Česko bude mít dny Palacha a Komenského, volno neprošlo

ČTK ČTK
3. 4. 2013 16:51
16. leden má být Den památky Jana Palacha, 28. březen Den narození Jana Amose Komenského
Jan Palach.
Jan Palach. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Významnými českými dny zřejmě nově budou 16. leden jako Den památky Jana Palacha a 28. březen jako Den narození Jana Amose Komenského.

Sněmovna to hladce schválila. Odmítla naopak návrh poslance ČSSD Ladislava Šincla, podle něhož by lidé měli mít volno v pátek či v pondělí, pokud státní svátek připadne na sobotu nebo neděli.

Návrh na rozšíření seznamu významných dnů nyní dostane k projednání Senát.

Poslanecká novela má především připomenout 16. leden 1969, kdy se tehdejší student filozofické fakulty Palach upálil na protest proti nastupující normalizaci po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

O tři dny později svým zraněním podlehl. Novela by měla nabýt účinnosti symbolicky letošního 11. srpna, tedy v den 65. výročí Palachova narození.

O významu Palacha nelze pochybovat

"Novela je především symbolickým aktem a historickým mementem. Ačkoli jsme si během projednávání návrhu museli vyslechnout rozličné interpretace činu Jana Palacha, jsem přesvědčena o tom, že význam je všem demokraticky smýšlejícím občanům dobře znám," zdůraznila za předkladatele poslankyně Jana Černochová.

"Čin Jana Palacha, který svým významem daleko překročil hranice Československa, by měl být nesporně zvýrazněn a zdůrazněn i zařazením nového významného dne do našeho kalendáře," řekla Černochová.

Podotkla, že Palachův pohřeb se stal jednou z posledních velkých akcí, při níž Čechoslováci masovou účastí jednoznačně deklarovali nesouhlas s dobovou politickou realitou.

Proti představování Palacha jako bojovníka proti totalitě se v prvních dvou kolech projednávání novely postavil někdejší předseda komunistů Miroslav Grebeníček, v rámci závěrečného schvalování už ale nevystoupil.

Komenského v cizině oslavují

Komenského narozeniny navrhla povýšit na významný den Vlasta Bohdalová (ČSSD) s poukazem na to, že loni uplynulo 420 let od narození "tohoto velikého pedagoga a filozofa".

Výročí se podle poslankyně mohutně oslavovalo v Dánsku, Švédsku a Nizozemsku. "Přišlo mi líto, že v zemi, odkud pochází a pro kterou tolik udělal, nemá ani významný den," uvedla.

Sněmovní školský výbor do novely doporučil přiřadit ještě den připomínající narození "učitele národů" Komenského, Černochová s tím předem souhlasila.

Seznam dosavadních významných dnů ČR:

  • 27. 1. - Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti
  • 8. 3. - Mezinárodní den žen
  • 12. 3. - Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO)
  • 7. 4. - Den vzdělanosti
  • 5. 5. - Květnové povstání českého lidu
  • 15. 5. - Den rodin
  • 10. 6. - Vyhlazení obce Lidice
  • 27. 6. - Den památky obětí komunistického režimu
  • 11. 11. - Den válečných veteránů

Šincl svůj návrh zdůvodňoval tím, že je to "pokus o naplnění Evropské sociální charty, ke kterému se ČR zavázala v roce 1999". Argumentoval také tím, že lidé by nebyli připraveni o volné dny, pokud by státní svátek připadl na víkend.

Změna by z národohospodářského hlediska vytvořila stabilní prostředí, neboť počet pracovních dní a fond pracovní doby by byl v každém roce stejný.

Podobná úprava existuje v rámci evropských zemí ve Velké Británii, ve Španělsku, na Kypru, v Belgii, na Maltě a také v Polsku, poznamenal. Na svou stranu ale v době ekonomické recese získal jen dvě desítky poslanců.

Proti přijetí celé novely pak byli pouze dva sociální demokraté a čtyři komunisté, včetně předsedy KSČM Vojtěcha Filipa nebo komunistické poslankyně Marty Semelové. Sedm komunistů normu podpořilo, zbývajících 14 včetně Grebeníčka se hlasování zdrželo.

V současnosti je v kalendáři devět významných dnů, které na rozdíl od státních svátků nejsou dnem pracovního volna. Smysl významných dnů je tak především symbolický.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Praha najímá manažery Krupauera a Grosse pro přípravu koncertního sálu

Pražský magistrát uzavře manažerskou smlouvu se dvěma externími členy komise pro stavbu koncertního sálu na Vltavské, architektem Martinem Krupauerem a Martinem Grossem, který vlastní produkční společnost a zároveň je spoluzakladatelem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Do 30. června 2021 budou připravovat projekt, pro nějž nyní vzniká studie proveditelnosti. Manažeři mají pobírat odměnu 1600 korun za hodinu, součástí jejich práce budou studijní cesty kvůli sběru informací o obdobných stavbách. Celková cena za služby obou manažerů nepřesáhne dva miliony korun.

Praha chce na podobu nové filharmonie vypsat architektonickou soutěž, konkrétní rozhodnutí o stavbě padne na základě výsledků studie proveditelnosti. Zastupitelé nedávno schválili pořízení změny územního plánu. Stavba koncertního domu se sálem pro zhruba 2000 posluchačů by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad vzejde ze studie. Budova filharmonie by mohla stát v roce 2032.

Zdroj: ČTK
Další zprávy