


Sedm zástupců státu, katolické církve a města Prahy v pondělí otevřelo Korunní komoru ve svatovítské katedrále, kde jsou uloženy české korunovační klenoty. Jedny z nejvýznamnějších symbolů české státnosti nevyčíslitelné hodnoty budou od úterý vystaveny ve Vladislavském sále Pražského hradu.
První čtyři dny si klenoty budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září bude výstava přístupná veřejnosti. Loni si klenoty prohlédlo víc než 51.500 návštěvníků včetně dětí ze škol.
Prezident Petr Pavel předloni rozhodl o tom, že budou klenoty na Hradě vystavovány každoročně. Letošní výstava seznámí návštěvníky s osudy korunovačních klenotů od nástupu Ferdinanda I. Habsburského na český trůn v roce 1526 do konce 18. století.
"Jejich putování symbolicky odráželo proměny tehdejšího uspořádání monarchie i vztah panovníka k českým zemím. Klenoty totiž nejsou jen svědky našich dějin. Samy jsou jejich součástí. Nepatří nikomu, a přitom patří nám všem," uvedl v pondělí Pavel na síti X.
Stejně jako dříve bude vstup na výstavu bezplatný a podle informací Hradu bude možný vždy od 09:00 do 17:00. Lidé si prohlédnou svatováclavskou korunu, královské žezlo a jablko, k vidění bude také korunovační roucho z roku 1653.
Výstava bude sledovat příběh českých korunovačních klenotů od jejich uložení na Karlštejně v 16. století přes přesun do Vídně během třicetileté války až po slavnostní převoz do Prahy v roce 1791. Tehdy se na přání zemských stavů natrvalo vrátily na Pražský hrad a staly se jedním z klíčových symbolů české státnosti, historické tradice a národní identity.
Součástí výstavy budou i předměty spojené se správou a s ochranou klenotů, například historické klíče strážců korunního archivu a korunovačních klenotů, kterými se v minulosti uzamykala dvojice dveří vedoucích do korunního archivu u Svatováclavské kaple.
Svému účelu posloužily české korunovační klenoty naposledy 7. září 1836, kdy byl inaugurován českým králem Ferdinand Dobrotivý. Jeho nástupce František Josef I. ani poslední rakouský panovník Karel I. korunováni nebyli.
Tradice vystavování korunovačních klenotů sahá do první republiky. První veřejná expozice se konala v roce 1929 při příležitosti 1000. výročí smrti svatého Václava. Klenoty byly zpřístupněny i po druhé světové válce v roce 1945, dvakrát v 50. letech, v přelomovém roce 1968 i za normalizace. Za prezidentů Václava Havla i Václava Klause byly klenoty vystaveny dvakrát, za Miloše Zemana čtyřikrát.






V řadách policie panuje dusno. Po tragické smrti policistky Hany Kubicové, která si začátkem října vzala vlastní život, mluví někteří bývalí i současní příslušníci uniformovaných sborů o prostředí, ve kterém jsou stres, šikana a ponižování na denním pořádku. S některými svědectvími se podělili s Aktuálně.cz. Podle policejního prezidia byly podněty ale prošetřeny a nepřišlo se na žádná pochybení.



Co lidé od svých radnic očekávají, se výrazně liší podle toho, kde žijí. Jedno téma se ale drží na předních příčkách napříč republikou. Vyplývá to z výzkumu agentury STEM, který před komunálními volbami zjišťoval, čemu by podle voličů měli noví radní věnovat největší pozornost.



Dva týdny natvrdo. Tolik dostal 25letý muž v Norsku za to, že nenastoupil na povinnou vojenskou službu. Soud první takový trest za posledních 20 let zdůvodnil neblahou bezpečnostní situací v Evropě. Dosud dostávali norští „odpírači“ jen podmíněné tresty.



Byla to první česká obec osvobozená Rudou armádou. Během pětidenní operace v březnu 1945 boje zničily na 90 procent Osoblahy, příchozí sovětští vojáci pak řadu místních žen a dívek znásilnili. Je znát, že malá obec v bývalých Sudetech proslavená úzkokolejkou za válečné hrůzy platí dodnes. V rámci předvolební série tentokrát deník Aktuálně.cz vyrazil do jednoho z nejodstrčenějších koutů Česka.