktivit svých zpravodajců běžně všude ve světě. My nejsme tak důležití, aby tu měli desítky zpravodajců jen kvůli České republice. Už od dob studené války byla největší ruská rezidentura v Evropě ve Vídni, Praha byla když ne druhá, tak velmi důležitá," popsal už dříve pro Aktuálně.cz dlouholetou praxi Rusů bývalý náměstek civilní rozvědky Jan Paďourek.

Od začátku česko-ruské krize kvůli odhalení angažmá GRU v útoku ve Vrběticích, při kterém zahynuli dva lidé, opustilo Českou republiku 123 Rusů na diplomatické misi. Ministerstvo zahraničí jim vydalo výjezdní příkaz. "Z toho bylo třicet držitelů diplomatických pasů a 93 bylo držitelem služebních pasů," podotkl k tomu ministr Kulhánek.

Historky z ruské ambasády: Špionské sítě i zpackaný nábor českého důstojníka:

Po kauze Vrbětice by měly odejít desítky diplomatů zpět do Ruska, ale jejich rozvědné sítě podle reportéra HN Ondřeje Soukupa nezmizí. | Video: Blahoslav Baťa, Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

před 36 minutami

V Žatci projel rychlík návěstidlo stůj, nikomu se nic nestalo

V Žatci na Lounsku projel ve čtvrtek ráno rychlík jedoucí z Mostu do Plzně návěst stůj. Událost se obešla bez zranění, trať byla v době šetření incidentu neprůjezdná, řekl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Na incident upozornil server Zdopravy.cz. Mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal uvedl, že škody na drážních vozidlech byly odhadnuty na 20 000 korun.

"Trať v 5:56 projel rychlík přes odjezdové návěstidlo zakazující jízdu ve směru na Podbořany s tím, že se to obešlo bez dalších následků, ale po dobu šetření byl provoz na Podbořany zastavený a od 7:45 je provoz obnoven," řekl Gavenda. Důvod, proč strojvedoucí návěst projel, odborníci vyšetřují.

Bez povolení projel podle Drážní inspekce a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) ve středu strojvedoucí expresu z Mnichova úsek u Milavčí na Domažlicku, poté se tam srazily dva vlaky. Mohlo jít o chybu strojvedoucího nebo závadu techniky. Tři lidé zemřeli. Dva z nich jsou čeští strojvůdci vlaků, z toho jeden řídil německý rychlík, v něm cestovali i cizinci. Třetí obětí byla žena, která cestovala v protijedoucím regionálním vlaku. Desítky dalších lidí se zranily, někteří těžce. Materiální škody přesáhnou 100 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Chebsko postihl otřes o síle 2,9 stupně, byl největší za poslední měsíce

Na Chebsku se ve čtvrtek ráno znovu otřásla země. Otřes měl magnitudo 2,9 a byl za poslední měsíce nejsilnějším otřesem v oblasti, kde se drobná zemětřesení objevují pravidelně. Poslední silnější otřesy se na Chebsku objevily v dubnu, řekla Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Otřes se odehrál těsně po 6:00 středoevropského letního času. Upozornila na něj i mobilní aplikace Seislok, kterou pro informování o zemětřesení vytvořil Geofyzikální ústav. "Síla otřesu byla asi 2,9 stupně, takže se téměř shoduje s tím, co ukázala automatická lokalizace. Otřes byl v hloubce necelých devět kilometrů. Tentokrát se ale vyskytl jižněji, než bývá na Chebsku obvyklé, epicentrum bylo někde v okolí Mlhostova," popsala Doubravová.

Zatímco na Chebsku se objevují převážně takzvané zemětřesné roje, při kterých se napětí v podzemí uvolňuje v podobě série menších otřesů, tentokrát šlo o izolovaný otřes. Neměl ani následné dozvuky v podobě drobnější otřesů, které silný záchvěv obvykle doprovázejí. Jestli šlo skutečně o samostatný otřes nebo začátek dalšího zemětřesného roje, je ale nyní zatím předčasné odhadovat, uvedla Doubravová. Otřes zaznamenali i lidé v okruhu až desítek kilometrů v okolí epicentra. Citliví lidé jej mohli pocítit i na Sokolovsku.

V dubnu se na Chebsku vyskytl zemětřesný roj, ve kterém se objevovaly otřesy také o síle okolo tři stupňů. Při nich lidé slyší a cítí zachvění, ale až na výjimky nevznikají hmotné škody. Mohou ale třeba popraskat staré zdi nebo omítky.

Nejsilnější zemětřesení v posledních několika desítkách let zasáhlo Chebsko v roce 1985. Tehdy otřesy dosahovaly magnituda až 4,6 stupně. Při takové síle už praskaly zdi, padaly komíny nebo se rozbíjelo nádobí. Otřesy tehdy byly cítit intenzivně i desítky kilometrů daleko.

před 52 minutami

Izrael po několika letech podnikl v Libanonu nálety

Izraelské letectvo se ve čtvrtek přihlásilo k prvním náletům v Libanonu za posledních několik let. Cílem přitom byla odpaliště raket. Informuje o tom agentura AFP. Na severní Izrael byly v z Libanonu ve středu odpáleny tři rakety. Útok si nevyžádal oběti.

"Armádní stíhačky cílily na odpaliště a infrastrukturu, z níž byly na Libanon odpáleny za účelem teroru rakety," uvedla izraelská armáda v krátkém prohlášení.

Izraelská armáda pravidelně bombarduje pozice palestinského islamistického hnutí Hamás v Pásmu Gazy a podniká nálety v sousední Sýrii, kde cílí na proíránské milice.

Zdroj: ČTK
Další zprávy