


Sedm zástupců státu, katolické církve a města Prahy v pondělí otevřelo Korunní komoru ve svatovítské katedrále, kde jsou uloženy české korunovační klenoty. Jedny z nejvýznamnějších symbolů české státnosti nevyčíslitelné hodnoty budou od úterý vystaveny ve Vladislavském sále Pražského hradu.
První čtyři dny si klenoty budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září bude výstava přístupná veřejnosti. Loni si klenoty prohlédlo víc než 51.500 návštěvníků včetně dětí ze škol.
Prezident Petr Pavel předloni rozhodl o tom, že budou klenoty na Hradě vystavovány každoročně. Letošní výstava seznámí návštěvníky s osudy korunovačních klenotů od nástupu Ferdinanda I. Habsburského na český trůn v roce 1526 do konce 18. století.
"Jejich putování symbolicky odráželo proměny tehdejšího uspořádání monarchie i vztah panovníka k českým zemím. Klenoty totiž nejsou jen svědky našich dějin. Samy jsou jejich součástí. Nepatří nikomu, a přitom patří nám všem," uvedl v pondělí Pavel na síti X.
Stejně jako dříve bude vstup na výstavu bezplatný a podle informací Hradu bude možný vždy od 09:00 do 17:00. Lidé si prohlédnou svatováclavskou korunu, královské žezlo a jablko, k vidění bude také korunovační roucho z roku 1653.
Výstava bude sledovat příběh českých korunovačních klenotů od jejich uložení na Karlštejně v 16. století přes přesun do Vídně během třicetileté války až po slavnostní převoz do Prahy v roce 1791. Tehdy se na přání zemských stavů natrvalo vrátily na Pražský hrad a staly se jedním z klíčových symbolů české státnosti, historické tradice a národní identity.
Součástí výstavy budou i předměty spojené se správou a s ochranou klenotů, například historické klíče strážců korunního archivu a korunovačních klenotů, kterými se v minulosti uzamykala dvojice dveří vedoucích do korunního archivu u Svatováclavské kaple.
Svému účelu posloužily české korunovační klenoty naposledy 7. září 1836, kdy byl inaugurován českým králem Ferdinand Dobrotivý. Jeho nástupce František Josef I. ani poslední rakouský panovník Karel I. korunováni nebyli.
Tradice vystavování korunovačních klenotů sahá do první republiky. První veřejná expozice se konala v roce 1929 při příležitosti 1000. výročí smrti svatého Václava. Klenoty byly zpřístupněny i po druhé světové válce v roce 1945, dvakrát v 50. letech, v přelomovém roce 1968 i za normalizace. Za prezidentů Václava Havla i Václava Klause byly klenoty vystaveny dvakrát, za Miloše Zemana čtyřikrát.



V pátek a sobotu lidé v Česku rozhodovali o novém složení obecních zastupitelstev a třetiny Senátu. Průběžné výsledky, reakce politiků i další dění kolem voleb sledujte v on-line reportáži Aktuálně.cz.



Volby přinesly řadu vítězů, ale také několik výrazných poražených – a to napříč všemi politickými stranami, vládních hnutí ani opozičních subjektů nevyjímaje. Pohár hořkosti si v sobotu vypili jak kandidáti hnutí ANO, tak letití lidovci i pražští Piráti. Zatímco hlasování do horní komory čeká na druhé kolo, v případě zastupitelstev obcí je znát, že na nejednom místě došlo k velkému zemětřesení.



Český útočník Pavel Zacha nasměroval v NHL po mazané přihrávce Davida Pastrňáka hokejisty Bostonu k vítězství, když otevřel skóre duelu s Philadelphií. Na jeho úspěchu měl podíl další Čech, gólman soupeře totiž předvedl proti jeho střele podivný zákrok.



Hnutí ANO patří spolu s dalšími vládními stranami (Motoristé sobě a SPD) k hlavním poraženým letošních komunálních voleb. Platí to hlavně pro největší města republiky. Mezi poraženými je ale také ODS.



Jeden jediný hlas. To je rozdíl mezi druhým a třetím místem v senátních volbách ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou. A také důležitý výsledek pro lidovce. Podle tohoto výsledku by totiž proklouzl do druhého kola klání o křeslo v horní komoře Josef Klement, který je v Senátu předsedou lidoveckého klubu.