Podle zástupců organizací, které se rozvojové pomoci věnují, jsou důvody dva. Česká rozvojová pomoc je roztříštěná a nedosahuje částek, jaké jsou běžné v bohatých státech Evropské unie.
"Úplně hlavní problém je roztříštěnost, kdy peníze na rozvojovou spolupráci rozděluje deset různých ministerstev, která spolu příliš nekomunikují a která nejsou ani účinně kontrolována," shrnuje hlavní výtku ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek.
Roztříštěnost pochází z poloviny devadesátých let, kdy se rozvojová spolupráce přiřkla jednotlivým resortům a ministerstvu zahraničí zůstala jenom koordinační funkce. Tu však ministerstvo neumí příliš úspěšně plnit.
Pomoc rozvoji, nebo vývozu?
"Při chybějící kontrole se stávalo například to, že ministerstvo zdravotnictví nevypsalo projekty rozvojové spolupráce a peníze, které na ně byly určeny, odvedlo do svého běžného rozpočtu," říká Šimon Pánek, který je kromě působení v Člověku v tísni i předsedou Českého fóra pro rozvojovou spolupráci.
Problematické je podle Pánka také počínání ministerstva průmyslu a obchodu. "Využívají rozvojovou pomoc v podstatě jako podporu vývozu pro české firmy. Ty dostanou od ministerstva jednak informační pomoc, jednak dotace. To ale úplně popírá smysl rozvojové spolupráce," zlobí se Pánek.
Pohled na stránky ministerstva průmyslu a obchodu jeho slova potvrzuje. Milionovou podporu dostala vloni například firma AlphaCon na vybudování závodu na zpracování masa a kůží v Mongolsku anebo vsetínští obuvníci z firmy ZPS Prefix na stavbu pobočky v Namíbii.
Podle Pánka by Česká republika měla roztříštěnou agendu svést pod jednu organizaci. "Mělo by se to podobat institucím, které jsou ve světě běžné. Ideálním vzorem je třeba Velká Británie, kde mají pro rozvojovou pomoc specializované ministerstvo," vysvětluje.
Vláda jeho návrh zřejmě brzy vyslyší. Ministerstvo zahraničí už připravuje věcný záměr zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci, který by měl západní vzor kopírovat.
Rozvojová agentura? Možná už příští rok
Má přinést především vznik "Rozvojové agentury", která by dosavadní roztříštěnou pomoc zastřešila. Zároveň má zákon vyřešit i některé "drobnosti" jako například počítání peněz v jednom fiskálním roce, což dnes brání dlouhodobějším projektům.
"Na podzim byl záměr rozeslán do vnějšího připomínkového řízení. V současné době připravujeme jednání s některými ministerstvy, jejichž připomínky byly nejzávažnější, a předpokládáme, že věcný záměr bude vládě předložen nejpozději do konce října 2007," sdělila Aktuálně.cz Zuzana Hlavičková z odboru rozvojové spolupráce ministerstva zahraničí.
"Teprve po schválení věcného záměru vládou nastane fáze přípravy paragrafovaného znění, která může trvat několik měsíců," dodává.
Sedm desetin na pomoc? Zatím v nedohlednu
Druhý problém Česka - nízké výdaje na rozvojovou spolupráci - má podle zástupců nevládních organizací smysl řešit až po schválení zákona.
"Na prvním místě by neměla stát kvantita, ale efektivita. Tedy než se navýší prostředky, musí přijít systémové změny," vysvětluje Ondřej Kopečný, spolukoordinátor akce Česko proti chudobě.
Navyšovat prostředky na rozvojovou spolupráci by ale Česko mělo kvůli mezinárodním závazkům. Podle rezoluce OSN, ke které se zavázalo, by mělo ideálně posílat do rozvojových regionů 0,7 % svého HDP.
V současnosti ale posílá jen 0,114% (cca 3,23 milard korun).
"Vláda v červnu 2006 schválila plán, podle něhož by mělo dojít k postupnému mírnému navyšování na 0,13 % HDP v roce 2009," popisuje situaci Zuzana Hlavičková z ministerstva zahraničí.
V roce 2010 by pak Česko mělo vydávat 0,17 % HDP, aby splnilo závazný závěr Evropské rady pro nové členské státy EU. Do roku 2015 by pak Česko mělo posílat na rozvojovou spolupráci 0,33 % HDP.
Mezi státy Unie tak Česko zatím patří mezi ty, které přispívají málo. Spolu s Maltou však vede v žebříčku nových členských států. Se svými 0,114 procenty výrazně předčilo předposlední Polsko a Maďarsko, které vydávají zatím jenom 0,06 %, popřípadě 0,05 % HDP.
