Češi po válce vyhnali kromě Němců také Chorvaty

Pavel Baroch
7. 11. 2010 11:22
Málo známá historie: Moravské Chorvaty z pohraničí rozptýlily úřady do vnitrozemí
Chorvaté se do rodné obce svých předků, Jevišovky na jižní Moravě vrací aspoň na tradiční dny chorvatské kultury
Chorvaté se do rodné obce svých předků, Jevišovky na jižní Moravě vrací aspoň na tradiční dny chorvatské kultury | Foto: jevisovka.cz

Jevišovka - Chorvatskou menšinu žijící na jižní Moravě postihl po válce podobný osud jako sudetské Němce. Komunistické úřady je také nechaly vysídlit. I když na rozdíl od Němců neskončili Chorvaté za hranicemi, ale "pouze" rozptýleni ve vnitrozemí.

Na málo známou kapitolu z poválečné historie Československa upozornil Ústav pro studium totalitních režimů ve svém časopisu Paměť a dějiny.

Chorvaté přitom žili na jižní Moravě těsně u hranic s Rakouskem od 16. století. Po čtyřech stoletích, v letech 1947 až 1952, museli proti své vůli pryč.

Před válkou žilo na jižní Moravě několik tisíc Chorvatů, přičemž většina z nich byla loajální k československé vládě. Po okupaci se ovšem část přihlásila k německé národnosti, někteří dokonce sloužili ve Wehrmachtu. 

"Několik desítek osob pak bylo stíháno za kolaboraci, přičemž se někdy fakt, že jeden z členů rodiny sloužil v německé armádě, bral jako provinění celé rodiny," uvedl Milan Bárta v článku Chorvatská akce.

KSČ: Nespolehliví jsou všichni Chorvaté

Chorvatům "uškodilo" třeba i to, že po válce odmítali přerušit kontakty se svými příbuznými v Rakousku, někteří z nich dokonce vlastnili za hranicemi pozemky.

Ještě před únorem 1948 úřady řešily, kdo má být odsunut do vnitrozemí a koho je možno v blízkosti hranic ponechat. V obcích Jevišovka, Nový Přerov a Dobré Pole přitom v té době žilo okolo dvou tisíc Chorvatů.

"Již v té době se objevil názor prezentovaný především ze strany KSČ, že státně nespolehliví jsou všichni Chorvaté, a tudíž by měli být vysídleni všichni," napsal Bárta.

Tři sta Chorvatů odsunuly Benešovy dekrety

První vlna odsunu nastala v září 1945. Vládní komise rozhodla, že nechá vystěhovat 311 osob, které kvůli kolaboraci ztratili československé občanství a jejichž majetek byl zkonfiskován podle Benešových dekretů stejně jako sudetským Němcům.

Radnice v Jevišovce
Radnice v Jevišovce | Foto: jevisovka.cz

Akce "Stěhování Chorvatů" dostala nový impulz poté, co se v Československu v roce 1948 definitivně chopili moci komunisté. Obávali se, že by jižní Morava mohla sloužit k tajným schůzkám domácí a zahraniční reakce, tedy moravskými a rakouskými Chorvaty.

"Už 24. února 1948 rozhodl Okresní akční výbor Národní fronty v Mikulově o tom, že Chorvaté budou odsunuti," píše se v revue Paměť a dějiny.

Plán posvětilo i ministerstvo vnitra, ačkoli u většiny moravských Chorvatů neměla Státní bezpečnost žádné konkrétní důkazy o nebezpečné činnosti. I tak se zrodil plán, že Chorvaté budou přesídleni do mnoha okresů na Moravě a ve východních Čechách.

Od poloviny roku 1948 tak chorvatské rodiny začaly dostávat oficiální vyrozumění o tom, že budou "z důvodu bezpečnosti hranic" přestěhováni, a zároveň se dozvěděli, kdy a kam pojedou.

Vzpomínka na předky v Jevišovce
Vzpomínka na předky v Jevišovce | Foto: jevisovka.cz

Opustili 587 usedlostí a domů

Milan Bárta v článku Chorvatská akce připomněl, že mezi lety 1949 a 1952 se muselo přestěhovat celkem 587 usedlostí a domků, v nichž žilo na dva tisíce lidí.

Ve svých nových domovech prožili Chorvaté mnoho těžkostí. Mnohdy pro ně nebylo připraveno náhradní ubytování, nebo bylo bydlení ve špatném stavu. Místní úřady považovaly Chorvaty za politicky nespolehlivé.

"Dlouho se táhly i problémy s vyrovnáním za majetek zanechaný v původních obcích," uvedl Bárta. Chorvaté si opakovaně stěžovali, takže úřady včetně několika ministerstev se touto otázkou zabývaly několik let. Stát nakonec Chorvatům vyplatil bezmála 8,5 milionů korun.

Někteří se vrátili, většina zůstala v nových domovech

Nuceně přesídlení Chorvaté ovšem na poválečnou křivdu nezapomněli a po pádu komunismu v listopadu 1989 znovu tuto událost otevřeli.

Sdružení občanů chorvatské národnosti dokonce podalo trestní oznámení na neznámého pachatele, ale Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu případ v roce 1997 odložil, protože podle něho se přesídlovací akce uskutečnila v rámci platných zákonů.

Někteří z vystěhovaných si po roce 1989 koupili domy ve svých bývalých domovech na jižní Moravě, ale většina zůstala tam, kam je úřady po válce přestěhovaly.

"Ti starší v sobě stále nesou pocit křivdy, mladší však už většinou splynuli s okolím a většina z nich ani neovládá jazyk svých předků," uvedl Milan Bárta v článku Chorvatská akce.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Zrušení ústavního práva na potrat vyvolalo protesty napříč Spojenými státy

V amerických městech se čekají další protesty spojené s pátečním verdiktem nejvyššího soudu, který po téměř 50 letech zrušil ve Spojených státech ústavní právo na potrat. Už během sobotního dopoledne se lidé opět scházeli před budovou soudu ve Washingtonu, přičemž vedle stovek nespokojených přišla podle médií i menší skupina lidí, kteří verdikt umožňující zakazovat interrupce vítají. Nové manifestace přicházejí po pátečních protestech, ale i oslavách v New Yorku, Bostonu, Atlantě nebo Los Angeles.

Nejvyšší soud poměrem pěti hlasů ku čtyřem zneplatnil precedenční verdikt z roku 1973, který vytvořil právo na ukončení těhotenství přibližně do 23. týdne. Páteční stanovisko představuje velmi vzácné rozhodnutí, které zrušením platného precedentu práva Američanů nerozšiřuje, ale omezuje. Verdikt dává možnost americkým zákonodárcům potraty libovolně regulovat a v několika státech s republikánským vedením už jsou nyní tyto procedury zakázané.

Před budovou soudu nedaleko washingtonského Kapitolu po zveřejnění verdiktu slavili členové takzvaného hnutí pro život, pro které šlo o dlouho očekávaný moment, zatímco zastánci práva na potrat vývoj těžce vstřebávali. Protesty proti rozhodnutí nejvyššího soudu se do večera rozšířily do mnoha koutů Spojených států. Průzkumy veřejného mínění v USA dlouhodobě ukazují většinovou podporu práva na interrupce, byť se čísla mohou stát od státu výrazně lišit.

Bezpečnostní složky se v souvislosti s očekávaným výbušným verdiktem připravovaly na násilí a noc na sobotu v tomto směru přinesla několik menších incidentů. V Jacksonu ve státě Mississippi podle televize CNN nad ránem neznámý muž vystupující proti potratům najel autem do dobrovolníka místní kliniky. Web Huffington Post pak informoval o dění v Cedar Rapids ve státě Iowa, kde nějaký muž najel do žen pochodujících za právo na interrupci.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Čeští hokejbalisté porazili ve čtvrtfinále MS Finsko 9:1

Čeští hokejbalisté zvítězili ve čtvrtfinále mistrovství světa v kanadském Lavalu nad obhájci stříbra Finy jednoznačně 9:1 a na čtrnáctém světovém šampionátu postoupili potřinácté mezi nejlepší čtyři celky. Pěti góly zazářil Dalimil Zvonek. Šest bodů za šest asistencí si připsal Martin Kruček.

Češi, kteří ovládli základní skupinu A1 bez porážky, s Finy prohráli před třemi roky na minulém MS v Košicích v semifinále 1:2 v prodloužení. Po následné porážce v duelu o 3. místo s Kanadou (2:3 v prodloužení) skončili teprve podruhé v historii bez medaile. V roce 2005 v Pittsburghu obsadili páté místo.

V Lavalu museli svěřenci trenéra Jiřího Mašíka dohánět ztrátu. Při vyloučení Henrika Kärkkäinena nevyužili přesilovou hru a v čase 9:07 otevřel skóre Sami Pietsalo. Český výběr ve 14. minutě bleskově během 11 sekund otočil stav. Při trestu Juusa Nieminena vyrovnal Jan Müller a vzápětí se zapsal mezi střelce Tomáš Zajíček.

Ve druhé třetině pojistil náskok dvěma góly Zvonek, který skóroval v 18. a 27. minutě. Mezitím se Mašíkův výběr ubránil ve dvou oslabeních při pobytu Ondřeje Pražáka a Radomíra Vaňka na trestné lavici.

Po 59 sekundách závěrečného dějství při vyloučení Mikka Hyvönena zvýšil Tomáš Fejfar. V čase 32:23 dovršil hattrick Zvonek a za čtyři minuty přidal ičtvrtou trefu. Potom se prosadil Lukáš Lhota a ve 43. minutě korunoval své střelecké představení Zvonek.

před 3 hodinami

Českou obec sokolskou povede v dalších třech letech opět Hana Moučková

Českou obec sokolskou povede i v nadcházejících třech letech starostka Hana Moučková. Bude to její páté funkční období. Delegáti o tom rozhodli dnes na 13. sjezdu, který se uskutečnil v Tyršově domě v Praze. Oznámil to mluvčí obce Jiří Reichl.

Moučková vede sokoly již od roku 2011. Je také první ženou, která tento post zastává od založení organizace před 160 lety.

Sokol, který se řadí mezi nejstarší spolky v Česku, vznikl 16. února 1862, kdy Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner založili Tělocvičnou jednotu pražskou se znakem sokola v letu. V současnosti má Česká obec sokolská 152 tisíc členů.

Od ostatních sportovních organizací se Sokol odlišuje mimo jiné tím, že se věnuje i kulturně-společenským aktivitám. Pod hlavičkou České obce sokolské tak působí asi dvě stovky divadelních, loutkářských, folklorních a hudebních nebo pěveckých sborů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy