


Tento týden uplynuly tři roky od chvíle, kdy Česko začalo po Kremlu vymáhat dluh za nájem pozemků. Rusové ale platit nechtějí. A dlužná částka od té doby narůstá. Česko v dubnu žalobu rozšířilo a nyní chce oficiálně 135 milionů korun. Skutečný dluh je ale vyšší.

„Rusko nezaplatilo,“ uvedl pro Aktuálně.cz koncem minulého roku tehdejší mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Řeč je o penězích, které po ruském státu Česko vymáhá už třetím rokem. Jde o nájem za pozemky, které Rusové v tuzemsku roky využívali bezplatně.
Celý spor začal právě v polovině května roku 2023, kdy vláda Petra Fialy vypověděla devět usnesení ze 70. a 80. let o bezplatném pronájmu některých pozemků Rusku. V praxi to znamená, že by Rusko mělo za pronájem platit.
Celkem jde zhruba o 50 tisíc metrů čtverečních desítek pozemků, které leží nejen v Praze, ale i ve středních Čechách, Brně či Karlových Varech, součástí je pak i oplocený pozemek v pražském parku Stromovka.
Rusko totiž pozemky nevyužívalo k diplomatickým účelům, jak se původně dohodlo. Na to ostatně vláda Moskvu před tím, než po ní začala požadovat nájem, opakovaně upozornila. Nájem pak začala vymáhat i zpětně od roku 2020. Uzavření řádné nájemní smlouvy Rusové odmítli. Peníze tak česká vláda vymáhá žalobou za bezdůvodné obohacení.
Jak pro Aktuálně.cz uvádí mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgö, úřad na konci minulého roku žalobu rozšířil o další pozemky, které podle něj Rusové využívají neoprávněně. Samotná částka, kterou Česko po Rusech vymáhá, je oficiálně 135 milionů korun.
„Původní žaloba se týkala jen pozemků souvisejících se Zastupitelským úřadem Ruské federace. První rozšíření žaloby v roce 2024 se týkají výhradně pozemků pod bývalým Generálním konzulátem Ruské federace v Karlových Varech a Brně. Druhé rozšíření žaloby v roce 2026 zahrnuje všechny pozemky, ale přidává časový úsek od 1. 6. 2023 do konce roku 2025,“ popsal pro Aktuálně.cz Čörgö.
Jde tedy pouze o peníze do konce roku 2025. Jak nyní uvedl Čörgö, dluh každý měsíc narůstá zhruba o 2,6 milionu korun a skutečná výše dluhu se tak pohybuje nad aktuálně vymáhanou částkou. Ministerstvo už dříve pro Aktuálně.cz uvedlo, že se částka může pohybovat až okolo 150 milionů korun.
Jelikož ale Kreml platit za užívání pozemků nechce, vše už několik let řeší soudy. Rusko reaguje tím, že Česko nemá autoritu a legitimitu k vyřízení kauzy. „Vláda vypověděla usnesení a po Rusku požadovala peníze, Rusko to neplatí, takže to jde k soudu, respektive Rusko tvrdí, že jsme neměli právo to rozhodnout,“ uvedlo dříve pro Aktuálně.cz ministerstvo zahraničí.
Podle Kremlu tak Rusko nepodléhá pravomocem české justice. A paradoxně se kvůli tomu začalo soudit u Vrchního soudu v Praze. Ten ale námitky Moskvy před rokem zamítl.
Kreml ale případ „hnal výš“, až k Nejvyššímu soudu. I ten ale jeho námitky počátkem letošního roku zamítl. Vše se tak vrátilo na začátek a soud nyní bude řešit samotný dluh, ne tedy to, zda jej Česko má pravomoc vymáhat.
Vymáhání peněz se před třemi lety krylo i s dalšími sankcemi, které vláda na Kreml uvalila kvůli invazi na Ukrajinu. Zmrazila například některé ruské nemovitosti, což mimo jiné znamená, že je jejich majitelé nemohou prodat. Za ty ale nájem nevymáhá. Jednou z nich je například Ruské středisko vědy a kultury v Praze, o kterém reportéři Aktuálně.cz publikovali sérii článků.



Americká armáda dokončila další vlnu úderů na Írán, kde útočila na pobřežní obranné systémy, odpalovací zařízení pro střely a drony a na námořnictvo. Na síti X to v úterý nad ránem oznámilo americké velitelství CENTCOM, které koordinuje síly USA na Blízkém východě.



Česká republika je letos podle statistik Eurostatu poslední ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii. V prvním čtvrtletí činil podíl tuzemské produkce 12,7 procenta, což je nejméně v EU a zároveň méně než v předchozích letech. Upozornila na to v úterý Komora OZE.



Ukrajinské drony během noci zaútočily na petrochemický závod ve městě Salavat v Baškirsku, přibližně 1400 km od hranic, a napadly také rafinerii na jihozápadě Ruska, informují média a úřady. Rusko během noci na úterý zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli Kyjev. Podle agentury Reuters nebyly po útoku na Kyjev hlášeny žádné oběti.



Od začátku května se většina zpráv z Ruska soustřeďuje na masivní vlnu ukrajinských útoků, které cílí na ropné rafinerie, sklady a také na hlavní vojensko-průmyslová zařízení. Dosud bylo jen za letošní rok hlášeno více než 130 zásahů, přičemž jejich dosah se oproti roku 2025 minimálně zdvojnásobil (některé cíle byly zasaženy až dva tisíce kilometrů od ukrajinských hranic).



Masivní propouštění, škrtání modelů a zavírání továren. Volkswagen hledá cestu z hluboké krize a na obzoru se velmi pomalu rýsuje překvapivá záchrana. Němci vážně uvažují o výrobě čínských aut v Evropě. Ještě před pár měsíci by to bylo nemyslitelné, brzy se to ale může stát skutečností.