Češi v množství darů předběhli Slováky, Italy i Maďary

Tereza Krobová Tereza Krobová
1. 4. 2012 15:44
Charitativním sbírkám se v zemi daří navzdory ekonomické krizi
Foto: Petr Protivánek

Praha - Češi navzdory ekonomické krizi neváhají přispívat na charitu, pomáhat cizincům v nouzi a dokonce věnovat dobročinnosti i svůj volný čas.

V množství darovaných peněz dokonce předběhli Slovensko, Maďarsko nebo Itálii.

I to vyplývá ze závěrečné zprávy CAF (Charities Aid Foundation). Podle ní se situace v České republice v oblasti podpory charity postupně stále lepší.

Čísla tak stojí v protikladu například k výsledku průzkumu banky ČSOB, který provedla v listopadu loňského roku. Podle toho si čtvrtina Čechů myslí, že charita je jen pro ty, kdo mají peníze nazbyt, pro deset procent jde dokonce o zbytečné vyhazování peněz.

Desetina lidí navíc přispívá jen proto, aby se před ostatními necítila trapně. Navíc ne pravidelně, ale pouze příležitostně.

Světové statistice však dávají za pravdu i zástupci charitativních organizací. Nezávisle na sobě se totiž shodují, že ač situace není ideální, postupně se zlepšuje a objem finančních darů roste.

Kozu nebo pastelky

"Je vidět, že charita lidi zajímá. I když problémů je pořád mnoho, obecně se situace lepší," popsal situaci Tomáš Vyhnálek ze sdružení Člověk v tísni.

Velice úspěšný byl například jejich projekt Skutečný dárek. V tom si lidé koupí "poukaz" třeba na pastelky, kozu nebo 20 slepic, které jsou jejich jménem věnovány konkrétnímu člověku z rozvojových zemí. Poukaz lze navíc věnovat i jako dárek, proto je jeho obliba tak vysoká.

"Zatímco v roce 2009 jsme z něj získali 5 milionů korun, o rok později jsme vybrali již téměř dvojnásobek, tedy 9,5 milionu. Loni číslo dosáhlo již 11,5 milionu a stále roste," dodává Vyhnálek.

Úspěšný je i Klub přátel Člověka v tísni, který má v současné době 7,5 tisíce členů. Před pěti lety jich přitom bylo "jen" 1800.

"Členové přispívají v průměru 200 nebo 300 korun měsíčně a výhodou takového fondu peněz je, že je hned po ruce a můžeme proto s financemi okamžitě operovat. Tak mohly jít tyto prostředky třeba na pomoc obětem povodní tady v Čechách nebo na Haiti."

Úspěšná tříkrálová sbírka

I z výsledku jednotlivých ročníku relativně nové sbírky nadace Světluška vyplývá, že lidé věnují na charitu víc než dříve.

Zatímco při prvním ročníku v roce 2003 se vybralo přes 5 milionů, při tom posledním, loňském, se podařilo rozdělit jednotlivým neziskovým organizacím i jednotlivcům téměř 9 milionů korun.

Postupný nárůst zájmu o dobročinnost sleduje i Charita České republiky. Například zisky jedné z jejích nejznámějších sbírek, tříkrálové sbírky, neustále rostou.

Zatímco v roce 2000 se vybralo necelých 10 milionů korun, v roce 2005 už to bylo 45 milionů a loni částka přesáhla 75 milionů korun. Nejštědřejší přitom byli lidé z olomoucké diecéze, následovala ji pak diecéze Brno.

Koledníků příliš nepřibývá, peněz je přitom stále víc.
Koledníků příliš nepřibývá, peněz je přitom stále víc. | Foto: Charita

"Počet koledníků přitom nijak výrazně neroste, přesto je číslo o tolik vyšší než předchozí roky. To samozřejmě vede k zamyšlení, co to způsobilo," řekl Jan Oulík z Charity České republiky.

"Čeští lidé jsou štědří, obzvláště když vědí, kam peníze konkrétně půjdou," dodává. Po tsunami v Japonsku tak například Charita vybrala rekordních 6 milionů korun. "Ředitel Charity se poté dozvěděl, že po Američanech a Němcích dali Češi nejvíc," dodává optimisticky Oulík.

V polovině tabulky

I z průzkumu ČSOB vyplývá, že nejčastější oblastí, kde Češi pomáhají, jsou živelné katastrofy. "Pomyslný žebříček, kam lidé nejčastěji směřují své příspěvky, tvoří podpora lidí postižených živelnou katastrofou (87,3 procent), handicapovaní (53,6 procent) a děti (52,1 procent)," píše se ve zprávě.

Pokud bychom Českou republiku obecně porovnali s ostatními zeměmi, také nevyjde zas tak špatný výsledek.

CAF vydává každý rok zprávu o všech státech světa a míře, schopnosti a ochotě jejich občanů pomáhat.

Sestavují takzvaný World giving index, který se skládá ze tří faktorů. Zjišťují nejen množství peněz, které občané státu na charitu věnovali, ale i počet hodin dobrovolných prací a takzvané "helping a stranger," tedy ochotu lidí pomáhat konkrétnímu cizinci, který se ocitl v prekérní situaci přímo na ulici, v hotelu nebo třeba na nádraží.

Vede pomoc cizinci

Zemí s tradičně nejvyšším (tedy nejlepším) indexem jsou Spojené státy a Austrálie, v Evropě pak vede Irsko.

Ačkoli téměř celá západní Evropa Českou republiku předehnala, v regionu střední a východní Evropy si nevede zas tak špatně.

Zcela překvapivě ji předběhlo Slovinsko, Kypr, Kosovo, Bělorusko a Polsko. Česko je tak s indexem 28 na šestém místě ve střední a východní Evropě, celosvětově obsadilo 94. místo.

Ze západních evropských zemí pak zůstává daleko za Českem Itálie, Portugalsko a Řecko, které má z celé Evropy index nejnižší.

V jednotlivých oblastech jsou státy "odměňovány" určitým procentuální výsledkem. Nejvyšší hodnotu dosáhla Česká republika v té nejjednodušší formě pomoci - v asistenci cizinci v nouzi dosáhla 36 procent.

Za samotné darování peněz získalo 29 procent, dobrovolnická činnost potom přinesla 18 procent.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

IKEM začne stavět nové pavilony, hotovo bude za dva a půl roku

Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), který je největším transplantačním centrem v Česku, ve středu slavnostně zahájil stavbu dvou nových pavilonů. Přístavba umožní rozšíření kardiovaskulárních a transplantačních programů, bude tam také nový urgentní příjem. Náklady na stavbu budou 1,05 miliardy korun, z toho 603,7 milionu korun přispěje stát prostřednictvím strategických vládních investic.

Podepsání smlouvy se zhotovitelem a poklepání základního kamene stavby se ve středu zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministr Petr Arenberger (za ANO), ředitel IKEM Michal Stiborek a zástupci stavební firmy IMOS Brno. Nové pavilony by měly být hotové za 2,5 roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy