Česko není soběstačné v živočišné výrobě, dotace nevedou k hospodárnosti, tvrdí NKÚ

ČTK ČTK
Aktualizováno 15. 4. 2019 14:14
Státu se nedaří zvyšovat soběstačnost v živočišné produkci, přestože šlo v letech 2015 až 2017 na její podporu 21 miliard korun, z toho deset miliard korun z fondů Evropské unie. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Největší nedostatky zjistil u nastavení podmínek národních dotací. Podle ministerstva byly dotace z programů vypláceny v souladu se stanovenými podmínkami. S penězi se nenakládalo nehospodárně, přesto je připravena změna, aby se vyloučily pochybnosti, uvedl v reakci mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Česko patří k zemím EU, které živočišnou výrobu výrazně dotují. Dotace na její podporu se od roku 2012 stále zvyšují. Například na chov prasat a drůbeže vzrostly podle NKÚ mezi lety 2012 až 2016 o 300 procent, stavy hospodářských zvířat se ale v roce 2017 proti roku 2015 snížily a klesla i míra krytí spotřeby hovězího a vepřového masa, uvedl NKÚ.

Největší nedostatky zjistil NKÚ u národního dotačního programu, který má pomoci chovatelům prasat a drůbeže v boji proti nákazám. MZe za tyto dotace proplatilo v kontrolovaném období 5,3 miliardy Kč. Podmínky, které ale MZe nastavilo, podle kontrolorů nenutily příjemce chovat se hospodárně.

"Dotace tak například používali k úhradě předražených pronájmů čisticích a dezinfekčních strojů nebo k zaplacení odborného dozoru při čištění stájí, které si přitom prováděli vlastními silami," uvedl NKÚ.

Ministerstvo nehospodárnost s penězi odmítá, přesto v této souvislosti připravilo změnu. ČTK sdělilo, že podpory na činnosti související s mechanickou očistou a desinfekcí ustájovacích prostor a chovných zařízení budou poskytovány formou jednotné sazby.

Kontroloři ministerstvu také vytýkají to, že více než 200 milionů korun vyplatilo mlékárnám na úhradu běžných provozních výdajů. "Jednalo se přitom o společnosti, které dlouhodobě vykazují zisk," podotkl úřad. Podle ministerstva ale podmínky nevylučují z poskytnutí dotací žadatele, kteří jsou v zisku či vlastní větší podnik. Dotační program režimu jakosti mléka resort považuje za klíčový pro zachování konkurenceschopnosti. "Zároveň je důležitý pro omezení kolísání investic a udržení stavu zvířat a produkce," uvedlo ministerstvo.

Podle NKÚ u národních dotací nefungoval dobře kontrolní systém. V některých případech tak příjemci dostali proplacené neuznatelné výdaje nebo výdaje, na které nedoložili faktury. Ministerstvo podle mluvčího loni posílilo počet pracovníků pro dotace a prodloužilo termín pro vyřizování dotací, aby zajistilo dostatečně dlouhé období pro řádnou kontrolu žádostí.

"Pro administraci dotačních programů v roce 2019 byly vypracovány nové metodické pokyny, kde je podrobně stanoven postup při podávání žádostí včetně dokládání uznatelných nákladů," uvedl mluvčí.

Naopak u dotací z evropských zdrojů nastavilo MZe řídicí systém i podmínky pro poskytování podpor až na některé dílčí nedostatky účinně, uvedl NKÚ. Chyby se podle nich týkaly dělení investičních projektů z programů rozvoje venkova. Někteří příjemci dotací tak mohli díky rozdělení projektů získat vyšší dotaci, než jakou dovoloval limit, uvedl NKÚ.

SZIF s těmito závěry Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí, postup byl podle mluvčí fondu Vladimíry Novákové zcela v souladu s nastavenými podmínkami.

 

Právě se děje

teď

Ekonomika USA ve čtvrtletí rostla rekordním tempem 33,1 procenta

Ekonomika Spojených států ve třetím čtvrtletí podle prvního rychlého odhadu vykázala rekordní vzestup, k němuž přispěla vládní koronavirová pomoc v objemu více než tří bilionů dolarů (70 bilionů Kč). Ta podpořila zejména výdaje spotřebitelů. Hrubý domácí produkt (HDP) se v přepočtu na celý rok zvýšil o 33,1 procenta, oznámilo dnes americké ministerstvo obchodu.

Tempo růstu bylo v uplynulém čtvrtletí nejrychlejší minimálně od roku 1947, kdy vláda začala tyto údaje sledovat. Ve druhém čtvrtletí naopak ekonomika kvůli dopadům šíření koronaviru klesala rekordním tempem 31,4 procenta.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

O zlato je nejmenší zájem za posledních jedenáct let, pandemie téměř zastavila prodej šperků

Celosvětová poptávka po zlatě ve třetím čtvrtletí klesla o 19 procent na 892,3 tuny, což je nejméně za 11 let. Centrální banky přitom poprvé za deset let zlato prodávaly, uvedla ve čtvrtek Světová rada pro zlato (WGC).

Kvůli koronavirové pandemii se téměř zastavil prodej šperků, který je obvykle největším zdrojem poptávky po zlatu. Poptávka šperkařského sektoru se tak meziročně snížila o 29 procent. Ve třetím čtvrtletí se ale trh začal mírně zotavovat, včetně poptávky v Číně a v Indii, které patří mezi největší spotřebitele kovu. Proti předchozímu čtvrtletí tak poptávka mírně vzrostla. Pokles poptávky od šperkařů kompenzovali také investoři, kteří nakupovali zlato považované za bezpečné úložiště hodnoty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy