Češi oproti roku 1918 žijí o generaci déle. Stárnutí změní důchod i práci k nepoznání

Markéta Šrajbrová Jan Wirnitzer Markéta Šrajbrová, Jan Wirnitzer
10. 9. 2018 13:29
Zatímco ročník 1920 měl při narození naději na necelých padesát let života, loni narození chlapci budou dle statistik žít 76 let a dívky skoro o šest let déle.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Sto let od vzniku samostatného státu se ukazuje, jak moc se proměnila - a stále mění - délka života Čechů. Statistici spočítali, že naděje dožití se za století samostatné republiky zvýšila o 32 let života u žen a o 29 let u mužů.

Nabízí se otázka, jak jsou mladší ročníky na "čas navíc" připravené. Nejmladší dnešní generaci čeká delší život, ale především bude žít v jiném světě. Takovém, kde zmizí ostrá hranice mezi produktivním věkem a důchodem, kde se lidé budou muset celoživotně vzdělávat a kde kvůli klesající porodnosti bude připadat stále méně mladých lidí na stále více důchodců.

Otázkou je, budou-li to vůbec ještě důchodci. Odborník na pracovní trh Tomáš Dombrovský z poradenské společnosti LMC během veřejných vystoupení rovnou svým posluchačům říká, ať raději s žádným důchodem nepočítají.

"I kdyby nějaký penzijní systém přežil nebo se vybudoval nový, tak přístup k tomu, jak pracujeme a odpočíváme, se výrazně promění. Podle mě bude úplně přirozené co nejdéle dělat něco smysluplného," myslí si Dombrovský a dodává, že lidem se žije lépe, když mají pocit, že jsou užiteční. K ochotě lidí pracovat i ve stáří podle analytika přispěje i to, že díky automatizaci bude postupně klesat podíl těžce fyzicky pracujících.

Prosperita učí firmy využívat zkrácené úvazky. Bude se to hodit

V soudobém Česku platí, že když člověk dosáhne stanoveného důchodového věku, ze dne na den přestane pracovat a odejde na odpočinek. Podíl pracujících důchodců je tu oproti Evropě nízký - stát penzisty do práce nemotivuje a firmy se ještě nenaučily nabízet jim zkrácené úvazky. Začíná je do toho ale nutit rekordně nízká nezaměstnanost i výhled do budoucna. Dombrovský na základě demografického vývoje odhaduje, že za deset let bude v Česku o půl milionu zaměstnanců méně než dnes.

V budoucnu tak podle něj bude odchod do penze pozvolnější, což podpoří i přístup mladých, kteří flexibilitu v práci vyžadují čím dál víc. "Nestačí jim mít jednu práci na plný úvazek, nedejbože na pět let a více. Mnohem více si své aktivity mixují," říká analytik, který očekává výrazné proměny konceptu zaměstnávání jako takového. "Je opravdu neudržitelné uzurpovat si veškerý produktivní čas jednoho člověka 'od-do'. To už se přežilo," soudí.

Další změnu v pojetí práce přinese podle Dombrovského skutečnost, že ji mladí nechápou jen jako prostředek obživy, ale mnohem víc v ní hledají smysl. "Posouváme se do modelu, kdy lidé tím, co, za jakých podmínek a v jakém prostředí budou chtít dělat, budou výrazně ovlivňovat podobu světa. Znamená to samozřejmě přebírání výrazně větší odpovědnosti. Ne každému to vyhovuje," podotýká Dombrovský.

Odhadovat, jak bude v budoucnu vypadat pracovní trh, a připravovat se na konkrétní proměny je podle Dombrovského ošemetné. Jedno je ale prý jisté - práce se lidem proměňuje pod rukama. Například kdysi typická dělnická profese soustružníka je v podstatě programátorskou pozicí a lidem v budoucnu vzdělání z mládí k životu stačit nebude. Učit se zkrátka budou celý život.

Vláda zatím nic nedělá

Vzhledem k tomu, že populace stárne a porodnost klesá, je v Česku stále aktuálnější debata, jak si s tím stávající penzijní systém poradí. "V první řadě bychom si měli přiznat, že při současném nastavení to nejsme schopni zvládnout," myslí si ekonom z CERGE-EI Jiří Šatava.

Plánů na důchodovou reformu byla v minulosti celá řada, mluví o ní ve svém seznamu slibů i vláda Andreje Babiše (ANO). Konkrétní obrysy ale zatím nepředstavila. Šatava připomíná známou radu, že by se lidé neměli spoléhat jen na stát a raději by si měli na důchod spořit i sami.

Kromě toho ale soudí, že se Česko do budoucna nevyhne zvyšování věku odchodu do důchodu. Hranice se postupně zvedala od roku 1996 a Češi si na to, ač neradi, zvykli. Minulá vláda důchodový věk zastropovala na 65 letech, jenže ty budoucí možná tváří v tvář stárnutí populace čeká přehodnocení tohoto kroku. "Bude se nám potom hůř zvykat na to, že strop tak úplně neplatí," odhaduje ekonom Šatava.

Žijeme skutečně o tolik déle než za Masaryka? Ne tak docela

Prodloužený život lidem nespadl jen tak do klína, důvodem je celá řada navzájem provázaných změn. Důkladnější pohled do historie demografického vývoje v posledních sto letech odkrývá některé zajímavosti, které ze samotných statistik nejsou až tak patrné.

Demograf Ondřej Nývlt ze společnosti Median upozorňuje, že čísla z roku 1920, kdy muži měli naději dožít se v průměru 47 let a ženy 49,6 roku, jsou výrazně ovlivněná tehdejší vysokou kojeneckou úmrtností. "Ještě v roce 1937 se patnáctých narozenin dožilo pouze 85 procent živě narozených dětí," říká. Smrtelnou daň si mezi dětmi za první republiky vybírala především tuberkulóza, které v roce 1920 podlehlo 26,5 tisíce lidí - pro srovnání, to je čtvrtina dnešního populačního ročníku v Česku.

Za nízkými čísly z roku 1920 je skutečnost, že se naděje dožití udává pro právě narozené děti. Ty, které tehdy přežily prvních pět let života, před sebou v průměru měly výrazně delší život než necelou padesátku.

Zajímavostí podle Nývlta je skutečnost, že v prvních dvanácti letech vlády komunistů v Československu se naděje dožití výrazně prodlužovala. Na začátku 60. let se Československo v této statistice dostalo na desáté místo v Evropě a na osmou nejnižší míru kojenecké úmrtnosti.

Nutno však dodat, že délka života rostla i v nekomunistických evropských zemích. "Zub", který v grafech ukazujících vývoj očekávané délky dožití vytvořila druhá světová válka, stejně jako rychlý nárůst délky života po ní, ukazují jak data z Česka, tak například ze Spojeného království.

"Mezi důvody růstu délky života po roce 1945 patří významný pokles kojenecké úmrtnosti, zlepšování úrovně a dostupnosti zdravotní péče včetně očkování a dalších preventivních opatření. Ale také to, že život v tehdejším - třebaže komunistickém - Československu představoval pro mnoho lidí pozitivní faktor a obyvatelstvo se vůči sobě samému chovalo nedestruktivně," říká Nývlt.

Od šedesátých let se ale Česko začalo stávat evropským unikátem v pravém opaku. Organizace zdravotní péče se nerozvíjela, až do roku 1968 neexistovalo ministerstvo sociálních věcí. Zaostávala technika ve zdravotnických zařízeních, a to jak kvalitou, tak počtem přístrojů.

"Kvalitní péče byla pro privilegované vrstvy nebo za úplatu, životní styl české populace se stal velmi nezdravým, kupoval se nekvalitní alkohol i potraviny. V době normalizace také převážil negativní názor na život a neexistence pozitivních životních aspirací. To spolu s nedostatkem péče o sebe vedlo k předčasnému stárnutí," vystavuje Nývlt vysvědčení létům takzvané normalizace, za nichž se Československo stalo jednou ze zemí s nejnižší úrovní naděje dožití v Evropě.

Změnu přinesl až rok 1989, po kterém začal průměrný věk růst a Česko se opět stalo premiantem v dobrém slova smyslu - alespoň mezi postkomunistickými zeměmi. Loni narozené dívky mají naději, že se dožijí 81,8 roku, chlapci 76 let.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Ve velkém procesu v Salvadoru odsoudili 373 členů známého gangu

Salvadorský soud dnes poslal do vězení 373 členů nechvalně proslulé zločinecké organizace Mara Salvatrucha. Výše trestů se různí, některé jsou v délce až 74 let. Podle agentury AP o tom informovala tisková služba příslušného soudu v hlavním městě San Salvadoru.

Během procesu se podle soudních dokumentů mimo jiné potvrdila tajná jednání mezi kriminálními skupinami a politiky ohledně podpory ve volbách v roce 2014. Potvrdily to předložené důkazy ve formě videozáznamů, fotografií a přepisů zachycených telefonních rozhovorů.

Předsedající soudce Godofredo Salazar v této souvislosti kritizoval prokurátory, že nevznesli obžalobu vůči politikům jak z levicové Fronty národního osvobození Farabunda Martího (FMLN), tak z pravicového Nacionalistického republikánského spojenectví (ARENA).

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Před pěti lety z bankomatu v Mělníku zmizelo šest milionů korun, policie nyní obvinila dva muže

Policie zadržela dva muže, kteří jsou podezřelí z toho, že před pěti lety vykradli bankomat v Mělníku. Podle kriminalistů z něho odnesli šest milionů korun. Hrozí jim pět až 12 let vězení.

"Pracovali v bezpečnostní agentuře, která poskytuje služby v převozu peněz a provozuje bezpečnostní systémy. Měli tak detailní znalosti o chodu společnosti, znali způsob manipulace s kazetami na bankovky a jejich doplňování do bankomatů," uvedla mluvčí.

Policisté oba, čtyřicetiletého a čtyřiačtyřicetiletého muže, zadrželi 4. prosince. Obvinili je z vloupání.

Zdroj: ČTK
Další zprávy