Češi dnes ani nemusí do lesa, sledují houby na Instagramu. Jaké jsou ty nejvzácnější?

Češi dnes ani nemusí do lesa, sledují houby na Instagramu. Jaké jsou ty nejvzácnější?
Rosolovka mozkovitá (Tremella mesenterica). Jasně žluté gelatinózní plodnice této houby můžeme nalézt hojně po celý rok za vlhkého počasí na mrtvém dřevě​. Roste od května do října.
Kosmatka štítovitá (Scutellinia scutellata) roste od května do října.
Dřevnatka parohatá (Xylaria hypoxylon) roste jednotlivě, ale častěji v početných skupinkách v listnatých a smíšených lesích, na starých pařezech a spadlých větvích. 
Lze ji nalézt od března do prosince.
Zvoneček uhelný (Geopyxis carbonaria). Je vázaný na spáleniště a způsob výživy tohoto druhu není doposud příliš objasněn. DNA zvonečka uhelného byla však identifikována v kořenech dřevin i v běžném vzrostlém lese. Roste od dubna do října.
Foto: Archiv České mykologické společnosti
Tereza Patočková ČTK Tereza Patočková, ČTK
15. 6. 2021 12:33
Česká mykologická společnost slaví 100 let od svého založení 15. června 1921. Díky osvětě a poradenské činnosti přilákala k houbaření za sto let své existence desetitisíce Čechů. Sdílení zkušeností a zájmu o houbaření je tak i dnes velmi živé a lidé sledují houby třeba i na Instagramu. Redakce Aktuálně.cz pro vás k tomuto výročí připravila galerii nejzajímavějších a nejvzácnějších českých hub.

U zrodu společnosti, která ještě začínala pod názvem Československá mykologická společnost, byl proslulý mykolog profesor František Smotlacha (1884-1956), který také dlouhá léta stál v jejím čele.

Svému celoživotnímu koníčku se odborně věnoval už mnohem dřív. V roce 1909 založil známou mykologickou poradnu, která pomáhala houbařům určovat poživatelné houby. Organizoval v Praze také první výstavu hub, která se od roku 1912 koná pravidelně. Byl v roce 1919 jedním ze zakladatelů Časopisu českých houbařů.

Časopis vydává společnost dodnes, nyní pod názvem Mykologický sborník. Mykologové dodnes citují také Smotlachův Atlas hub jedlých a nejedlých z roku 1950. Průkopník českého houbařství prozkoumal 1700 druhů hub a zjistil, že drtivá většina z nich je jedlých, nikoliv naopak, jak se dříve věřilo.

Houbový insta-influencer

Zájem Čechů o houbaření se projevuje i mezi mladými lidmi, kteří jsou z většiny uživatelé sociální sítě Instagram.

"Houbaření je od malička mým koníčkem, čas trávím v lese a hledám nové druhy. Instagram jsem si založil minulý rok, jako takový archiv úlovků," říká autor instagramového účtu czech mushrooms Dominik Mašek. Jeho instagramová stránka má v současné době už téměř sedm tisíc sledujících, přičemž všechny příspěvky se týkají výhradně hub. 

"Mezi lidmi se to docela uchytilo, tak jsem začal své úlovky přidávat častěji a vždy jsem k určité houbě napsal nějakou zajímavost. Občas přidávám kvízy a snažím se lidem předat nějaké informace a zkušenosti, které by potom v lese mohli využít," dodává mladý houbař.

Podle březnové zprávy Mikrobiologického ústavu AV ČR, která vychází z globální databáze hub GlobalFungi, existuje na světě minimálně 6,28 milionu druhů hub. Popsány jsou přitom jen desítky tisíc. Houby jsou druhou skupinou organismů, po hmyzu, s nejvyšší odhadovanou rozmanitostí druhů.

Většinu tvoří vřeckovýtrusé houby čítající desítky tisíc druhů, v této skupině jsou například lanýže a kvasinky. Další jsou houby stopkovýtrusé, k nimž patří řada známých hub, které tvoří nadzemní plodnice - například hřib, muchomůrka nebo žampion.

(Velmi zajímavý blog o houbách a houbaření píše už léta na Aktuálně.cz Zdeněk Pelda. Najdete ho ZDE.)

 

Právě se děje

Další zprávy