reklama
 
 

Česko? Ne, vítejte v Řecku! Volby nastolily nové poměry

2. 11. 2013 12:15
Občané frustrovaní krizí zvolili tři roky po minulých volbách roztříštěnou sněmovnu.

Praha - Občané frustrovaní dlouhodobou ekonomickou krizí zvolili tři roky po minulých volbách zcela roztříštěnou sněmovnu složenou ze sedmi stran. Tři strany přitom v předchozím parlamentu nezasedaly. Sestavit vládu se zdálo být nemožné, protože mezi nimi byli tradiční komunisté a populistické strany z levice i pravice.

Předchozí odstavec je povědomý, avšak nepřibližuje pouze situaci České republiky po volbách v říjnu 2013. Úplně stejnou zkušenost prodělali v květnu 2012 také v Řecku.

Volte ještě jednou

Řeky zasáhla krize vůbec nejhůř v celé Evropě a výkon jejich ekonomiky se během posledních pěti let snížil o čtvrtinu. Svou nespokojenost dali najevo tím, že způsobili naprostý převrat ve sněmovně, když dvě hlavní strany, pravicová Nea Demokratia a socialistický PASOK ztratily většinu svých hlasů ve prospěch komunistů a nově založených formací.

Česká krize snížila ekonomický výkon jen o tři procenta, trvala však stejně dlouho jako v Řecku. Zdejší voliči si vzali od občanů středomořské země nevědomky příklad.

Řekové nabízejí další postup i v situaci, kdy zvolené strany nedokážou sestavit vládu. Tradiční strany Nea Demokratia a PASOK chtěly pokračovat v úsporné politice, kterou Evropská unie podmiňovala další finanční pomoc. Neměly však ani dohromady většinu a ostatní strany rozpočtové škrty odmítaly.

Nová politická krize byla vyřešena rychlou dohodou na dalších volbách. Konaly se za sedm týdnů a konzervativci a socialisté tentokrát získali dohromady těsnou většinu. Stabilní vládu pojistila spolupráce s ekologickou levicí, která nutnost úspor připustila.

Těžký osud Zorana Jankoviče

Jiný vzor nabídli Slovinci, kde ekonomika klesla během krize o deset procent. Ve volbách v roce 2011 ztratily tradiční strany, vládní Sociální demokraté i opoziční pravicová Demokratická strana, a také ve Slovinsku do sněmovny proniklo sedm stran.

Vítězná strana Pozitivní Slovinsko získala 28,5 procenta, i když byla založena dva měsíce před volbami podnikatelem a lublaňským starostou Zoranem Jankovičem. Rodilý Srb vsadil na levicový populismus a Slovinci mu dali přednost, protože slíbil, že skončí s úspornou politikou.

Jankovič se pokusil sestavit vládu, těsně před hlasováním o důvěře ale svůj pokus odvolal. Novou koalici domluvil šéf poražených Demokratů Janez Janša se třemi menšími stranami. Poté vyhlásil nový úsporný program.

V lednu 2013 obvinila policie Janšu i Jankoviče z přijímání úplatků. Novou vládu pak sestavila předsedkyně strany Pozitivní Slovinsko Alenka Bratušeková se sociálními demokraty, liberály a stranou důchodců. Pokračuje v úsporné politice, proti níž Slovinci před volbami protestovali. Preference Pozitivního Slovinska poklesly v září na pět procent.   

autor: Petr Holub | 2. 11. 2013 12:15

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama