


Seismické stanice v Česku dnes zaznamenaly slabý otřes země. Původní informace, která pocházela z Německa a hovořila o síle 5,5 stupně Richterovy škály, se nepotvrdila. Záchvěv byl mnohem menší. Evropsko-středozemní seismologické centrum později informaci o síle zemětřesení upřesnilo na magnitudo 1,8.

První informace hovořila o tom, že zemětřesení s epicentrem mezi Plzní a Příbramí bylo asi v desetikilometrové hloubce a mělo sílu 5,5 stupně.
"Takové zemětřesení je v Evropě naprosto nevídané, naše území něco takového nezažilo někdy od začátku čtvrtohor. Takové otřesy by byly znatelné v Praze i po celých Čechách," řekl Špičák.
Dosud nejsilnější zemětřesení naměřené v Česku je podle něj z prosince 1985, kdy u obce Nový Kostel na Chebsku dosáhlo 4,6 stupně. Pokud by byl skutečně otřes o síle 5,5 stupně, bylo by to třicetkrát silnější než dosud nejsilnější zaznamenané zemětřesení v Česku, řekl Špičák.
Pozdější informace hovořila o síle 3,1 stupně a o epicentru u Mirotic na Písecku, ani ta se ale později nepotvrdila. Na Písecku přístroje podobné otřesy zaznamenaly i loni a předloni. Podle Špičáka se už ozvali i někteří lidé, kteří otřes zaznamenali. "Je ale otázka, kolik lidí skutečně tak marginální záchvěv vnímalo a jestli nám o něm pošlou zprávu," řekl.
Původní informace o silném otřesu, o níž informovala agentura Reuters, pocházela z německého střediska GFZ. Podle Špičáka šlo nejspíš o prvotní nesprávné automatické vyhodnocení průběžného záznamu.
Drobný otřes zaznamenaly české stanice, například jedna z nejcitlivějších světových seismických stanic, která je od roku 1961 umístěna v bývalé zlatonosné štole Kristýna v Kašperských Horách na Šumavě.
Německé středisko GFZ na svém webu odpoledne zveřejnilo informaci o zemětřesení o síle 5,5 stupně s epicentrem v blízkosti obce Strašice na Rokycansku.
"V tuto chvíli nemůžeme potvrdit zemětřesení takové síly. Jednalo se o automaticky vyhodnocený signál. Možná došlo k chybě na některé stanici nebo k něčemu jinému," odpověděl na dotaz ČTK mluvčí německé GFZ Josef Zens. Následně experti GFZ hlášení ověřili a ručně upravili na 1,8 stupně.



Nejméně dva mrtvé a šest raněných si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Nižněkamsk, informoval starosta města v ruském Tatarstánu. Celkem bylo podle úřadů v regionu zraněno 12 lidí. Terčem náletu se podle serveru Ukrajinska pravda staly místní petrochemické závody. Ukrajinské drony zapálily také další rafinérii, ve Slavjansku na jihu evropského Ruska, tvrdí ukrajinská rozvědka.



Do hlubin ruské vrcholné politiky vidí Boris Bondarev jako nikdo jiný. Coby diplomat v ní totiž do roku 2022 působil, než na protest proti válce odešel. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, proč Moskva nebere Evropu jako partnera k vyjednávání, jaký druh klauna jsou někteří světoví lídři i to, zda je možné donutit Putina k ústupkům. Exdiplomat také řekl, jak by měl Západ odpovědět na ruský tlak.



V Hormuzském průlivu byla v neděli nad ránem zasažena íránská obchodní loď, uvedly íránské úřady podle agentur. Jeden člověk zemřel, další tři utrpěli zranění. Televize Al-Džazíra informovala, že Írán z útoku obvinil Spojené státy.



Byl jsem pozván a o své účasti se poradím s premiérem. To říkal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v neděli. Na pondělní schůzku prezidenta Petra Pavla s Andrejem Babišem (ANO) na Hrad ale nakonec nedorazí. Podle informací Aktuálně.cz se s předsedou vlády domluvil, že přijde pouze on. To redakci potvrdil i mluvčí Macinkova ministerstva.



Americký prezident Donald Trump vyzval v neděli ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přestal útočit na ruskou ropnou infrastrukturu, píše agentura Reuters. Trump podle ní také prohlásil, že ukrajinské údery na ruskou ropnou infrastrukturu vedou k nedostatku paliva, což má negativní dopady pro celý svět.