Češi se poprvé dovídají, kolik kde platí za zdraví

Petr Holub
13. 9. 2007 9:00
Zdraví stojí nejvíc v Praze, nejméně ve Zlíně

Praha - Poprvé v historii se Češi dovídají, kolik se platí za zdravotní péči v různých částech země. Údaje zveřejnila VZP, která tak učinila první krok k tomu, aby se peníze vybrané na zdravotním pojištění rozdělovaly víc spravedlivě.

Z čísel vyplývá, že průměrný Pražan stál v minulém roce VZP téměř 20 tisíc korun ročně. Občané domažlického, jesenického, šumperského a uherskohradišťského okresu stáli v průměru o pět tisíc méně.

Protože VZP hradí zdravotníkům výkony stejně ve všech regionech, údaje ukazují, že někde chodí k lékaři častěji, případně absolvují dražší zákroky. Data tak zpochybňují rovný přístup k péči, zaručený ústavou.

Zdroj: VZP | Poznámka: Započítány jsou údaje za pojištěnce v rámci okresu nebo kraje, i když se léčil mimo jeho hranice
Zdroj: VZP | Poznámka: Započítány jsou údaje za pojištěnce v rámci okresu nebo kraje, i když se léčil mimo jeho hranice | Foto: Aktuálně.cz

Každý přístroj najde klienta

Srovnání údajů z posledních čtyř let navíc ukazují, že se regionální rozdíly zvětšují. Praha, Středočeský kraj, Ostravsko a Karlovarsko se dostávají víc nad průměr, naopak Jihočeský, Olomoucký a Zlínský kraj se spolu s Vysočinou propadají.

"Více se čerpá ve velkých městech, kde jsou specializované nemocnice. Jejich občané pak mají lepší přístup k drahým přístrojům a vyšetřením," vysvětluje hlavní důvod nerovnosti ředitel pro strategii VZP Pavel Vepřek.

S tím souhlasí i nezávislý expert Petr Fiala: "Ve zdravotnictví platí více než v jiných oborech, že nabídka generuje poptávku - tj. každý lékař a každý přístroj a každá pilulka si najde svého pacienta."

Víc nemocnic znamená víc diagnostických přístrojů a v důsledku větší výdaje pojišťoven.

"Také je přirozené, že nejvíce se investuje v regionech, kde má zdravotnictví největší obrat. Proto rostou rozdíly," doplňuje ředitel Vepřek. 

Do města, do nemocnice

V posledních letech se ukazuje, že lidé z venkova stále častěji dojíždějí za lékařem do nemocnic ve velkých městech. Proto rostou výdaje okresních poboček VZP v Kladně, Berouně a Příbrami, jejichž klienti se naučili jezdit do největší pražské nemocnice v Motole.

Poté, co byla zrušena menší nemocnice v Plané, musí lidé z tachovského okresu do Fakultní nemocnice v Plzni a tím zřejmě zvyšují svou útratu.

Investice však nejsou omezeny jen na velká města. Například ve svitavském okrese se v posledních letech investovalo do dvou nemocnic. Dvě jednotky intenzivní péče v jednom okrese mohou být důvodem, proč tamní občané čerpají z pojištění víc než v Hradci Králové s jeho fakultní nemocnicí. 

Potřebujeme opravdu všechno?

Podle Vepřeka je úkolem pojišťoven, aby určily, kde je možné péči omezit a kde naopak chybí. Těžko přitom mohou hledat pomoc politiků, kteří se obvykle snaží zajistit nemocnicím ve svém regionu co nejlepší vybavení. Pojišťovnám přitom nezbývá než platit za všechny výkony, které si pojištěnci vyžádají.

"Proto musí dostat pojišťovny šanci, aby svým klientům vysvětlily, kolik za nabídku zdravotní péče platí a jestli skutečně potřebují i to, co nikdy nevyužijí," navrhuje řešení ředitel Vepřek.

Nízké výdaje mají krajská města, kde je místo fakultní jen "obyčejná" velká nemocnice. České Budějovice, Zlín a Jihlava mohou být příkladem pro úspornou nabídku komplexní zdravotní péče, nejdříve však bude třeba ověřit, jestli není nutné tamní nabídku zdravotnických služeb rozšířit.

Foto: Ondřej Besperát
 

Právě se děje

Další zprávy