


Už před několika týdny se měly v Česku rozjet vojskové zkoušky francouzských houfnic Caesar. Jak ale zjistil deník Aktuálně.cz, poslední zásadní test před zahájením dodávek nových zbraní za 10 miliard korun stále nezačal a děla na osmikolovém podvozku Tatra stojí v zahraničí. Zahájit dodávky Caesarů v dubnu, jak si přáli vojáci, není reálné, armáda tak musí dále používat zastaralou techniku.

Tahle zakázka se velmi jistě stává dalším z řady armádních projektů, které dokazují, že Česká republika se zbrojní obchody stále nenaučila. Bude už to totiž čtyři a půl roku, co ministerstvo obrany – tehdy vedené Lubomírem Metnarem (ANO) – podepsalo bez soutěže nákup houfnic Caesar 8×8.
Kontrakt, jehož finální hodnota se nakonec vyšplhala na 10,3 miliardy korun, za něž by vojáci měli získat celkově 62 děl na kolovém podvozku Tatra, se totiž ani zdaleka neblíží svému konci.
Podle několikrát posunutého harmonogramu měly v lednu začít důležité vojskové zkoušky dvou prototypů přímo v České republice. Během několikatýdenního testování si mají sami vojáci ověřit, zda zbraně plní všechny jejich požadavky. Až po jejich skončení mohou začít dodávky Caesarů do jediné dělostřelecké posádky české armády v Jincích.
Už loni ale řada insiderů upozorňovala, že časový rozvrh působí nereálně, tedy že není možné naplánovat zahájení vojskových zkoušek na leden a start dodávek pak hned na duben. Testování je totiž velmi komplikované a snadno se může protáhnout i na několik měsíců. Ostatně takovou zkušenost má ministerstvo obrany třeba i s izraelskými radary MADR.
A obavy se naplňují. Jak deník Aktuálně.cz zjistil přímo u výrobce KNDS France, testování prvních dvou houfnic, na jejichž základě pak vznikají další kusy, stále ani nezačalo.
„Oba prototypy houfnic zůstávají ve Francii, protože stále nebylo potvrzeno, kdy se vojskové zkoušky české armády mají konat,“ popisuje Guillem Monsonis, šéf komunikace francouzské zbrojovky.
Nový termín pražské ministerstvo nesdělilo ani na dotaz deníku Aktuálně.cz. Stejně jako v minulosti je v případu tohoto problematického miliardového obchodu jen velmi nekonkrétní. Z jeho odpovědi nicméně vyplývá, že v blízké době testy rozhodně nezačnou.
„Vojskové zkoušky houfnic Caesar budou zahájeny po splnění všech podmínek vyplývajících ze smlouvy a kontrolních zkoušek, přičemž konkrétní termín bude možné zveřejnit až ve chvíli, kdy bude projekt připraven na přechod do této fáze,“ říká Magdalena Hynčíková, mluvčí ministerstva obrany.
Ještě v lednu přitom reportérovi deníku Aktuálně.cz tvrdila, že ve čtvrtém měsíci letošního roku se vojáci mohou těšit na první nové Caesary: „Z aktuálně platné smlouvy nadále platí, že dodání prvních čtyř kusů by mělo proběhnout v dubnu 2026.“ To už ale nyní není reálné.
Francouzský výrobce KNDS France a jeho šternberský subdodavatel Excalibur Army, patřící do koncernu CSG miliardáře Michala Strnada, však i přes odložené vojskové zkoušky dál na zakázce pracují. Tak, aby v momentě, kdy dostanou zelenou, mohli nové zbraně české armádě začít dodávat.
„V prvním únorovém týdnu proběhly tovární zkušební střelby na prvních dvou vozidlech vyrobených sériově v České republice, dalších 10 kusů je nyní ve výrobě,“ popisuje aktuální stav Monsonis.
Reportér deníku Aktuálně.cz chtěl vědět, jak se věc chystá řešit ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Na zaslané dotazy nicméně dosud neodpověděl.
Další zpoždění v důležitém modernizačním kontraktu má však i jedno pozitivum. Jak už deník Aktuálně.cz informoval před několika týdny, ministerstvu se pro nová děla nepodařilo zavčasu vybudovat garáže. Zakázku na výstavbu zázemí za více než miliardu korun schválilo ministerstvo obrany teprve letos v lednu.
Čím později tedy Caesary dorazí, tím víc času na stavbu vojsko dostane. A tím déle bude závislé na půlstoletí starých houfnicích DANA s nedostatečným dostřelem a bez potřebných systémů.



Renesanční umělec Michelangelo nařídil svým žákům, aby část jeho děl ukryli v tajné místnosti a ochránili je tak pro budoucí generace, uvedla ve středu italská badatelka. Podle proslulého historika umění Giorgia Vasariho Michelangelo před svou smrtí v Římě v roce 1564 spálil velké množství vlastních kreseb a skic.



Dron vypuštěný z Íránu zasáhl letiště v ázerbájdžánské enklávě Nachičevan, píše agentura AFP s odvoláním na místní média. Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí v prohlášení potvrdilo dronový útok z íránského území na Nachičevan, který podle něj zranil dva lidi.



Dan Vladař po návratu z olympijského turnaje v Miláně září. A to tak, že se v NHL debatuje, jestli by si hokejová Philadelphia neměla českého brankáře pojistit na dlouhé roky dopředu.



Americká ponorka potopila u jižního pobřeží Srí Lanky – dva tisíce mil od Perského zálivu – íránskou válečnou loď, informoval ve středu americký ministr obrany Pete Hegseth. Zahynuly při tom desítky námořníků. Srílanské úřady identifikovaly válečnou loď jako fregatu IRIS Dena. Íránci vzkázali, že incidentu budou Američané „hořce litovat“.


