Karanténa po česku: Větrat se chodí na zahradu, izolace v rámci rodiny se nepřehání

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
11. 3. 2020 12:05
Kvůli šíření nového typu koronaviru se do nucené či dobrovolné karantény v posledních týdnech dostaly tisíce Čechů. Aktuálně.cz kontaktovalo pět z nich. Většina tvrdí, že přežít dva týdny izolace není nic jednoduchého, každý se s tím ale vypořádává po svém. Někteří dodržují přísný režim a vycházejí jen na zahradu, jiní se nebojí procházek do přírody.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Když si v únoru mladý novinář Oliver Jahn balil věci na lyžařskou dovolenou do střediska Passo del Tonale v severní Itálii, jen máloco naznačovalo, že by měl po návratu skončit na čtrnáct dní zavřený v bytě. Zprávy o rychlém šíření koronaviru na severu země ho zastihly až den před odjezdem.

"Tehdy to byly případy v Benátkách a v Lombardii, což není úplně daleko, ale stejně jsme si řekli, že pojedeme," řekl Jahn Aktuálně.cz. Před odjezdem se ale pro jistotu zaregistroval do systému DROZD. 

Během pobytu pak sledoval, jak se virus rychle šíří po severní Itálii. Situaci tak nechtěl podcenit, ihned po příjezdu se i se svou přítelkyní zavřel doma a kontaktoval svého lékaře, který i přes absenci příznaků nemoci doporučil čtrnáctidenní karanténu. A tu se Jahn rozhodl dodržet.

"Ne že bych si myslel, že se něco stane, ale spíše ze slušnosti ke kolegům. Také jsem nechtěl být za toho, co se vrátí z Itálie a hned v pondělí jde do práce," říká Jahn. Ještě v ten den se poté objevily první případy nákazy koronavirem v Česku a o pár dní později vláda zavedla povinnou karanténu pro všechny Čechy vracející se z Itálie.

Prvních pár dní vydrželi se zásobami, které si přivezli z Itálie, pak už ale museli poprosit o pomoc příbuzné. "Předali nám to, ale nijak jsme se neobjímali ani nelíbali," popisuje. 

I když si s přítelkyní vyřídili možnost pracovat z domova, přiznává, že izolace může být pro člověka náročná. "Samozřejmě že to časem trochu leze na mozek. Čas jsem vyplnil domácími pracemi nebo četbou. Zkraje jsem si prodloužil dovolenou, spal jsem dlouho, vařil jsem. Ale máme tady kousek Grébovku, takže jsme se chodili kousek projít, ne nějak mezi lidi, ale aspoň trochu do přírody," uvádí.

Oba po celou dobu procházek dodržovali všechny předpisy Světové zdravotnické organizace, aby případnou nákazu neroznesli. Mimo vyvarování se kontaktu s lidmi podnikli i jiná opatření. "Roušku jsem neměl, ale dal jsem si přes ústa šálu a na rukou jsem měl rukavice," říká. 

"Máme rozvrh dne, abychom se nezbláznili"

Zato paní Renata, která se vrátila před pár dny z lyžování v severní Itálii, svůj odjezd zvažovala několik týdnů. Nákazy koronavirem se ale podle svých slov nebála.

"Intenzivně jsme o tom s manželem přemýšleli a došli jsme k názoru, že jediná obava, kterou máme, byla z toho, jak se zachová Itálie, abychom tam nezůstali někde zavření," říká Renata, která pracuje jako zástupkyně ředitelky mateřské školy nedaleko Prahy. Když ale zjistila, že bude mít spolu s manželem po dobu možné karantény povolenu práci z domova a dceři ředitel omluví absenci ve škole, rozhodla se na dovolenou odjet.

I když dopředu počítala s tím, že bude po návratu muset celá rodina do domácí karantény, věděla, že zorganizovat dvoutýdenní izolovaný život čtyřčlenné rodiny bude výzva. "Jsme všichni zdraví, neuměla jsem si představit, že tady budeme mít čtrnáct dní zavřené děti," popisuje Renata.

Pro organizaci domácnosti tak využila své dovednosti, které získala při práci s dětmi ve školce. "Každý máme rozvrh dne, abychom se nezbláznili. Paní učitelka nám naposílala učivo, takže starší dcera má dopoledne a odpoledne vyhrazený čas na učení a my na práci," přibližuje improvizovaný systém Renata. S manželem se střídavě starají o přípravu jídla a v péči o děti.

Od lékařky má rodina povoleno trávit čas i na zahradě. I tam je ale třeba dodržovat předpisy. "Máme sousedy a děti se kamarádí, tak jsme je informovali a poprosili, aby instruovali děti, aby se s našimi dětmi nestýkaly," říká Renata.

Nákupy rodina vyřešila přes e-shopy. "A také mám kamarádku, která mi může zajistit pečivo a podobně. Takže ta mi to teď věšela na plot," popisuje matka dvou dětí.

Strach o babičku

Pečlivě si odjezd na rodinnou dovolenou do severní Itálie rozmýšlela také paní Šárka z okresu Mělník. Nákazy se nebála, věděla ale, že by ji mohla přenést na někoho staršího, koho by mohla ohrozit. "Mám sama čtyřiadevadesátiletou babičku a nechtěla jsem nic roznášet, pokud bychom přece jen něco přivezli," řekla.

Nakonec se ale čtyřčlenná rodina odjet rozhodla s tím, že s karanténou počítá, a také se na ni pečlivě připravila. "Nakoupili jsme si již před tím plný mrazák jídla. Po návratu jsme nastoupili na dobrovolnou karanténu, připraveni pracovat z domova a s dětmi pracovat na úkolech ze školy," říká Šárka.

I přesto bylo ale po návratu třeba zařídit řadu záležitostí, jako obvolat všechny dětské kroužky, zrušit několik lékařských prohlídek nebo odhlásit dceru z pěveckého soustředění. Děti se ale nenudí: Šárka jim z internetu vytiskla pracovní listy na angličtinu a matematiku a sportu se mohou věnovat na dvorku. "Dnes jsme s dcerou místo volejbalového tréninku pinkaly s míčem na zahradě," říká Šárka.

Potřeba dohánět učivo ale dětem s příchodem středy a plošného zavření všech škol odpadá. "Děti měly radost, že už je nebudu tolik trápit, když ani ostatní do školy nemusí," svěřila se Šárka.

"Zajdu si pro to, co potřebuji, o víkendu půjdeme do zoo"

Karanténa po příjezdu z Rakouska ovlivnila život také mladé rodiny z Prahy. V tomto případě ovšem nejde o příkaz ze strany státu ani o dobrovolnou karanténu. "Mně osobně nařídil týdenní karanténu sám zaměstnavatel. Můj přítel ale chodí normálně do práce," řekla Aktuálně.cz žena, která si nepřála uvést své jméno.

A doma nezůstaly ani děti. "Vzhledem k tomu, že můj syn chodí do školy s dalšími dětmi, které se tento týden vrátily z Rakouska, a všichni rodiče je dnes poslali do školy, nepovažovala jsem za důležité ptát se hygienické stanice, zda do školy můj syn může," říká žena.

Ani ona ale izolaci nedodržuje stoprocentně. "Karanténu mám nařízenou zaměstnavatelem, a nikoli státem. Zajdu si tam, kam potřebuji, jen nesmím do práce. O víkendu jsme byli nakupovat a se synem se chystáme i do zoo," uvedla. Pražská zoo uzavřela jen vnitřní expozice, jinak ale zůstává otevřená.

"Odchytili nás přímo v tubusu u letadla"

Na rozdíl od většiny ostatních lidí v karanténě nezastihlo Daniela Křížka šíření koronaviru na dovolené v Itálii či Rakousku, ale v Íránu, kde jako vedoucí katedry blízkovýchodních studií Západočeské univerzity v Plzni organizoval pobyt pro studenty ve městě Kom. "Pobyt jsme ukončili předčasně. Kom bylo, jak to tak vypadá, ohniskem. Je to poutní město, takže se to dalo čekat," říká Křížek.

Hned po příletu do Prahy Křížka a jeho studenty odchytili při výstupu z letadla hygieničtí pracovníci a odvezli je do Nemocnice Na Bulovce. "Provedli nám odběry a dopravili nás domů," říká Křížek. Hygienici poté i přes negativní výsledky nařídili celé skupině domácí karanténu. Křížek ale zároveň upozorňuje, že spolu s jeho skupinou vystupovali z letadla další lidé, které pracovníci neodchytili.

Dva týdny karantény, které mu v úterý vypršely, trávil Křížek doma s rodinou. Ostatních členů se příkaz netýkal. "To nikdo nepožadoval a asi se to nedalo očekávat. To je na karanténě slabé místo. Na druhou stranu byly jarní prázdniny a děti stejně nechodily do školy," připomíná Křížek. Zároveň přiznal, že se bližšímu kontaktu s členy rodiny vyhýbal jen těžko.

Nedotkl se ho tedy ani problém s nedostatkem potravin. "Nakupování zajistila manželka, já jsem chodil jen na louku venčit psa. S nikým jsem přitom nepřišel do kontaktu, tak je to předpokládám v pořádku," míní.

Podle svých slov se ale ani vteřinu nenudil, jako vedoucí katedry měl mimo přednášek i řadu administrativních povinností. "Jediná negativní věc je, že je to fakticky jako nemocenská, takže budu mít menší peníze. Ale člověk chápe, že je to nějaká prevence. Je to čtrnáct dní, není to půl roku," dodává smířeně.

Jak by měla vypadat domácí karanténa?

Pokud to dispozice vašeho bytu umožňují, vyčleňte člověku, který má být v karanténě, samostatný pokoj, do kterého by nikdo jiný chodit neměl. V opačném případě se snažte omezit kontakt s tímto člověkem na minimum. Pokud se tento člověk pohybuje i v jiných pokojích, například jde na toaletu, měl by mít nasazenou roušku. Po jeho návratu do svého pokoje byste pak měli otřít záchodové prkénko, splachovadlo, kliku a další předměty, kterých se dotýkal, dezinfekčními ubrousky, které lze snadno pořídit například v drogeriích. 

Člověk v karanténě by měl dodržovat přísná hygienická opatření. Smrkat výhradně do jednorázových kapesníků, které ihned po použití zavře do igelitového sáčku. Pokaždé, když se vysmrká, kýchne či odkašle, by si měl omýt ruce vodou s mýdlem nebo dezinfekčním gelem. 

Pokud člověk v karanténě potřebuje nakoupit, měl by o to požádat někoho jiného. Nákup mu pak může nechat za dveřmi, kde si ho vyzvedne tak, aby obě osoby nepřišly zbytečně do kontaktu. V řadě měst je navíc možné využít služeb dodávek potravin až do domu. V takovém případě by měli lidé zaplatit objednávku předem a požádat kurýra, ať rovněž zanechá nákup za dveřmi, aby s ním potenciální nakažený nepřišel do styku. Stejně tak by se měli obrátit na blízké i v případě, že potřebují například vyvenčit psa. Pokud se ale přece jen rozhodne člověk v karanténě jít na procházku s domácím mazlíčkem, měl by se držet nejméně metr a půl od ostatních lidí.

Video: Za opuštění karantény vězení. Život je paralyzovaný, popisuje žena situaci v Itálii

Desítky tisíc lidí jsou v úplné karanténě, města hlídá armáda. Na severu země docházejí volná lůžka, říká Eva Cucurachi žijící v provincii Marche. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně u města Bata v Rovníkové Guineji. Další stovky lidí byly podle médií zraněny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy