reklama
 
 

České firmy peníze na objev léků nedají, říká rektor

21. 12. 2008
S Václavem Hamplem z Univerzity Karlovy o vědě a nedostatku peněz
Doporučujeme

Rozhovor - Tuzemské univerzity se rozhodly vstoupit na politické kolbiště. Na stůl položily vlastní návrh, jak by se mohly proměnit fakultní nemocnice.

Důvodem je nejen obava z toho, co stát zamýšlí pro výuku mediků, ale i o podobu lékařského výzkumu, který se v univerzitních nemocnicích provádí.

Pod návrh zákona se podepsaly kapacity z Univerzity Karlovy, která má na starosti výuku v pěti fakultních nemocnicích, zbylé čtyři připadají na univerzity v Brně a Olomouci.

V rozhovoru s Aktuálně.cz rektor Václav Hampl vysvětlil, proč se jeho lidé rozhodli věnovat čas a energii psaní legislativní normy, ač nemají mnoho pák, jak ji prosadit.

Rozhovor s rektorem Hamplem jsme pro větší přehlednost rozdělili do dvou částí:
Zde si můžete přečíst, jak chtějí univerzity nemocnice změnit a proč

A.cz: Vedle léčení a výuky mají fakultní nemocnice na starost výzkum. Obvykle se říká, že v lékařských vědách máme značný potenciál, ten se však nevyužívá. Když chce doktor Kára převést provoz z americké Mayo Clinic do Brna, tak sem vstupuje jako do rozvojové země, protože nic podobného nemáme. V tomto směru se něco může díky zákonu zlepšit?

V základním výzkumu patří lékařské obory k úspěšným odvětvím české vědy i v mezinárodním srovnání. To vyplývá i z analýzy vládní rady pro výzkum.

A.cz: Zároveň z ní však vyplývá, že výstupů je málo…

Souhlasím u aplikovaného výzkumu. To by mohl zákon zlepšit. Souvisí to s dvěma věcmi. Není tolik lidí, kteří by klinické studie na mezinárodně srovnatelné úrovni opravdu dobře uměli. Dělat faktický klinický výzkum u lůžka a pacienta není tak jednoduché.

Druhá věc je časový tlak. Lékaři - a to i ve fakultních nemocnicích - jsou hodně pod časovým tlakem, protože "honí body", aby pojišťovny zaplatily za léčení. Zákon to adresně neřeší, ale vytváří lepší předpoklady, aby se čas lépe rozděloval mezi léčebně preventivní péči a výzkum.

A.cz: Představme si mladého, pětatřicetiletého lékaře, který by se chtěl věnovat výzkumu, ale je zavalen rutinou a chce odejít. Ten získá lepší perspektivu, pokud zákon začne fungovat?

Myslím, že ano. Není sice úplně jednoduché vzít náš návrh zákona a říct, že ten a ten paragraf zařídí lepší perspektivu pro mladé lékaře v akademické medicíně. Ale určitě pomůže, když se odstraní dvoukolejnost řízení. To je něco, co jsme hodně chtěli řešit. Musím ovšem přiznat, že když se právníci ponořili do detailů, ukázalo se, že navazující problematika zákoníku práce a mnoha dalších norem dělá řešení tohoto problému mimořádně obtížným.

I přesto náš návrh zákona o univerzitních nemocnicích obsahuje předpoklady, aby se v nemocnicích podmínky pro výzkum dobře nastavily. Potíže, na které lidé v denním provozu narážejí, se v návrhu buď přímo řeší, anebo se aspoň připravuje půda pro řešení v budoucnosti.

A.cz: Zdravotnictví je organizováno nejhůř v Americe, naopak výzkum je tam nejlepší. Jedním z důvodů je fakt, že pod Národním ústavem zdraví (NIH) existují kliniky, které jsou placeny přímo od státu a nejsou tedy závislé na příjmech od pojišťoven. Půjde váš zákon tímto směrem?

Ve chvíli, kdy nemocnice dostává dramaticky víc peněz za léčení než za výzkum, tak jsou preference vedení jasné. V Americe je situace výzkumu lepší díky poměrně slušným výzkumným financím, které tečou přes NIH.

I když problémy mají také a v klinickém výzkumu ubývá mladých lidí. To je celosvětový problém. Proto nemám ambici naším návrhem vyřešit úplně všechny problémy a tak říkajíc "spasit svět". Nicméně náš návrh otevírá možnost sdružovat prostředky a říct: tento výzkum je důležitý a i když není tak dobře zaplacený, tak do něho jdeme.

V současném systému nebo v akciovce je to skoro vyloučeno. Členové správní rady v akciové společnosti mají povinnost dobrého hospodáře a jsou odpovědní dělat v první řadě taková rozhodnutí, která jsou ekonomicky výhodná.

Klinický výzkum naruby

A.cz: Může být výzkum vůbec někdy ziskový?

Základní výzkum, financovaný granty, v principu nemůže. Nikdo nedává granty na zisk.

A.cz: Pokud má být výzkum kvalitní, musí být nějak hodnocen. Kdo to bude mít na starost?

V našem návrhu zákona o univerzitních nemocnicích orgán, kterému říkáme Odborná rada. Předseda odborné rady by byl současně děkanem příslušné fakulty a tím by se personálně propojily odpovědnosti.

A.cz: Když český vědec něco vymyslí, tak se píšou oslavné články. Také teď se psalo o objevu známého výzkumníka Antonína Holého. Laboratorní zkoušky svých léků obvykle dělá v cizině, klinické zkoušky se už opět mají dělat v Česku, investorem je samozřejmě americká firma Gilead Sciences. Má dost peněz na drahé klinické zkoušky a logicky pak bude mít nárok na většinu zisku. Kdy bude nové léky vyvíjet česká firma?

To by mě také zajímalo. Mám velký problém s vládní debatou o investičních transferech z univerzit. Papouškuje se, že je třeba univerzity jinak řídit, aby mohly dělat takový aplikovaný výzkum a vývoj, který se významně ekonomicky projeví.

Ve skutečnosti je ale problém jinde - v tom, že tady není žádný Gilead. Pravda, není tu ani nepřeberné množství profesorů Holých, ale když už tu nějaký je, tak do jeho objevu neinvestuje česká firma. Dokud české firmy nebudou do univerzitního výzkumu investovat, tak z něho česká ekonomika významné peníze těžko bude moct získat.

A.cz: Co se s tím dá dělat?

Do začátku bychom mohli mít aspoň minimum, které má většina civilizovaných zemí, totiž daňové úlevy pro výzkum, který si firmy kontrahují u univerzit (nebo ho s nimi dělají společně). To v této chvíli v podstatě není. Neříkám, že to najednou vyrobí ze Zentivy Gilead, ale je to minimální první krok, který je nasnadě.

Dnes to je obráceně. Firmy jsou vlastně daňově zvýhodněny za výzkum více, když si ho dělají samy, ale ne když ho kontrahují s univerzitami. Vlastně jsou daňově odrazovány od toho, aby dělaly výzkum s univerzitami.

autor: Petr Holub

reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama