Je snadnější říct, koho na Pražském hradě nechci, než koho bych si v prezidenském úřadu představit uměl. Skoro všichni z více než čtyř desítek potenciálních kandidátů, ke kterým se občané vyjadřovali v průzkumu, od nich získali víc minusových bodů než těch plusových. Výjimka byla jen jedna jediná. A ta sedí na Hradě už nyní.
Bude Petr Pavel prezidentem republiky i ve druhém období? Odpověď na tuto otázku budou znát Češi už za necelé dva roky. Jeho vyzyvatelé by podle expertů na politický marketing měli už dnes začít intenzivně pracovat na zvyšování své popularity a podpory.
Agentura STEM/MARK se zeptala občanů, koho z 45 vybraných osobností politického a veřejného života by si voliči dokázali na Hradě představit. Z výsledků se dá však vyčíst i opačná informace: kdo by měl případnou kandidaturu nejtěžší, koho většina lidí za prezidenta nechce.
„No Go“ prezidenti
Pětice případných kandidátů, která by měla cestu k prezidentství nejvíc trnitou, jsou: pirátští politici Ivan Bartoš a Zdeněk Hřib, bývalý hokejový brankář a velký odpůrce ruské agrese na Ukrajině Dominik Hašek, expremiér a expředseda ODS Petr Fiala a nejviditelnější politik Motoristů Filip Turek.
U nich u všech se čistá podpora pohybuje kolem hodnoty minus 70 či minus 60, tedy výrazně převažují odpovědi „nevolil bych“.
Také bývalí prezidentští kandidáti v žebříčku příliš nezabodovali. Karel Janeček, který ve volbách v lednu 2023 získal pouze necelé procento hlasů, má čistou podporu na minus 52 procentech. Danuše Nerudová, která ve stejných volbách skončila na třetím místě, je nyní na minus 43 procentech.
O něco lepší čisté skóre mají Jiří Drahoš a Pavel Fischer. Nejlépe jsou na tom z bývalých prezidentských kandidátů lékař Marek Hilšer a ekonom Jan Švejnar.
Jak se měří čistá podpora
Pro posouzení reálného prezidentského potenciálu je důležité sledovat obě strany současně - jak příznivce, tak odpůrce. Datová redakce Aktuálně.cz tak z odpovědí v průzkumu vypočítala takzvanou čistou podporu pro vybrané osobnosti.
Porovnala procenta příznivců (kteří odpověděli, že by osobnost určitě nebo možná volili) a procenta odpůrců (tedy těch, kteří uvedli, že by ji nevolili).
Pokud je výsledná hodnota záporná, převažují odpůrci nad příznivci. Podobně ostatně vyhodnocují agentury v zahraničí například čistou oblíbenost britského premiéra Keira Starmera či amerického prezidenta Donalda Trumpa.
V plusu je jen Petr Pavel
Plusovou hodnotu čisté podpory ze všech 45 vybraných osobností vykazuje jako jediný současný prezident Petr Pavel. Určitě by ho volila více než třetina obyvatel, celkově by mu druhé volební období dopřála více než polovina Čechů.
Sám Pavel nad kandidaturou uvažuje. V dubnu se vyjádřil, že zatím nevidí jiného kandidáta na hlavu státu, kterého by případně sám chtěl zvolit. „Pokud situace bude taková i dál, tak jsem připraven dostát tomu, co jsem říkal, což znamená, že bych do toho šel znova,“ podotkl.
Větší konkurenci má aktuálně pouze v premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Ten se nicméně podle videa zveřejněného v lednu na svém Instagramu k opakované účasti ve volbách nechystá. „Já už kandidovat nebudu. Pokud chcete něco měnit v naší zemi, tak musíte být ve vládě a ve sněmovně, tam jsou ty zákony, tam se to rozhoduje,“ prohlásil.
Prezident? Hlavně, aby důstojně reprezentoval
Dlouhodobě se na předních pozicích objevuje také herec a moderátor Marek Eben, podobně jako Babiš ale souboj o Hrad vylučuje. Příliš nezaostává ani herec Marek Vašut, který v poslední době například daboval postavu Otty z Bergova v globálně nejúspěšnější české RPG hře Kindom Come: Deliverance II.
Je ale otázkou, jestli by osobnost z umělecké sféry Češi nakonec skutečně zvolili. Podle průzkumu STEM/MARK totiž očekávají, že by budoucí prezident měl mít zkušenosti s praktickou politikou, schopnost vést lidi a řídit velké projekty. Zároveň si přejí, aby do úřadu vstupoval už jako nestraník, který je nezávislý na lobbistech a politických stranách.
„Myslím, že voliči hledají hlavu státu s prokazatelnými zkušenostmi a s citem pro veřejnou službu. Z hlediska ideálního profesního profilu respondenti nejčastěji preferují uznávané diplomaty, od kterých očekávají důstojnou reprezentaci a zároveň schopnost budovat konsensus,“ komentuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.
Mohlo by vás zajímat: „S tím SPD do vlády šla.“ Pirátka o vládním plánu i o šanci na „záchranu“ ČT.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Teploty po požáru ve výškové budově ve Zlíně klesají, pomohly i deštivé dny
Teploty na požářišti výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně klesají. Vliv na to mělo i počasí v regionu v uplynulých dnech, které přineslo bouřky a přeháňky, řekla v pondělí mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková. Hasiči rozsáhlý požár likvidují 12. dnem. Jak dlouho ještě jejich zásah potrvá, nechtěla mluvčí předjímat.
Dojemné scény v Aténách. Krejčíková slyšela od sokyně mimořádná slova, pak přišly slzy
Série titulů českých tenistek nekončí ani po Wimbledonu. Turnaj v Aténách ve velkém stylu ovládla Barbora Krejčíková a získala devátou singlovou trofej kariéry. Slavnostní ceremoniál po finále proti domácí Marii Sakkariové přinesl dojemné chvíle, soupeřka Češku zahrnula obdivem a asociace WTA připomněla, že má Krejčíková bezpochyby namířeno do Síně slávy.
ŽIVĚ „Diplomacie prosazuje naše národní zájmy, stejně jako válka,“ zní z Teheránu
Teherán prosazuje válku i diplomacii na základě svých národních zájmů, uvedl v pondělí podle agentury Reuters mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí. Dodal, že memorandum o porozumění podepsané mezi Teheránem a Washingtonem je zcela jednoznačné a USA neopravňuje nic k jeho porušení. Z poslední válečné eskalace Baghaí obvinil USA s tím, že Írán se bude bránit, dokud boje neustanou.
„Miloval jsem drogy, ale ony mě víc.“ Šílený Marilyn Manson to rozjel ve Vizovicích
Hudební festival Masters of Rock v moravských Vizovicích vyvrcholil v neděli večer vystoupením amerického zpěváka Marilyna Mansona. Hlavní hvězda posledního dne evidentně chtěla přivézt show, která působí až nelidsky, jako nepříčetný proud magické energie, a to se jí povedlo.
Na Mléčné dráze se něco děje. Záhadný obří útvar je Zemi mnohem blíž než si astronomové dosud mysleli
Čtyřicet let se zdálo, že z centra Mléčné dráhy vystupuje obří útvar připomínající pozůstatek dávné kosmické exploze. Astronomové nabízeli jedno vysvětlení za druhým, žádné ale neobstálo. Nová studie nyní ukazuje, že se vědci možná celou dobu dívali špatným směrem. Záhada, která mátla generace badatelů, má překvapivě prosté řešení.