Češi v průzkumu překvapili. Řekli, koho si za prezidenta přejí úplně nejméně

Je snadnější říct, koho na Pražském hradě nechci, než koho bych si v prezidenském úřadu představit uměl. Skoro všichni z více než čtyř desítek potenciálních kandidátů, ke kterým se občané vyjadřovali v průzkumu, od nich získali víc minusových bodů než těch plusových. Výjimka byla jen jedna jediná. A ta sedí na Hradě už nyní.

Bude Petr Pavel prezidentem republiky i ve druhém období? Odpověď na tuto otázku budou znát Češi už za necelé dva roky. Jeho vyzyvatelé by podle expertů na politický marketing měli už dnes začít intenzivně pracovat na zvyšování své popularity a podpory.

Agentura STEM/MARK se zeptala občanů, koho z 45 vybraných osobností politického a veřejného života by si voliči dokázali na Hradě představit. Z výsledků se dá však vyčíst i opačná informace: kdo by měl případnou kandidaturu nejtěžší, koho většina lidí za prezidenta nechce.

„No Go“ prezidenti

Pětice případných kandidátů, která by měla cestu k prezidentství nejvíc trnitou, jsou: pirátští politici Ivan Bartoš a Zdeněk Hřib, bývalý hokejový brankář a velký odpůrce ruské agrese na Ukrajině Dominik Hašek, expremiér a expředseda ODS Petr Fiala a nejviditelnější politik Motoristů Filip Turek.

U nich u všech se čistá podpora pohybuje kolem hodnoty minus 70 či minus 60, tedy výrazně převažují odpovědi „nevolil bych“.

Také bývalí prezidentští kandidáti v žebříčku příliš nezabodovali. Karel Janeček, který ve volbách v lednu 2023 získal pouze necelé procento hlasů, má čistou podporu na minus 52 procentech. Danuše Nerudová, která ve stejných volbách skončila na třetím místě, je nyní na minus 43 procentech.

O něco lepší čisté skóre mají Jiří Drahoš a Pavel Fischer. Nejlépe jsou na tom z bývalých prezidentských kandidátů lékař Marek Hilšer a ekonom Jan Švejnar.

Jak se měří čistá podpora

Pro posouzení reálného prezidentského potenciálu je důležité sledovat obě strany současně - jak příznivce, tak odpůrce. Datová redakce Aktuálně.cz tak z odpovědí v průzkumu vypočítala takzvanou čistou podporu pro vybrané osobnosti.

Porovnala procenta příznivců (kteří odpověděli, že by osobnost určitě nebo možná volili) a procenta odpůrců (tedy těch, kteří uvedli, že by ji nevolili).

Pokud je výsledná hodnota záporná, převažují odpůrci nad příznivci. Podobně ostatně vyhodnocují agentury v zahraničí například čistou oblíbenost britského premiéra Keira Starmera či amerického prezidenta Donalda Trumpa.

V plusu je jen Petr Pavel

Plusovou hodnotu čisté podpory ze všech 45 vybraných osobností vykazuje jako jediný současný prezident Petr Pavel. Určitě by ho volila více než třetina obyvatel, celkově by mu druhé volební období dopřála více než polovina Čechů.

Sám Pavel nad kandidaturou uvažuje. V dubnu se vyjádřil, že zatím nevidí jiného kandidáta na hlavu státu, kterého by případně sám chtěl zvolit. „Pokud situace bude taková i dál, tak jsem připraven dostát tomu, co jsem říkal, což znamená, že bych do toho šel znova,“ podotkl.

Větší konkurenci má aktuálně pouze v premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Ten se nicméně podle videa zveřejněného v lednu na svém Instagramu k opakované účasti ve volbách nechystá. „Já už kandidovat nebudu. Pokud chcete něco měnit v naší zemi, tak musíte být ve vládě a ve sněmovně, tam jsou ty zákony, tam se to rozhoduje,“ prohlásil.

Prezident? Hlavně, aby důstojně reprezentoval

Dlouhodobě se na předních pozicích objevuje také herec a moderátor Marek Eben, podobně jako Babiš ale souboj o Hrad vylučuje. Příliš nezaostává ani herec Marek Vašut, který v poslední době například daboval postavu Otty z Bergova v globálně nejúspěšnější české RPG hře Kindom Come: Deliverance II.

Je ale otázkou, jestli by osobnost z umělecké sféry Češi nakonec skutečně zvolili. Podle průzkumu STEM/MARK totiž očekávají, že by budoucí prezident měl mít zkušenosti s praktickou politikou, schopnost vést lidi a řídit velké projekty. Zároveň si přejí, aby do úřadu vstupoval už jako nestraník, který je nezávislý na lobbistech a politických stranách.

„Myslím, že voliči hledají hlavu státu s prokazatelnými zkušenostmi a s citem pro veřejnou službu. Z hlediska ideálního profesního profilu respondenti nejčastěji preferují uznávané diplomaty, od kterých očekávají důstojnou reprezentaci a zároveň schopnost budovat konsensus,“ komentuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.