Češi oproti roku 1918 žijí o generaci déle. Stárnutí změní důchod i práci k nepoznání

Markéta Šrajbrová Jan Wirnitzer Markéta Šrajbrová, Jan Wirnitzer
10. 9. 2018 13:29
Zatímco ročník 1920 měl při narození naději na necelých padesát let života, loni narození chlapci budou dle statistik žít 76 let a dívky skoro o šest let déle.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Sto let od vzniku samostatného státu se ukazuje, jak moc se proměnila - a stále mění - délka života Čechů. Statistici spočítali, že naděje dožití se za století samostatné republiky zvýšila o 32 let života u žen a o 29 let u mužů.

Nabízí se otázka, jak jsou mladší ročníky na "čas navíc" připravené. Nejmladší dnešní generaci čeká delší život, ale především bude žít v jiném světě. Takovém, kde zmizí ostrá hranice mezi produktivním věkem a důchodem, kde se lidé budou muset celoživotně vzdělávat a kde kvůli klesající porodnosti bude připadat stále méně mladých lidí na stále více důchodců.

Otázkou je, budou-li to vůbec ještě důchodci. Odborník na pracovní trh Tomáš Dombrovský z poradenské společnosti LMC během veřejných vystoupení rovnou svým posluchačům říká, ať raději s žádným důchodem nepočítají.

"I kdyby nějaký penzijní systém přežil nebo se vybudoval nový, tak přístup k tomu, jak pracujeme a odpočíváme, se výrazně promění. Podle mě bude úplně přirozené co nejdéle dělat něco smysluplného," myslí si Dombrovský a dodává, že lidem se žije lépe, když mají pocit, že jsou užiteční. K ochotě lidí pracovat i ve stáří podle analytika přispěje i to, že díky automatizaci bude postupně klesat podíl těžce fyzicky pracujících.

Prosperita učí firmy využívat zkrácené úvazky. Bude se to hodit

V soudobém Česku platí, že když člověk dosáhne stanoveného důchodového věku, ze dne na den přestane pracovat a odejde na odpočinek. Podíl pracujících důchodců je tu oproti Evropě nízký - stát penzisty do práce nemotivuje a firmy se ještě nenaučily nabízet jim zkrácené úvazky. Začíná je do toho ale nutit rekordně nízká nezaměstnanost i výhled do budoucna. Dombrovský na základě demografického vývoje odhaduje, že za deset let bude v Česku o půl milionu zaměstnanců méně než dnes.

V budoucnu tak podle něj bude odchod do penze pozvolnější, což podpoří i přístup mladých, kteří flexibilitu v práci vyžadují čím dál víc. "Nestačí jim mít jednu práci na plný úvazek, nedejbože na pět let a více. Mnohem více si své aktivity mixují," říká analytik, který očekává výrazné proměny konceptu zaměstnávání jako takového. "Je opravdu neudržitelné uzurpovat si veškerý produktivní čas jednoho člověka 'od-do'. To už se přežilo," soudí.

Další změnu v pojetí práce přinese podle Dombrovského skutečnost, že ji mladí nechápou jen jako prostředek obživy, ale mnohem víc v ní hledají smysl. "Posouváme se do modelu, kdy lidé tím, co, za jakých podmínek a v jakém prostředí budou chtít dělat, budou výrazně ovlivňovat podobu světa. Znamená to samozřejmě přebírání výrazně větší odpovědnosti. Ne každému to vyhovuje," podotýká Dombrovský.

Odhadovat, jak bude v budoucnu vypadat pracovní trh, a připravovat se na konkrétní proměny je podle Dombrovského ošemetné. Jedno je ale prý jisté - práce se lidem proměňuje pod rukama. Například kdysi typická dělnická profese soustružníka je v podstatě programátorskou pozicí a lidem v budoucnu vzdělání z mládí k životu stačit nebude. Učit se zkrátka budou celý život.

Vláda zatím nic nedělá

Vzhledem k tomu, že populace stárne a porodnost klesá, je v Česku stále aktuálnější debata, jak si s tím stávající penzijní systém poradí. "V první řadě bychom si měli přiznat, že při současném nastavení to nejsme schopni zvládnout," myslí si ekonom z CERGE-EI Jiří Šatava.

Plánů na důchodovou reformu byla v minulosti celá řada, mluví o ní ve svém seznamu slibů i vláda Andreje Babiše (ANO). Konkrétní obrysy ale zatím nepředstavila. Šatava připomíná známou radu, že by se lidé neměli spoléhat jen na stát a raději by si měli na důchod spořit i sami.

Kromě toho ale soudí, že se Česko do budoucna nevyhne zvyšování věku odchodu do důchodu. Hranice se postupně zvedala od roku 1996 a Češi si na to, ač neradi, zvykli. Minulá vláda důchodový věk zastropovala na 65 letech, jenže ty budoucí možná tváří v tvář stárnutí populace čeká přehodnocení tohoto kroku. "Bude se nám potom hůř zvykat na to, že strop tak úplně neplatí," odhaduje ekonom Šatava.

Žijeme skutečně o tolik déle než za Masaryka? Ne tak docela

Prodloužený život lidem nespadl jen tak do klína, důvodem je celá řada navzájem provázaných změn. Důkladnější pohled do historie demografického vývoje v posledních sto letech odkrývá některé zajímavosti, které ze samotných statistik nejsou až tak patrné.

Demograf Ondřej Nývlt ze společnosti Median upozorňuje, že čísla z roku 1920, kdy muži měli naději dožít se v průměru 47 let a ženy 49,6 roku, jsou výrazně ovlivněná tehdejší vysokou kojeneckou úmrtností. "Ještě v roce 1937 se patnáctých narozenin dožilo pouze 85 procent živě narozených dětí," říká. Smrtelnou daň si mezi dětmi za první republiky vybírala především tuberkulóza, které v roce 1920 podlehlo 26,5 tisíce lidí - pro srovnání, to je čtvrtina dnešního populačního ročníku v Česku.

Za nízkými čísly z roku 1920 je skutečnost, že se naděje dožití udává pro právě narozené děti. Ty, které tehdy přežily prvních pět let života, před sebou v průměru měly výrazně delší život než necelou padesátku.

Zajímavostí podle Nývlta je skutečnost, že v prvních dvanácti letech vlády komunistů v Československu se naděje dožití výrazně prodlužovala. Na začátku 60. let se Československo v této statistice dostalo na desáté místo v Evropě a na osmou nejnižší míru kojenecké úmrtnosti.

Nutno však dodat, že délka života rostla i v nekomunistických evropských zemích. "Zub", který v grafech ukazujících vývoj očekávané délky dožití vytvořila druhá světová válka, stejně jako rychlý nárůst délky života po ní, ukazují jak data z Česka, tak například ze Spojeného království.

"Mezi důvody růstu délky života po roce 1945 patří významný pokles kojenecké úmrtnosti, zlepšování úrovně a dostupnosti zdravotní péče včetně očkování a dalších preventivních opatření. Ale také to, že život v tehdejším - třebaže komunistickém - Československu představoval pro mnoho lidí pozitivní faktor a obyvatelstvo se vůči sobě samému chovalo nedestruktivně," říká Nývlt.

Od šedesátých let se ale Česko začalo stávat evropským unikátem v pravém opaku. Organizace zdravotní péče se nerozvíjela, až do roku 1968 neexistovalo ministerstvo sociálních věcí. Zaostávala technika ve zdravotnických zařízeních, a to jak kvalitou, tak počtem přístrojů.

"Kvalitní péče byla pro privilegované vrstvy nebo za úplatu, životní styl české populace se stal velmi nezdravým, kupoval se nekvalitní alkohol i potraviny. V době normalizace také převážil negativní názor na život a neexistence pozitivních životních aspirací. To spolu s nedostatkem péče o sebe vedlo k předčasnému stárnutí," vystavuje Nývlt vysvědčení létům takzvané normalizace, za nichž se Československo stalo jednou ze zemí s nejnižší úrovní naděje dožití v Evropě.

Změnu přinesl až rok 1989, po kterém začal průměrný věk růst a Česko se opět stalo premiantem v dobrém slova smyslu - alespoň mezi postkomunistickými zeměmi. Loni narozené dívky mají naději, že se dožijí 81,8 roku, chlapci 76 let.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 minutami

V Německu začaly parlamentní volby, Merkelová v nich nekandiduje

V Německu začaly parlamentní volby, ze kterých vzejde nový Spolkový sněm a nová spolková vláda, kterou po 16 letech již nepovede konzervativní kancléřka Angela Merkelová. Podle analytiků se souboj o kancléřský úřad zúžil na sociálního demokrata (SPD) Olafa Scholze a konzervativce (CDU/CSU) Armina Lascheta.

Volební místnosti se otevřely v 8:00 a zavřou se v 18:00. Hlasovat v 83milionovém Německu může 60,4 milionu lidí, kteří mají k dispozici na 60 000 volebních místností. Miliony lidí již předem hlas odevzdaly poštou. Očekává se, že podíl korespondenčních a prezenčních hlasů může být vyrovnaný. Důvodem je rostoucí obliba poštovního hlasování a také pandemie nemoci covid-19. Korespondenčně hlasovala i Merkelová, která po volbách odejde z politiky.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Frolík v premiéře na zkoušce v St. Louis skóroval a dovršil výhru

Český hokejový útočník Michael Frolík se v prvním vystoupení na zkoušce v dresu St. Louis v přípravě na nový ročník NHL uvedl gólem a dovršil sobotní vítězství Blues nad Minnesotou 6:2. Třiatřicetiletý kladenský odchovanec, který je po skončení kontraktu s Montrealem nechráněným volným hráčem, se 27 sekund před koncem prosadil z dorážky.

Vítěz Stanleyova poháru z roku 2013 s Chicagem loni před Vánocemi uzavřel roční smlouvu s Canadiens na 750 tisíc dolarů, ale při cestě Montrealu do finále Stanleyova poháru se dostal do sestavy jen na osm zápasů v základní části a nebodoval. Dvě utkání sehrál Frolík také na farmě v Lavalu v AHL.

Přípravné zápasy před NHL:

Toronto - Montreal 4:1 (1:0, 2:0, 1:1)

Branky: 11. Muzzin, 22. Tavares, 28. Bunting, 56. Gabriel - 59. Toffoli.

St. Louis - Minnesota 6:2 (1:0, 1:1, 4:1)

Branky: 23., 46. a 60. Neal, 16. Saad, 46. Barbašev, 60. Frolík - 31. a 45. Beckman.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nejméně tři lidé zemřeli při vykolejení vlaku na severu Montany

Nejméně tři lidé zemřeli při vykolejení vlaku společnosti Amtrak na severu státu Montana. Informovala o tom v neděli agentura Reuters s odvoláním na úřad šerifa okresu Liberty. Podle záchranářů, které cituje list The New York Times, bylo raněno nejméně 50 lidí.

Vlak směřoval ze Chicaga do Seattlu. Vezl kolem 147 pasažérů a 13 členů posádky. Vykolejil v sobotu kolem čtvrté odpoledne místního času (kolem půlnoci ze soboty na neděli SELČ) poblíž města Joplin, uvedla společnost Amtrak. Fotografie z místa nehody ukazují, že několik z pěti vozů se převrátilo na bok.

Zdroj: ČTK
Další zprávy