České miliardy vyrazí na pomoc Lotyšsku už koncem roku

Karel Toman
10. 12. 2009 11:00
Česko, kterému se do úspor moc nechce, pomáhá Lotyšsku, které šetří kde může

Praha, Riga - Jednání o tom, že Česko pošle do Lotyšska 200 milionů euro, vstoupila do finále.

Tamní parlament už totiž schválil nejtvrdší úsporný rozpočet v novodobé historii pobaltského státu, a otevřel si tak cestu k půjčce v celkové výši 7,5 miliard euro. A právě 200 milionů eur z této částky - tedy přes pět miliard korun - dodá Česko. To se přitom samo k podobným potřebným škrtům moc nemá.

V Lotyšsku přitom čeká všechny od 1. ledna tvrdá kúra. O peníze přijdou učitelé, státní zaměstnanci, ale i umělci. V zemi se budou zavírat nemocnice a školy a zvyšovat daně.


Kdo půjčí Lotyšsku?

(Sumy jsou uvedeny v euro)

  • EU - 3,1 miliardy
  • Severské země včele se Švédskem - 1,8 miliardy
  • Mezinárodní měnový fond - 1,7 miliardy
  • Světová banka se 400 milionů
  • Česká republika - 200 milionů
  • Evropská banka pro obnovu a rozvoj 100 milionů
  • Polsko - 100 milionů
  • Estonsko - 100 milionů

"Jednání o úvěrové pomoci Lotyšsku už pokročila do závěrečné fáze," potvrdil Aktuálně.cz mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. "V současnosti by se měla doladit část úvěrové smlouvy, která se týká technických detailů realizace půjčky. Smlouva by měla být podepsána oběma premiéry do konce roku a předpokládáme, že první část půjčky - za rok 2009 - by měla být převedena na účet lotyšské vlády na přelomu roku," dodal.

Štědrá pomoc v nouzi

Za letošní rok by tak do Lotyšska mělo putovat prvních 100 milionů, příští rok dalších 100 milionů euro.

"Kdy přesně pošleme druhou polovinu bude záležet na detailech smlouvy," doplnil za rezort mluvčí Radek Ležatka. Podle něj bude smlouva obsahovat i pojistky proti případnému nesplácení.

Bezúročná půjčka je hrazena z vládních dluhopisů a Lotyšsko ji bude splácet sedm let. A to včetně našich nákladů za vydání dluhopisů a dluhovou službu. Podle ministerstva financí tak na půjčce tratit nebudeme.

Česko patří ve skupině věřitelů Lotyšska k těm nejštědřejším (viz box).

Na záchranném balíku se mezinárodní instituce a Evropská unie domluvily přesně před rokem. Nejvíc zemi půjčí EU spolu se Švédskem. To má totiž v oblasti své zájmy, protože to byly právě jeho banky, které Lotyšku půjčovaly na jeho kdysi až 12 procentní růst. Teď jim ale potíže země působí vážné problémy.

Lotyšsko 2010: očistec na zemi

Aby Lotyšsko půjčku vůbec dostalo, musí projít bezmála peklem.

Rozpočet na rok 2009, který už tak vláda označila za restriktivní, museli zákonodárci před rokem seškrtat o dalších sedm procent. Uplynul rok, ve kterém na hlavním rižském náměstí protestovaly desítky tisíc lidí a ekonomika propadala skoro o 19 procent. Aby Lotyšsko splnilo podmínku věřitelů - udržet deficit veřejných rozpočtů pod 8,5 procenty - muselo na rok 2010 sestavit rozpočet ještě mnohem tvrdší než vloni.

Stát musel sáhnout k rušení některých nemocnic, jiným pak omezit provoz. Ve městě Bauska kvůli tomu lidé blokovali dálnici. Přímo během schvalování rozpočtu protestovalo u Sejmy 1. prosince asi pět tisíc studentů. "Mojí škole dojdou v březnu peníze," vysvětlila agentuře Reuters dvacetiletá Alma Kurateová, zatímco opodál opět demonstrovali i policisté a hasiči. Drastické škrty čekají i vědu a výzkum a kulturu.

Podle Miroslava Kalouska, za jehož šéfování český rezort financí půjčku schválil, jde o "mimořádně významný akt mezinárodní solidarity v rámci EU k našemu partnerovi, členskému státu EU." Například komentář Lidových novin z letošního února ale toto gesto ostře kritizoval.

Kdo uhasí nový požár na jihu?

"Mezinárodní solidarita má své meze. Pomoci může někdo, kdo sám netrpí nouzí," napsal tehdy list.

Jiní odborníci zase shodně s lotyšským premiérem Valdisem Dombrovskisem soudí, že podmínky úvěru jsou natolik tvrdé, že lotyšskému hospodářství v konečném důsledku spíš uškodí a země by si zasloužila vstřícnější přístup. V tomto smyslu se pro švédské rádio vyjádřil i investor a filantrop George Soros.

Podle eurokomisaře pro ekonomiku a finance Joaquina Almunii však nový lotyšský rozpočet naopak obnoví mezinárodní důvěru ve schopnosti lotyšské vlády vykormidlovat svou zemi z krize. Mezitím se ale na "jižním pólu" Evropské unie vynořil nový kandidát na státní bankrot - Řecko.

 

Právě se děje

Další zprávy