Češi vyvinuli s Američany látku, která zabíjí rakovinu. Na testování dostali 800 milionů

Adéla Skoupá Adéla Skoupá
10. 4. 2018 10:00
Testování na pacientech zřejmě proběhne aspoň v první fázi v USA a bude se kombinovat s imunoterapií.
Sledujte brífink expertů z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. | Video: DVTV

Praha - Vědci z dejvického Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd připravili v laboratoři látky, které se v prvotních testech ukázaly jako slibný zabiják rakoviny. Mají původ v přírodní sloučenině, kterou vytvářejí půdní bakterie nalezené před šedesáti lety v Peru.

Už dříve se v několika klinických studiích prokázalo, že tato látka může být účinná proti nádorům - poprvé ji vyzkoušeli už na konci padesátých let - jenže také měla příliš mnoho vedlejších účinků. V testech proto pokaždé propadla a nikdy se nedostala na trh.

Čeští vědci nyní našli cestu, jak nepříznivé účinky omezit. Spolupracují na tom se svými americkými kolegy z prestižní Univerzity Johnse Hopkinse, která patří k nejlepším lékařským školám na světě.

Nadějný česko-americký objev, který se začal v tuzemských a zaoceánských laboratořích rodit teprve před čtyřmi lety, teď slaví velký úspěch. Američtí investoři ze skupiny Deerfield mu věří natolik, že do vývoje a klinických studií vložili nebývale velkou částku, v přepočtu 720 milionů korun. Celkem získala nově vzniklá firma Dracen Pharmaceuticals, která bude zastřešovat klinické testy, od investorů 800 milionů korun.

Svůj podíl v nové firmě má také americká firma Osage University Partners a česká společnost i&i Prague s vkladem 4 miliony. Ta vznikla loni při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, aby pomáhala uvádět vědecké objevy na trh a zároveň do těch nejslibnějších investovala.

"Látka se už v USA úspěšně testovala na myších i prasečích modelech. Pak je třeba vytvořit výrobní postup, který musí schválit americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, a někdy za rok a půl chceme požádat o první schválení o provádění klinických zkoušek na pacientech," popisuje Pavel Majer z Ústavu organické chemie a biochemie, jehož tým látky ve spolupráci s vědci z Univerzity Johnse Hopkinse připravil.

Testování na pacientech zřejmě proběhne aspoň v první fázi v USA a bude se kombinovat s imunoterapií. Američtí vědci totiž zjistili, že právě ve spojení s tímto typem léčby, který odblokuje imunitní reakce vůči rakovinným buňkám, mohou být látky mimořádně účinné.

Pokud bude léčivo úspěšné a bezpečné, vědci ho později nabídnou velkým farmaceutickým společnostem, aby jej uvedly na trh. "Předpokládáme, že na trh by se látka mohla dostat někdy mezi roky 2025-2027," věří Jaromír Zahrádka z i&i Prague.

Zatím není přesně určené, na jaké typy nádorů by se léčivo používalo, i tím se budou studie zabývat. Pacientům by se pak mohl lék podávat nejspíš ve formě takzvaného podkožního depozitu - injekcí by se léčivo dostalo pod kůži, odkud by se postupně uvolňovalo do těla.

Nové látky, které vyvinuli Češi společně s Američany, fungují jednoduše řečeno tak, že zablokují bujícím nádorovým buňkám přísun důležitých živin - konkrétně dusíku v podobě glutaminu - a tím je zahubí. Uzavírají navíc více cest, kterými rakovinové buňky mohou živiny čerpat, čímž omezují jejich šanci přizpůsobit se a léčbu přelstít.

Doteď byl problém, že známé látky, jako například zmíněná sloučenina z peruánské půdy, blokovaly přísun dusíku i zdravým buňkám, čímž jim ubližovaly. To mělo ničivý dopad hlavně na žaludek a střeva pacientů.

Česko-americký tým se vydal vlastní cestou. "Začali jsme dělat takzvaná proléčiva. To je látka, která je sama neaktivní a teprve v těle se přemění na léčivo. Snažíme se, aby pronikala do nádorů a teprve tam se pomocí enzymů přítomných v rakovinných buňkách přeměnila na léčivo a buňky zahubila. A aby se látka v zažívacím traktu nepřeměňovala a prošla jím neaktivní," vysvětluje Pavel Majer.

Vědec, který společně s kolegy stojí za nalezením nadějných molekul, se na dejvický ústav vrátil před šesti lety poté, co žil dvacet let v Americe.

"Kromě toho, že jsem z ústavu vzešel a měl jsem zde po celou dobu kamarády a spolupracovníky, mě zpátky do Česka přitáhly tři krize. Finanční, krize farmaceutického průmyslu a krize středního věku," přiznává muž, který dřív působil v americké vládní agentuře National cancer institute a několika farmaceutických firmách. Když se jim přestalo po roce 2008 dařit a Pavel Majer se ocitl bez práce, přijal nabídku, aby na Ústavu organické chemie a biochemie založil vědecko-servisní skupinu.

S ní potom navázal kontakty se svými bývalými kolegy z USA, kteří se po krizi ocitli na Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimoru. Jedním z projektů, který z této spolupráce vznikl, je právě tento, kdy se rozhodli dát znova šanci přírodní látce, která dřívějšími studiemi neprošla kvůli své toxicitě.

"Za kolegyní Barbarou Slusher přišel tehdy Jonathan Powell, lékař z univerzity, s tím, že existuje velmi nadějné léčivo, které je ale toxické, a ptal se, zda by s tím chemici nemohli něco udělat, aby se dalo použít," vzpomíná na začátky hledání té správné molekuly.

Když potom Majer poprvé uviděl strukturu látky, byl prý v šoku. "Nemohl jsem uvěřit, že je to přírodní látka, obsahuje vysoce reaktivní skupinu, která může být i výbušná," popisuje s tím, že práce s prvotními látkami nebyla zcela bezpečná.

Lék může ústavu přinést miliardové zisky

"Máme schopné chemiky, kteří dovedou látku syntetizovat, v tuto chvíli to zahrnuje i práci s potenciálně explozivními meziprodukty. Šikovný a pracovitý chemik, to je to nejcennější zboží, jaké můžete mít. To je taky důvod, proč s námi americká univerzita spolupracuje," upozorňuje Majer.

Podobná partnerství se podle ředitele ústavu Zdeňka Hostomského připravují i s dalšími významnými pracovišti. Pokud by léčivo uspělo na trhu, ústavu by mohlo do budoucna přinést i miliardové zisky, podle odhadů by mohly do ústavu proudit i stovky milionů korun ročně po dobu deseti až patnácti let.

"Hlavní strategií je projít prvními fázemi klinických testů, ukázat účinnost a bezpečnost léčiva a následně celou společnost Dracen prodat velké farmaceutické společnosti, která následně lék dotestuje a uvede na trh. Podle prodejní ceny se pak může jednat o desítky a možná i ke sto milionům korun pro firmu i&i Prague," vysvětluje, jaké jsou s firmou byznysové plány, Jaromír Zahrádka z i&i Prague.

V rostlinách je asi 5 tisíc látek, které by mohly být využity ve farmakologii, my se snažíme izolovat účinnou látku z Timoje trojlaločnatého. | Video:
 

Právě se děje

před 28 minutami

Moderní pětiboj by mohl na OH v Paříži trvat jen 90 minut

Na olympijských hrách v Paříži v roce 2024 by mohla soutěž v moderním pětiboji trvat pouhých 90 minut. Výkonná rada mezinárodní unie UIPM schválila návrh nového formátu tradičního olympijského sportu, jenž by měl být dynamičtější a atraktivnější pro fanoušky i televizní přenosy. V současnosti trvá závod prakticky celý den a bojuje o udržení v programu her.

Nový formát počítá s vylučovacím systémem, který pomůže výrazně zkrátit dobu soutěže. Dvacet minut je vyhrazeno na parkur, 15 minut na šerm, 10 minut na plavání a 15 na závěrečnou kombinaci přespolního běhu se střelbou. Mezi disciplínami mají být desetiminutové přestávky.

Moderní pětibojaři nový systém předloží Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jeho výkonná rada bude 7. prosince rozhodovat o soutěžním programu OH 2024, v němž se chce moderní pětiboj udržet. UIPM také chce vedle závodů mužů a žen zařadit do programu třetí medailovou disciplínu, smíšenou štafetu.

Moderní pětiboj je jediným sportem, jenž byl vytvořen přímo pro olympijské hry. Jeho velkým propagátorem byl zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin a poprvé se v něm bojovalo o cenné kovy v roce 1912 ve Stockholmu.

"Moderní pětiboj byl původně pětidenní soutěží. V Atlantě 1996 byl zhuštěn do jednoho dne a v Londýně 2012 jsme zkombinovali laserovou střelbu s během, abychom připravili ještě dramatičtější vyvrcholení. V Tokiu v roce 2021 budeme mít všech pět disciplín na jednom stadionu a nyní po dvou letech detailního zkoumání a diskuzí představujeme něco mimořádného: moderní pětiboj trvající 90 minut," uvedl prezident UIPM Klaus Schormann.

Testovací soutěže v novém formátu se konaly v září v Budapešti a Káhiře a podle federace měly u sportovců pozitivní ohlas.

Zdroj: ČTK
Další zprávy