Praha - Českému školství se daří smazávat rozdíly mezi jednotlivými žáky, tedy co se jejich rodinného a ekonomického zázemí týče.
Není toho však už schopno využít a podniknout další kroky potřebné k tomu, aby to vedlo k celkovému zlepšení jejich jinak poměrně špatného výkonu.
Ukazuje to nová analýza výstupů testů PISA za období mezi roky 2000 a 2009.
Právě PISA již v minulosti vystavila Česku poměrně nelichotivé vysvědčení svědčící o rapidně se zhoršující kvalitě tuzemského školství.
Česko se tak řadí do jedné skupiny spolu s Kanadou, čínským Hongkongem, Spojenými státy nebo Mexikem. I zde se totiž podařilo snížit rozdíly mezi výkony žáků z různých příjmových a vzdělanostních skupin, aniž by se to pozitivně odrazilo na výsledcích testů PISA.
Jde to i jinak
Mohlo by se zdát, že taková společnost nepředstavuje žádný výrazný problém, je však třeba připomenout, že minimálně první dvě jmenované země dosahují oproti Česku výrazně lepšího výkonu (Kanada v testech čtení dosáhla výsledků mezi 495 a 562 body, Hongkong 509 a 557 - čeští školáci oproti tomu dosáhli výsledků pouze mezi 437 a 521 body).
O tom, že to jde i jinak, svědčí třeba příklady zemí, jako jsou Albánie, Chile, Lotyšsko či Německo.
Podívejte se: Reportáž ze školy, kde inkluze není cizí slovo
V případě prvních dvou je to díky tomu, že se zde podařilo zlepšit výsledky všech skupin žáků; v případě Německa a Lotyšska zase došlo k výraznému zlepšení žáků zejména ze znevýhodněných skupin a pouze k mírnému zlepšení u těch ostatních.
Dvě hlavní zprávy pro český školní systém, pramenící z této analýzy výsledků jsou tak následující - za prvé tento rozbor ukázal, že žáci ze sociálně či ekonomicky znevýhodněného prostředí mohou prospívat ve stejné míře jako jejich lépe zajištění vrstevníci a jejich podpora, ať už v rámci předškolního vzdělávání nebo následně během studia na základní škole, může napomoci celkovému zlepšení výsledků českého školství jako takového.
Čtenářský test, ve kterém vyhořeli čeští studenti. Zkuste si ho:
Za druhé se ukazuje, že český vzdělávací systém je sice poměrně úspěšný ve smazávání rozdílů mezi žáky přicházejícími z různých prostředí, ale činí tak na úkor jejich celkového výkonu - zjednodušeně řečeno jsou celkové výsledky tak špatné, že smazávají rozdíly mezi znevýhodněnými a zvýhodněnými žáky.
V této souvislosti zbývá připomenout, že od doby, kdy byli žáci v rámci testů PISA testováni, nedošlo v českém školství k výraznějším změnám v samotném systému výuky - byly pouze zavedeny další testovací nástroje - v případě základních škol jde o celoplošné testování páťáků a deváťáků.
Jak zlepšit výkon českých žáků ve čtení? Poskytují české školy dostatek možností pro rozvoj dětí, ať už těch nadaných, tak těch hendikepovaných? Diskutujte na mé facebookové stránce!
