Praha - V prvním pololetí začaly rodiny další fázi šetření. Český statistický úřad zjistil, že se proti loňsku jejich výdaje snížily o 2,6 procenta.

Tuzemské domácnosti krize ještě nezasáhla, přesto se už čtvrtý rok připravují na její příchod. Hrubé příjmy se ještě drží na úrovni roku 2007, lidé však utrácejí o čtyři procenta méně než před vypuknutím krize.

Neklesá samotná spotřeba domácností, i když z ní stále větší část ukrajují náklady na bydlení, zvláště rostoucí ceny elektřiny, plynu a tepla. Do nemovitostí však lidé investují o čtyřicet procent méně než v roce 2007. Navíc ukládají mnohem víc peněz na budoucí zlé časy a postupně se snaží splatit půjčky.

K větší útratě občany nemotivuje ani průběžné snižování přímých daní. Zjednodušeně platí, že peníze, které lidé ušetří na poklesu daňové sazby, skončí ve spořitelně.

Očekávání se naplňuje

Strach z budoucích ekonomických poměrů se v posledních čtyřech letech nezvětšuje, není ovšem ani menší.

Jeho první náraz zažily domácnosti už počátkem roku 2008. Tehdy krize domácnosti ještě nezasáhla a jejich příjmy rostly, vystrašila je však daňová reforma premiéra Topolánka, která mimo jiné zvyšovala dolní sazbu daně z přidané hodnoty z pěti na devět procent.

Češi tedy ještě začali šetřit a rušit investice ještě před příchodem krize.

Nástup ekonomické recese na přelomu let 2008 a 2009 je paradoxně zastihl v lepší náladě a výdaje se začaly vracet na úroveň před Topolánkovou reformou.

Loni už výdaje domácností stagnovaly a letos se vrátily na úroveň roku 2008, kdy se rodiny začaly bát budoucnosti.

Rok sociálních výdajů

Srovnání s rokem 2008 ukazuje, že tehdy lidé obavy přeháněli, protože jejich reálné příjmy stále rostly. Letošní obavy spíše odpovídají realitě, protože příjmy začaly klesat u celých sociálních skupin opravdu citelně.

První pololetí ukázalo, že letošní rok bude zatěžkávací zkouškou pro sociální síť.

Sociální dávky se přes veškerou vládní snahu o úspory stávají stále větší součástí rodinných příjmů. Z každé stokoruny, kterou rodiny dostaly v roce 2008, tvořily dávky 27 korun, letos se tento podíl zvýšil o tři koruny.

Z údajů o vývoji státního rozpočtu vyplývá, že za nárůst mohou zvláště předčasné důchody.

Dávky nahrazují příjmy ze zaměstnání z toho důvodu, že platy rostou pouze v průmyslu, naopak ve službách a státní sféře klesají.

Rodinným příjmům nepomáhá ani to, že ztracená pracovní místa nahrazují živností. V Česku dnes pracuje 874 tisíc živnostníků a podnikatelů, tedy o 67 tisíc víc než před třemi lety. Většina z nich má ovšem potíže, a proto se podíl příjmů z podnikání v rodinných účtech snížil na necelých devět procent oproti necelým deseti procentům v roce 2008.