


Průměrná cena za oběd v ČR v dubnu přesáhla 200 korun, v porovnání s loňským dubnem za něj lidé zaplatili v průměru o šest korun více. Vyplývá to z Edenred Restaurant Indexu, který je sestavován na základě transakcí z benefitních karet. Podle společnosti Edenred průměrná cena poledního menu v Česku překročila 200 korun poprvé.

Data sbírá od roku 2015. Hranici 200 korun za oběd překročily například Praha, Brno, Plzeň či České Budějovice. Levněji se lidé najedí v polovině krajských měst, nejlevnější obědy jsou ve Zlíně a v Olomouci. Společnost to v pondělí uvedla v tiskové zprávě.
„Po celé republice pozorujeme v prvním kvartálu letošního roku pokračování růstu cen, a to v průměru zhruba o korunu měsíčně. Jedná se o poměrně zásadní změnu trendu oproti minulým obdobím, kdy jsme v řadě krajů namísto trvalého růstu pozorovali spíše kolísání cen, na některých místech pak dokonce průběžně klesaly. Za polední menu si ale dnes alespoň o pár haléřů měsíčně připlácí takřka každý Čech,“ uvedla ředitelka vnějších vztahů společnosti Edenred Aneta Martišková.
Průměrnou hodnotu útraty přitom tlačí nahoru především ceny v hlavním městě, v Praze aktuálně ceny obědů v průměru dosahují 226 Kč za menu. Loni v dubnu to bylo 218,60 Kč, od začátku letošního roku pak vzrostla cena obědů v Praze průměru o tři koruny.
V Brně, Českých Budějovicích, Plzni a Liberci se ceny obědů pohybují od 206 do 214 Kč. Hranici 200 Kč by podle společnosti mohly brzy překročit také Pardubice, kde oběd aktuálně vyjde v průměru na 196,80 Kč, a Ostrava s průměrem 198,80 Kč.
Nejméně stojí aktuálně oběd ve Zlíně, kde za něj lidé průměrně zaplatí 177,80 Kč. V meziročním srovnání si nicméně i ve Zlíně lidé připlatí, a to šest korun. Od začátku roku průměrné ceny za oběd ve Zlíně vzrostly o 1,60 Kč. Druhé nejlevnější jsou obědy v Olomouci, v dubnu tam průměrně vyšly na 179,30 Kč, což je meziročně o 4,8 procenta víc.
Místo obědu zaměstnanci podle společnosti nejčastěji volí podle ceny, důležitá je ale i krátká vzdálenost od práce. „Vítězí proto restaurace či kantýny, které jsou v bezprostřední blízkosti jejich pracovního místa a které zároveň nabízejí zvýhodněné polední nabídky či alespoň výhodný poměr ceny a kvality porcí,“ uvedla Martišková.
Stravování je pro zaměstnance podle Martiškové důležitým faktorem i při výběru nové práce. „Cenovou dostupnost a nabídku stravování v okolí pracoviště totiž vnímá za důležitý faktor při změně zaměstnání až 29 procent respondentů. Podobně důležité je pro zaměstnance samozřejmě i to, jakými cestami je v pravidelném a vyváženém stravování umí stávající či potenciální zaměstnavatel podpořit,“ dodala Martišková.



Mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a guvernérem České národní banky Alešem Michlem to opět „jiskří“. Šéf centrální banky rozlítil premiéra dalším prohlášením, že pravděpodobnost zásahu ČNB do ekonomiky se zvyšuje.



Ve čtvrtek 11. června v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let 20. století. Je považován za jednoho z nejvlivnějších britských umělců minulého století. Odešel ve věku 88 let. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu.



Jihokorejský soud uložil v pátek exprezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že v říjnu 2024 vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci téhož roku. Za podíl na operaci dostal 30 let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.



Švédský filmový a divadelní herec Stellan Skarsgaard, který se 13. června dožívá pětasedmdesáti let, má za sebou desítky filmových rolí, spolupráci s předními světovými režiséry a řadu prestižních ocenění. Diváci si ho pamatují hlavně z filmů Larse von Triera nebo Formanových Goyových přízraků.



Spor kolem neodvysílaného armádního podcastu s Petrem Pavlem má dohru. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, inspekce ministerstva obrany už v květnu ukončila několikatýdenní prověřování. Z jeho výsledku plyne, že chyboval jak ředitel kabinetu Jaromíra Zůny, tak šéf komunikačního oddělení generálního štábu. „Formální zákaz“ zveřejnit rozhovor prý ministerstvo nevydalo, brání Zůnu jeho inspekce.