V den prvního výročí začátku sametové revoluce, 17. listopadu 1990, se mu při jeho čtyřiadvacetihodinové návštěvě Prahy dostalo nadšeného přijetí. "Tehdy jsem cítil vůbec nejsilněji, jakou sílu má svoboda," poznamenal o pár let později Bush, kterého na Václavském náměstí přivítal stotisícový dav.
Vystoupení s tehdejším československým prezidentem Václavem Havlem ve městě, které se probouzelo z komunistické letargie, bylo vrcholem jeho pobytu.
Atmosféra byla uvolněná, politici se zdravili s lidmi, z pódia hrála hudba. Bush s manželkou Barbarou zde předal repliku Zvonu svobody a zazpíval si se skupinou Spirituál Kvintet jejich za komunistů zakázanou píseň We shall overcome (Jednou budem dál).
Pamětníci nezapomenou jeho slova o tom, že ačkoliv je podzim a stromy nekvetou, prožíváme právě Pražské jaro. "Děkuji vám moji čeští a slovenští přátelé. Je pro mě velkou ctí navštívit tuto hrdou a krásnou zemi a moci se připojit k oslavám prvního výročí výjimečné sametové revoluce," poděkoval za vřelé přivítání přeplněné Prahy.
Jeho návštěvu provázela mimořádná bezpečnostní opatření, Bush se však nechal strhnout atmosférou na Václavském náměstí a vyšel k mírnému zděšení americké ochranky mezi lidi a nadšeně si s nimi třásl rukou.
Prezident USA, který byl v úřadu v letech 1989 až 1993, měl nabitý program. Kromě jednání s Havlem se sešel s premiérem Mariánem Čalfou, předsedou parlamentu Alexandrem Dubčekem i kardinálem Františkem Tomáškem. Přednesl projev ve Federálním shromáždění. Výměnou nóty vstoupila také v platnost dohoda o vzájemných obchodních vztazích a jen několik dní před návštěvou Bush podepsal poskytnutí doložky nejvyšších výhod Československu.
Návštěva prezidenta (otce George Bushe mladšího, jednoho z dalších šéfů Bílého domu) byla součástí cesty, která se nesla ve znamení blížící se války v Perském zálivu. Jejím cílem bylo upevnění mezinárodní koalice a získání podpory pro možný zásah proti Iráku. Bush se zastavil také v Německu, Francii, Egyptě a Saúdské Arábii.
Vondra: Bush nám pomohl v cestě za svobodou
Ačkoli americký prezident George Bush starší v Bílém domě působil pouze jedno volební období, výrazně pomohl České republice v cestě za samostatností a demokracií, míní někdejší velvyslanec v USA Alexandr Vondra.
Pro agenturu ČTK po oznámení Bushovy smrti připomněl, že se tento politik postavil na konci 80. let proti návrhům svého ruského protějšku Michaila Gorbačova, které by svázaly možnost zemí střední a východní Evropy se svobodně rozhodnout o svém bezpečnostní uspořádání. Odešel podle něj velký muž, aristokrat politiky.
"Měli jsme obrovské štěstí, že v přelomovém období konce 80. a začátku 90. let byl v Bílém domě jako americký prezident George Bush. Byl to on, kdo odmítl přistoupit na některé požadavky Michaila Gorbačova, které by svázaly možnost zemí střední a východní Evropy se svobodně rozhodnout o svém bezpečnostní uspořádání. A jako jediný z tehdejších západních politiků měl důsledný postoj v tomto. Jiní v západní Evropě by zřejmě neváhali za jednotu Německa přistoupit na cokoliv," uvedl Vondra.
Bush byl podle něj v tom nejlepším slova smyslu aristokratem politiky. "Chápal, o co všechno se hraje, a můžeme mu být vděčni, že později naše cesta do Severoatlantické aliance byla schůdná a relativně hladká," konstatoval.
Havel za ním jezdil do soukromé rezidence
Jako přítel prezidenta Václava Havla Vondra připomněl i vztah těchto dvou osobností. "On navázal hluboké přátelství s Václavem Havlem, stýkali se, i když už on potom prezidentem nebyl. Havel za ním jezdíval do jeho letní rezidence na břehu Atlantiku a až do konce Havlova života se vzájemně ctili," uvedl Vondra.
Připomenul také, že Bush od Havla po zásluze dostal nejvyšší české státní vyznamenání.
"Odešel velký muž, sice vládl jenom jedno prezidentské období, ale významně se zasloužil o to, že jsme dnes plnou součástí Západu," uzavřel.
Bush patřil k posledním gentlemanům světové politiky
Vondrův předchůdce na postu velvyslance v USA Michael Žantovský označil Bushe za jednoho z posledních opravdových džentlmanů světové politiky. "Když se podíváme na dnešní prezidenty, ať už v USA, nebo jinde včetně u nás, tak ten způsob a styl je úplně jiný," řekl České televizi (ČT). Bush byl podle něj nesmírně laskavý, milý a otevřený člověk.
Připomněl první návštěvu Havla v USA v únoru 1990, kdy Bush někdejšího československého prezidenta přijal v Bílém domě. Žantovský míní, že to byla ještě významnější událost, než nadcházející listopadová návštěva Bushe v Praze. "Demonstrovala, že vztahy s USA se dostávají na zcela jinou úroveň a otevírají se zcela jiné perspektivy," podotkl.
Žantovský spolu s Havlem navštívili Bushe rovněž o dva roky později na jeho soukromém sídle v Maine. V té době už nebyl prezidentem. "Strávili jsme u něj den a noc, jeho manželka se o nás nádherně starala," řekl Žantovský. Atmosféra prý nebyla státnická, ale přátelská. Bush si Havla podle Žantovského nesmírně vážil a Havel amerického prezidenta oceňoval za roli, kterou sehrál na konci studené války. "Byl to velmi pevný a hezký vztah," dodal Žantovský.
Američtí prezidenti na české půdě
V Československu se po druhé světové válce objevilo několik budoucích či bývalých amerických prezidentů, žádný z nich ale nebyl zrovna ve funkci. Richard Nixon přijel dokonce čtyřikrát. Poprvé v roce 1967, dva roky předtím, než se stal prezidentem, pak v roce 1982 poté, co už rezignoval, a Prahu navštívil také v letech 1989 a 1993. Rovněž Jimmy Carter měl už v roce 1993 po konci volebního období. Dwight Eisenhower zde byl ještě jako vojenský velitel v říjnu 1945.
Bushe staršího (do Česka přijel i jako exprezident v roce 1999, aby oslavil desáté výročí pádu komunismu a převzal Řád bílého lva) následoval Bill Clinton. Ten v roce 1994 přivezl pozvání pro bývalé země Varšavské smlouvy k jednání o členství v NATO. Návštěvu si jako jeden z mála státníků užil i neformálně - s Havlem zašel do pivnice a v jazzovém klubu zahrál na saxofon. V Praze Clinton nebyl poprvé, zastavil se zde u známého na studentské cestě po Evropě v roce 1970. Jako bývalý prezident přijel ještě v letech 2001 a 2005.
Clintonův nástupce George Bush mladší se do Prahy vypravil v roce 2002 na summit NATO. O pět let později zde lobboval za americkou protiraketovou obranu a slíbil zrušení víz. Prezident Barack Obama přicestoval v roce 2009 na summit EU-USA, na Hradčanském náměstí také vyzval k vytvoření světa bez jaderných zbraní. Do české metropole zavítal i v roce 2010, s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem tady podepsali smlouvu o omezení jaderných arzenálů.
