Mariánské Lázně - V kempu na okraji vyhlášeného lázeňského města stojí za plotem u silnice několik dní na dvacet karavanů s francouzskými poznávacími značkami. Kolem pobíhají děti, ženy věší prádlo a muži ostří nože.
Říkají, že jsou tu na dovolené. Která se všemi přejezdy po Evropě trvá půl roku.
„Přijeli jsme z Německa, byli jsme ve Švédsku, Finsku, teď jsme na chvíli tady v Česku," říká francouzsky zřejmý šéf skupiny v novodobých maringotkách.
Je to starší muž a i během dovolené se mezi karavany prochází v šatech, na hlavě klobouk. Bílou košili protínají kšandy.
V Paříži prý prodává perské koberce a několik jich zřejmě má i s sebou. Stěžuje si totiž, že Češi si je vůbec nekupují.
Vzpomínka na staré fotky
Pro Čechy je to nevšední obrázek. Kočování Romům zakázali komunisté v padesátých letech, a i když už "zákaz toulání z místa na místo" neplatí a i když Evropská unie zaručuje volný pohyb po kontinentě, kočování Romů tu dávno zamrzlo do černobílých fotografií s koňskými povozy.
Jak je vidět u Mariánských Lázní, dnešní kočovné maringotky netáhnou vyzáblí koně, ale auta slavných značek, byť třeba vyrobená už před pár lety.
Romové z Francie křižují Evropu ve stejných karavanech, v jakých do českých kempů v létě přijíždějí turisté z Nizozemí nebo z Německa. V této romské koloně jsou navíc i tři speciální mobilní kuchyně.
V zemi, odkud "turisté" pocházejí, zaručuje možnost kočování přímo zákon, podle něhož například každá větší obec musí vyhradit k táboření prostor s připojením k elektřině.
Takže, kde se vzali na kočování nepřejícném území?
„Chceme ochutnat prameny," vysvětluje důvod zastávky v Mariánských Lázních hlava asi třicetičlenné rodiny.
Platba na ruku
Ačkoli Rom o své dovolené a dalších cílech cesty vypráví, jeho nedůvěra k novinářům je zřejmá.
Často dává obecné odpovědi, a když se zeptáte, jestli v jeho koloně jednou samí příbuzní, začne mluvit o pětimilionové rodině Romů. Je to jasný pokyn: Od našeho soukromí se držte dál.
A další odpověď doprovází emotivní rozhazování rukou - váš článek k nám může upřít pozornost, a pak budeme mít potíže. Podrážděně Romové reagují i na fotografování.
„V Německu, ve Francii, tam s námi nikdo nemá problém. Jiná věc je 'ost-blok', Česko a Polsko, tam nás lidi nemají rádi," říká podsaditý muž.
I v evropské romské komunitě je tak podle všeho známo, co se píše v oficiálních dokumentech, které vydávají unijní instituce - že Česko trpí protiromským rasismem.
Návrat v říjnu
Přesto Romové z Francie místo k táboření i v nezaslíbené zemi na několik dní našli.
„Nejdřív přijedu osobním autem a zaplatím všechno dopředu na ruku," přibližuje Rom cestovní strategii.
Jeho bližní dovolenou neplánují. Kočující Romové neusedají k internetu, aby si vyhlédli místo ke kempování. „Jedeme, a když místo vidíme, zastavíme se tam," dodává vůdce skupiny.
Cestování po Evropě prý skončí v říjnu, aby se děti mohly vrátit do školy.
Francouzští Romové ale přece jen nejsou jedinými kočovníky na českém území. Ti čeští, podobně jako oni, ovšem úplně nezapadají do stereotypní historické představy o kočování.
"Znám Roma, který ve svém autě - kombíku jezdí na jižní Moravě brousit nože od vesnice k vesnici. Netoulá se bezcílně, ale kvůli své živnosti," řekla Aktuálně.cz ředitelka Muzea romské kultury Jana Poláková.
