


Sedm zástupců státu, katolické církve a města Prahy v pondělí otevřelo Korunní komoru ve svatovítské katedrále, kde jsou uloženy české korunovační klenoty. Jedny z nejvýznamnějších symbolů české státnosti nevyčíslitelné hodnoty budou od úterý vystaveny ve Vladislavském sále Pražského hradu.
První čtyři dny si klenoty budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září bude výstava přístupná veřejnosti. Loni si klenoty prohlédlo víc než 51.500 návštěvníků včetně dětí ze škol.
Prezident Petr Pavel předloni rozhodl o tom, že budou klenoty na Hradě vystavovány každoročně. Letošní výstava seznámí návštěvníky s osudy korunovačních klenotů od nástupu Ferdinanda I. Habsburského na český trůn v roce 1526 do konce 18. století.
"Jejich putování symbolicky odráželo proměny tehdejšího uspořádání monarchie i vztah panovníka k českým zemím. Klenoty totiž nejsou jen svědky našich dějin. Samy jsou jejich součástí. Nepatří nikomu, a přitom patří nám všem," uvedl v pondělí Pavel na síti X.
Stejně jako dříve bude vstup na výstavu bezplatný a podle informací Hradu bude možný vždy od 09:00 do 17:00. Lidé si prohlédnou svatováclavskou korunu, královské žezlo a jablko, k vidění bude také korunovační roucho z roku 1653.
Výstava bude sledovat příběh českých korunovačních klenotů od jejich uložení na Karlštejně v 16. století přes přesun do Vídně během třicetileté války až po slavnostní převoz do Prahy v roce 1791. Tehdy se na přání zemských stavů natrvalo vrátily na Pražský hrad a staly se jedním z klíčových symbolů české státnosti, historické tradice a národní identity.
Součástí výstavy budou i předměty spojené se správou a s ochranou klenotů, například historické klíče strážců korunního archivu a korunovačních klenotů, kterými se v minulosti uzamykala dvojice dveří vedoucích do korunního archivu u Svatováclavské kaple.
Svému účelu posloužily české korunovační klenoty naposledy 7. září 1836, kdy byl inaugurován českým králem Ferdinand Dobrotivý. Jeho nástupce František Josef I. ani poslední rakouský panovník Karel I. korunováni nebyli.
Tradice vystavování korunovačních klenotů sahá do první republiky. První veřejná expozice se konala v roce 1929 při příležitosti 1000. výročí smrti svatého Václava. Klenoty byly zpřístupněny i po druhé světové válce v roce 1945, dvakrát v 50. letech, v přelomovém roce 1968 i za normalizace. Za prezidentů Václava Havla i Václava Klause byly klenoty vystaveny dvakrát, za Miloše Zemana čtyřikrát.



Papež Lev XIV. v neděli oznámil, že v nejbližších dnech podstoupí operaci k odstranění plicního uzlu zjištěného při prohlídce, píše AP. Papež uvedl, že plicní uzel je "ohraničený" a byl odhalen v raném stadiu.



V pátek a sobotu lidé v Česku rozhodovali o novém složení obecních zastupitelstev a třetiny Senátu. Průběžné výsledky, reakce politiků i další dění kolem voleb sledujte v on-line reportáži Aktuálně.cz.



Nejméně čtyři raněné si v noci na neděli vyžádal ruský útok na Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny, uvedly úřady. Ukrajinské drony napadly další datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex), tentokrát ve Vladimiru. Kvůli útoku dronů hořelo na letišti v černomořském letovisku Soči.



Zemřel filmový a divadelní herec Jiří Štěpnička, bylo mu 79 let. Z filmových rolí si ho diváci v posledních letech pamatují například v roli plukovníka tajné policie ve snímku Ve stínu nebo ze seriálu Vyprávěj. V dabingu svůj hlas propůjčoval mimo jiné Harrisonu Fordovi. O úmrtí v neděli informovalo Národní divadlo, zprávu zveřejnilo také na webu. Štěpnička v divadle působil od roku 1975.



Polská policie získala informace o možném atentátu na premiéra Donalda Tuska a ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze. Mluvčí ministerstva vnitra v neděli oznámila, že ministři vnitra a pro koordinaci tajných služeb proto nařídili zahájit odpovídající opatření. Tusk je ale podle mluvčího vlády stále ve Varšavě a vykonává své povinnosti.