Paštikáři? To už neplatí, čeští turisté se změnili, myslí si podnikatelé z jadranského pobřeží

Helena Truchlá Helena Truchlá
16. 7. 2018 13:53
Místo autobusů a řízků drahá auta i večeře v restauraci. Obrázek Čechů v Chorvatsku se v posledních letech změnil.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Praha - "Vy že na dovolené šetříte? Nesmysl, tak to bylo akorát dřív," říká chorvatský hoteliér a předseda turistické kanceláře města Makarska Tonči Lalić.

Podle statistik záhřebského Institutu pro turismus dnes Češi na dovolené utratí za den průměrně přes 70 eur (v přepočtu asi 1800 korun). Částka zahrnuje cenu ubytování, ale nejsou v ní započítány náklady na cestu do Chorvatska a zpátky.

Je to v přepočtu zhruba jen o 130 korun méně, než jsou ochotni platit Němci. Slováci i Poláci v žebříčku zaostávají, naopak vedou Američané (s denní útratou v přepočtu až čtyři tisíce korun), Britové a Rusové.

Delegáti, kteří se na riviéře o české turisty starají, tato čísla potvrzují. "Zejména mladí lidé jsou náročnější," říká Anna Vašková, která žije a pracuje v Pule. "O pokoje se sdílenými koupelnami a kuchyněmi je menší a menší zájem, lidé chtějí servis," popisuje Vašková. Průměrný věk českého turisty na Jadranu je asi 39 let, návštěvníků staršího věku ubývá.

Mezi českými turisty je stále zdaleka nejoblíbenější ubytování bez jídla, popularita dražších hotelů s kompletními službami ale roste. "Dneska Čechy celkem běžně potkáte i v oblastech, kde dřív byli jen zápaďané," říká Vašková.

Čech v Chorvatsku

Průměrně je mu 39 let, má středoškolské nebo nižší vzdělání. Do Chorvatska jede za odpočinkem (67 procent dotázaných) a užívat si jídla a pití (29 procent). Spíš ho zajímají přírodní (27 procent návštěvníků) než kulturní (9 procent) pamětihodnosti. Autobusem se k moři dopravuje dokonce častěji než místní z vnitrozemí - tuto možnost volí necelá desetina Čechů. Stejný podíl se rád věnuje potápění.

Podle statistik záhřebského Institutu pro turismus Češi na dovolené utratí za den průměrně přes 70 eur (v přepočtu asi 1800 korun). Částka zahrnuje cenu ubytování, ale nejsou v ní započteny náklady na cestu do Chorvatska a zpátky.

Je to v přepočtu zhruba jen o 130 korun méně, než jsou ochotni platit Němci. Slováci i Poláci v žebříčku zaostávají, naopak vedou Američané (s denní útratou v přepočtu až čtyři tisíce korun), Britové a Rusové.

Pozn.: Čísla jsou za rok 2017, novější statistiky ještě nejsou zpracované. 

Po odpočinku a zábavě je jídlo a pití nejčastější důvod, proč Češi do Chorvatska jezdí, a 40 procent turistů považuje chození do restaurací za nedílnou součást letního volna. Podle Vaškové jsou Češi také mnohem víc než dřív otevření chorvatské gastronomii, nebojí se zkoušet neznámé chutě.

Krabice s řízky zůstávají doma

Když v roce 2014 režisér Filip Remunda natočil svůj dokument Obnažený národ, který Čechy na Jadranu ukazoval dost nelichotivě, v chorvatských médiích o něm psal filmový kritik a komentátor Jurica Pavičić.

Ten dnes vzpomíná na takzvanou rajčatovou turistiku, něco jako "paštikářství", které Češi kdysi na Jadranu provozovali. Tomu je ale podle Pavičiće konec. "Vy jste se s kapitalismem popasovali mnohem lépe, dneska máte peníze a řídíte drahá auta," vysvětluje, proč je mezi místními obrázek rekreantů s krabicí řízků mrtvý.

Single cestovatelů přibývá

"Chládek a gril Čechům na dovolené rozhodně nestačí, chodí po horách, objevují a často dost riskují," naráží Jurica Pavičić na další z aspektů českých dovolených, který delegátka Vašková nazývá investigativní turistikou. Více než 15 procent Čechů, kterých se chorvatský Institut pro turismus dotazoval, tvrdí, že pro dovolenou nepotřebují vyhledávat jakékoliv informace (to samé si myslí 22 procent návštěvníků z chorvatského vnitrozemí).

Není to přitom tím, že by Češi měli o program postaráno. Organizované zájezdy podle delegátky skoro vymizely, naopak přibývá single cestovatelů. Důvod je tak potřeba hledat nejspíš v sebevědomí Čechů, kteří se do Chorvatska na dovolenou rádi opakovaně vrací.

"Vzpomínám si na scénu z půjčovny, kde se nějaká rodina pokoušela majitele přesvědčit, aby jim dal loď, i když on to považoval kvůli větru a vlnám za příliš nebezpečné," popisuje Vašková.

Typicky česká ochota riskovat ale podle hoteliéra Tončiho Laliće pomalu také mizí. Jako dobrovolník horské služby si pochvaluje, že se Češi konečně naučili opatrnosti v chorvatských horách. "Že nejde vylézt na vrchol Biokova jen tak v žabkách a že lahev s vodou může zachránit život," popisuje Chorvat, který má se zachraňováním neukázněných turistů v přímořských horách bohaté zkušenosti.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 25 minutami

Hlavní soutěž filmového festivalu Febiofest vyhrál švédský film Charter režisérky Amandy Kernellové o matce hledající cestu ke svým dětem

před 1 hodinou

Platforma Rekonstrukce státu ocenila 21 politiků za boj s korupcí, vyzdvihla Michálka

Platforma Rekonstrukce státu ve čtvrtek ocenila 21 politiků, kteří se podle ní v končícím volebním období nejvíce zasloužili o prosazování protikorupčních zákonů v Parlamentu. Vyzdvihla zejména zásluhy poslance Jakuba Michálka (Piráti), dále pak Marka Výborného (KDU-ČSL) a Ondřeje Profanta (Piráti). Sdělila to ve čtvrtek mluvčí platformy Eva Hromádková.

Ocenění "Dělník protikorupční legislativy" udělila Rekonstrukce státu celkem devíti zástupcům Pirátské strany, třem lidovcům, dvěma Starostům a nezávislým, dvěma poslancům vládního hnutí ANO a jedné poslankyni vládní ČSSD, dále dvěma zástupcům ODS, jedné člence TOP 09 a jednomu senátorovi za klub SEN 21 a Pirátů.

„Poslancem, který za poslední čtyři roky nejvíce podporoval protikorupční opatření, je Jakub Michálek z Pirátské strany. Zasloužil se zejména o vylepšení nominačního zákona, zavedení informačního příkazu a aktivně usiloval o schválení novely zákona o státním zastupitelství," uvedla platforma.

Výborný podle Rekonstrukce státu vedle podpory řady důležitých opatření dlouhodobě bojoval za reformu exekucí, kterou Sněmovna schválila na začátku letošního léta. Profant zase prosazoval zejména přístup k informacím a digitalizaci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy