Češi oproti roku 1918 žijí o generaci déle. Stárnutí změní důchod i práci k nepoznání

Markéta Šrajbrová Jan Wirnitzer Markéta Šrajbrová, Jan Wirnitzer
10. 9. 2018 13:29
Zatímco ročník 1920 měl při narození naději na necelých padesát let života, loni narození chlapci budou dle statistik žít 76 let a dívky skoro o šest let déle.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Sto let od vzniku samostatného státu se ukazuje, jak moc se proměnila - a stále mění - délka života Čechů. Statistici spočítali, že naděje dožití se za století samostatné republiky zvýšila o 32 let života u žen a o 29 let u mužů.

Nabízí se otázka, jak jsou mladší ročníky na "čas navíc" připravené. Nejmladší dnešní generaci čeká delší život, ale především bude žít v jiném světě. Takovém, kde zmizí ostrá hranice mezi produktivním věkem a důchodem, kde se lidé budou muset celoživotně vzdělávat a kde kvůli klesající porodnosti bude připadat stále méně mladých lidí na stále více důchodců.

Otázkou je, budou-li to vůbec ještě důchodci. Odborník na pracovní trh Tomáš Dombrovský z poradenské společnosti LMC během veřejných vystoupení rovnou svým posluchačům říká, ať raději s žádným důchodem nepočítají.

"I kdyby nějaký penzijní systém přežil nebo se vybudoval nový, tak přístup k tomu, jak pracujeme a odpočíváme, se výrazně promění. Podle mě bude úplně přirozené co nejdéle dělat něco smysluplného," myslí si Dombrovský a dodává, že lidem se žije lépe, když mají pocit, že jsou užiteční. K ochotě lidí pracovat i ve stáří podle analytika přispěje i to, že díky automatizaci bude postupně klesat podíl těžce fyzicky pracujících.

Prosperita učí firmy využívat zkrácené úvazky. Bude se to hodit

V soudobém Česku platí, že když člověk dosáhne stanoveného důchodového věku, ze dne na den přestane pracovat a odejde na odpočinek. Podíl pracujících důchodců je tu oproti Evropě nízký - stát penzisty do práce nemotivuje a firmy se ještě nenaučily nabízet jim zkrácené úvazky. Začíná je do toho ale nutit rekordně nízká nezaměstnanost i výhled do budoucna. Dombrovský na základě demografického vývoje odhaduje, že za deset let bude v Česku o půl milionu zaměstnanců méně než dnes.

V budoucnu tak podle něj bude odchod do penze pozvolnější, což podpoří i přístup mladých, kteří flexibilitu v práci vyžadují čím dál víc. "Nestačí jim mít jednu práci na plný úvazek, nedejbože na pět let a více. Mnohem více si své aktivity mixují," říká analytik, který očekává výrazné proměny konceptu zaměstnávání jako takového. "Je opravdu neudržitelné uzurpovat si veškerý produktivní čas jednoho člověka 'od-do'. To už se přežilo," soudí.

Další změnu v pojetí práce přinese podle Dombrovského skutečnost, že ji mladí nechápou jen jako prostředek obživy, ale mnohem víc v ní hledají smysl. "Posouváme se do modelu, kdy lidé tím, co, za jakých podmínek a v jakém prostředí budou chtít dělat, budou výrazně ovlivňovat podobu světa. Znamená to samozřejmě přebírání výrazně větší odpovědnosti. Ne každému to vyhovuje," podotýká Dombrovský.

Odhadovat, jak bude v budoucnu vypadat pracovní trh, a připravovat se na konkrétní proměny je podle Dombrovského ošemetné. Jedno je ale prý jisté - práce se lidem proměňuje pod rukama. Například kdysi typická dělnická profese soustružníka je v podstatě programátorskou pozicí a lidem v budoucnu vzdělání z mládí k životu stačit nebude. Učit se zkrátka budou celý život.

Vláda zatím nic nedělá

Vzhledem k tomu, že populace stárne a porodnost klesá, je v Česku stále aktuálnější debata, jak si s tím stávající penzijní systém poradí. "V první řadě bychom si měli přiznat, že při současném nastavení to nejsme schopni zvládnout," myslí si ekonom z CERGE-EI Jiří Šatava.

Plánů na důchodovou reformu byla v minulosti celá řada, mluví o ní ve svém seznamu slibů i vláda Andreje Babiše (ANO). Konkrétní obrysy ale zatím nepředstavila. Šatava připomíná známou radu, že by se lidé neměli spoléhat jen na stát a raději by si měli na důchod spořit i sami.

Kromě toho ale soudí, že se Česko do budoucna nevyhne zvyšování věku odchodu do důchodu. Hranice se postupně zvedala od roku 1996 a Češi si na to, ač neradi, zvykli. Minulá vláda důchodový věk zastropovala na 65 letech, jenže ty budoucí možná tváří v tvář stárnutí populace čeká přehodnocení tohoto kroku. "Bude se nám potom hůř zvykat na to, že strop tak úplně neplatí," odhaduje ekonom Šatava.

Žijeme skutečně o tolik déle než za Masaryka? Ne tak docela

Prodloužený život lidem nespadl jen tak do klína, důvodem je celá řada navzájem provázaných změn. Důkladnější pohled do historie demografického vývoje v posledních sto letech odkrývá některé zajímavosti, které ze samotných statistik nejsou až tak patrné.

Demograf Ondřej Nývlt ze společnosti Median upozorňuje, že čísla z roku 1920, kdy muži měli naději dožít se v průměru 47 let a ženy 49,6 roku, jsou výrazně ovlivněná tehdejší vysokou kojeneckou úmrtností. "Ještě v roce 1937 se patnáctých narozenin dožilo pouze 85 procent živě narozených dětí," říká. Smrtelnou daň si mezi dětmi za první republiky vybírala především tuberkulóza, které v roce 1920 podlehlo 26,5 tisíce lidí - pro srovnání, to je čtvrtina dnešního populačního ročníku v Česku.

Za nízkými čísly z roku 1920 je skutečnost, že se naděje dožití udává pro právě narozené děti. Ty, které tehdy přežily prvních pět let života, před sebou v průměru měly výrazně delší život než necelou padesátku.

Zajímavostí podle Nývlta je skutečnost, že v prvních dvanácti letech vlády komunistů v Československu se naděje dožití výrazně prodlužovala. Na začátku 60. let se Československo v této statistice dostalo na desáté místo v Evropě a na osmou nejnižší míru kojenecké úmrtnosti.

Nutno však dodat, že délka života rostla i v nekomunistických evropských zemích. "Zub", který v grafech ukazujících vývoj očekávané délky dožití vytvořila druhá světová válka, stejně jako rychlý nárůst délky života po ní, ukazují jak data z Česka, tak například ze Spojeného království.

"Mezi důvody růstu délky života po roce 1945 patří významný pokles kojenecké úmrtnosti, zlepšování úrovně a dostupnosti zdravotní péče včetně očkování a dalších preventivních opatření. Ale také to, že život v tehdejším - třebaže komunistickém - Československu představoval pro mnoho lidí pozitivní faktor a obyvatelstvo se vůči sobě samému chovalo nedestruktivně," říká Nývlt.

Od šedesátých let se ale Česko začalo stávat evropským unikátem v pravém opaku. Organizace zdravotní péče se nerozvíjela, až do roku 1968 neexistovalo ministerstvo sociálních věcí. Zaostávala technika ve zdravotnických zařízeních, a to jak kvalitou, tak počtem přístrojů.

"Kvalitní péče byla pro privilegované vrstvy nebo za úplatu, životní styl české populace se stal velmi nezdravým, kupoval se nekvalitní alkohol i potraviny. V době normalizace také převážil negativní názor na život a neexistence pozitivních životních aspirací. To spolu s nedostatkem péče o sebe vedlo k předčasnému stárnutí," vystavuje Nývlt vysvědčení létům takzvané normalizace, za nichž se Československo stalo jednou ze zemí s nejnižší úrovní naděje dožití v Evropě.

Změnu přinesl až rok 1989, po kterém začal průměrný věk růst a Česko se opět stalo premiantem v dobrém slova smyslu - alespoň mezi postkomunistickými zeměmi. Loni narozené dívky mají naději, že se dožijí 81,8 roku, chlapci 76 let.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Aerolinky Air France-KLM se propadly do miliardových ztrát, kvůli pokračující krizi se bojí dalšího zhoršení

Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM se ve třetím čtvrtletí propadla do provozní ztráty 1,05 miliardy eur (28,8 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 909 milionů eur ve stejném období loni. Firma v pátek také varovala před dalším zhoršením, neboť rostoucí počet případů nákazy novým koronavirem přináší v mnoha zemích další cestovní omezení.

Ztráta za uplynulé čtvrtletí ale byla nižší, než čekali analytici. Ti ji odhadovali na 1,24 miliardy eur, uvedla agentura Reuters. Výnosy klesly o 67 procent na 2,52 miliardy eur (69 miliard Kč), zatímco analytici počítali s poklesem pouze na 2,79 miliardy eur.

Zdroj: ČTK
před 7 minutami

HDP ve třetím čtvrtletí zmírnil navzdory koronaviru meziroční pokles

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí zmírnila propad. Hrubý domácí produkt klesl meziročně klesl o 5,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se přitom kvůli koronaviru snížil o 10,9 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"Meziroční vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnil významný pokles domácí poptávky, a to jak investic, tak spotřeby domácností. Oživení zahraniční poptávky po českém zboží nedokázalo vykompenzovat pokles vývozu služeb," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy