Češi zdravější než Slováci? Zdravotnictvím to není

Jakub Novák
9. 4. 2013 15:10
Češi žijí ve zdraví o deset let déle než Slováci. Může za to pesimismus, nebo životospráva?
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Navzdory určité míře vzájemné podobnosti se Češi a Slováci v mnoha věcech rozcházejí.

Jednou z nich je například délka života prožitá ve zdraví - tedy bez omezujících zdravotních komplikací.

Podle údajů Eurostatu, který tento ukazatel nazývaný "Healthy Life Years" (HLY) dlouhodobě sleduje, totiž vyplývá zajímavý závěr - Češi totiž podle získaných výsledků prožijí ve zdraví o více jak deset let více než jejich východní sousedé.

A možných vysvětlení takto velkého rozdílu je hned několik. Nasnadě je přitom otázka kvality zdravotnictví - takové vysvětlení je však podle odborníků ukvapené.

Zdravotnictví za tím nehledejte

"Se zdravotním systémem to souvisí jen okrajově; faktory, ovlivňující zdraví jsou komplexní a zdravotnictví má na nich jen 10-15% podíl," říká Tomas Szalay ze slovenského Health Policy Institute.

Mnohem pravděpodobněji zde fungují jiné faktory - jedním z nich je vůbec samotný způsob tohoto šetření. Ukazatel HLY se totiž skládá ze dvou částí - jedné objektivní a druhé subjektivní.

Na co se tazatelé ptali

Otázka: Do jaké míry jste se za posledních šest měsíců cítili omezení zdravotními problémy v činnostech, které lidé obvykle dělají? Řekli byste, že jste:

a/ byli vážně omezeni
b/ byli omezeni, ale ne nijak vážně
c/ nebyli nijak omezeni

Ti, kteří odpověděli, že "nebyli nijak omezeni" poté byli zařazeni do "zdravé" skupiny. Další počty poté probíhaly v závislosti na pohlaví a věku.

Od roku 2004 je HLY jedním ze strukturálních ukazatelů sloužící pro hodnocení strategických cílů Evropské unie daných Lisabonskou strategií.

První zmiňovanou součástí je mortalita - úmrtnost.

"Slovensko má - v porovnání například s Českou republikou - kratší střední délku života. Na tento výsledek má vliv také podíl romské populace, která se dožívá v průměru o 10 let méně než většinová populace - má například podstatně vyšší podíl kojenecké úmrtnosti," vysvětluje Szalay a poukazuje na podobnost výsledků Slovenska a Maďarska, které mimo jiné spojují také podobné stravovací návyky či způsob životosprávy.

Druhou částí je výsledek dotazníkového průzkumu mezi obyvateli, v němž se hodnotitelé ptají na jejich zdravotní stav (viz. infobox). Posouzení této otázky a odpověď na ni je potom čistě subjektivní a odvíjí se jak od konkrétního znění otázky, tak celkové nálady ve společnosti nebo pohledu na svět.

Pesimističtí Slováci?

Jedním z možných vysvětlení tak může být tvrzení, že jsou Češi v pohledu na své zdraví optimističtější než Slováci.

"Nechci tvrdit, že Slováci jsou větší pesimisté, nebo že si rádi postěžují, ale je to jedno z možných vysvětlení," konstatuje Szalay.

Význam této složky na hodnotu ukazatele délky života ve zdraví zdůrazňuje také Jakub Hrkal z Eurostatu.

"Některé rozdíly mezi zeměmi mohou souviset se způsobem implementace dané otázky a dále se na nich můžou odrazit i odlišné kulturní či sociální podmínky a vnímání v různých zemích," říká Hrkal.

Podívejte se: Století mezi námi. Jak vypadají a jak žijí?

Odpověď na otázku týkající se propastného rozdílu v hodnotách zjištěných v Česku a na Slovensku však můžeme hledat také jinde.

Leccos nám tak napoví porovnání statistik týkajících se životosprávy či příčin úmrtí v obou zemích.

Česká republika přitom paradoxně vychází v mnoha ohledech hůře než Slovensko. Například co se rizikové konzumace alkoholu týče (podle dat z roku 2008), alespoň jednou týdně vypije velké množství alkoholu přibližně každý sedmnáctý Čech a každý devětapadesátý Slovák. Nikdy nebo výjimečně potom "flámuje" o 16 % více Čechů než Slováků - a takto by se dalo pokračovat dál.

V Česku žije o pět procent více každodenních kuřáků - opačně jsou na tom obě země například z pohledu každodenní fyzické aktivity.

Za vším hledej...?

Při pohledu na příčiny úmrtí (data z roku 2010) vyplývá, že hlavní příčiny rozdílů mezi oběma státy budou zřejmě opravdu ležet zejména v oblasti životosprávy.

Ze statistik Eurostatu jsme vybrali několik hlavních příčin úmrtí obyvatel bývalého Československa - a s výjimkou rakoviny plic vychází z tohoto porovnání jako hůře postižené právě Slovensko. Rozdíl je patrný zejména v oblasti kardiovaskulárních onemocnění, řazených mezi tzv. civilizační choroby, tedy infarktů, mozkových mrtvic, vysokého tlaku a dalších.

A právě zde lze také hledat jednu z příčin o poznání horší situace u našich východních sousedů - zatímco Česká republika od roku 2008 vykazuje v případě obou pohlaví v počtu zdravých let života hodnoty překračující průměr evropské sedmadvacítky, Slováci se drží hluboko pod ním.

Je problém ve statistice? Nebo Slováci opravdu vidí svůj stav hůře než Češi? Diskutujte na mé facebookové stránce!

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy