Česko? Ne, vítejte v Řecku! Volby nastolily nové poměry

Petr Holub
2. 11. 2013 12:15
Občané frustrovaní krizí zvolili tři roky po minulých volbách roztříštěnou sněmovnu.
Foto: Vojtěch Marek

Praha - Občané frustrovaní dlouhodobou ekonomickou krizí zvolili tři roky po minulých volbách zcela roztříštěnou sněmovnu složenou ze sedmi stran. Tři strany přitom v předchozím parlamentu nezasedaly. Sestavit vládu se zdálo být nemožné, protože mezi nimi byli tradiční komunisté a populistické strany z levice i pravice.

Předchozí odstavec je povědomý, avšak nepřibližuje pouze situaci České republiky po volbách v říjnu 2013. Úplně stejnou zkušenost prodělali v květnu 2012 také v Řecku.

Volte ještě jednou

Řeky zasáhla krize vůbec nejhůř v celé Evropě a výkon jejich ekonomiky se během posledních pěti let snížil o čtvrtinu. Svou nespokojenost dali najevo tím, že způsobili naprostý převrat ve sněmovně, když dvě hlavní strany, pravicová Nea Demokratia a socialistický PASOK ztratily většinu svých hlasů ve prospěch komunistů a nově založených formací.

Česká krize snížila ekonomický výkon jen o tři procenta, trvala však stejně dlouho jako v Řecku. Zdejší voliči si vzali od občanů středomořské země nevědomky příklad.

Řekové nabízejí další postup i v situaci, kdy zvolené strany nedokážou sestavit vládu. Tradiční strany Nea Demokratia a PASOK chtěly pokračovat v úsporné politice, kterou Evropská unie podmiňovala další finanční pomoc. Neměly však ani dohromady většinu a ostatní strany rozpočtové škrty odmítaly.

Nová politická krize byla vyřešena rychlou dohodou na dalších volbách. Konaly se za sedm týdnů a konzervativci a socialisté tentokrát získali dohromady těsnou většinu. Stabilní vládu pojistila spolupráce s ekologickou levicí, která nutnost úspor připustila.

Těžký osud Zorana Jankoviče

Jiný vzor nabídli Slovinci, kde ekonomika klesla během krize o deset procent. Ve volbách v roce 2011 ztratily tradiční strany, vládní Sociální demokraté i opoziční pravicová Demokratická strana, a také ve Slovinsku do sněmovny proniklo sedm stran.

Vítězná strana Pozitivní Slovinsko získala 28,5 procenta, i když byla založena dva měsíce před volbami podnikatelem a lublaňským starostou Zoranem Jankovičem. Rodilý Srb vsadil na levicový populismus a Slovinci mu dali přednost, protože slíbil, že skončí s úspornou politikou.

Jankovič se pokusil sestavit vládu, těsně před hlasováním o důvěře ale svůj pokus odvolal. Novou koalici domluvil šéf poražených Demokratů Janez Janša se třemi menšími stranami. Poté vyhlásil nový úsporný program.

V lednu 2013 obvinila policie Janšu i Jankoviče z přijímání úplatků. Novou vládu pak sestavila předsedkyně strany Pozitivní Slovinsko Alenka Bratušeková se sociálními demokraty, liberály a stranou důchodců. Pokračuje v úsporné politice, proti níž Slovinci před volbami protestovali. Preference Pozitivního Slovinska poklesly v září na pět procent.   

 

Právě se děje

před 5 minutami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy