Češi nejsou peciválové, posílají další tipy, říká autor série o pražských čtvrtích

Josef Pazderka Josef Pazderka
29. 5. 2021 15:08
Barrandov, Hodkovičky, Bubeneč, Strašnice, Ořechovka, Baba i další. Jedenáctkrát pozvalo Aktuálně.cz své čtenáře o víkendech, provázených protiepidemickými omezeními, k toulkám vybranými pražskými čtvrtěmi i jejich architektonickými skvosty. "Nepamatuji si, že by reagovalo na nějaký můj text tolik lidí," tvrdí autor úspěšné série a vedoucí domácí rubriky Aktuálně.cz Pavel Švec.   
Vila v pražské Bubenči.
Vila v pražské Bubenči. | Foto: Pavel Švec

Jak jsi vůbec přišel na nápad dát sérii procházek pražskými čtvrtěmi dohromady? Zajímáš se o jejich historii dlouhodobě? 

Před dvaceti lety jsem studoval architekturu, dvanáct let jsem projektoval domy, čili k této oblasti mám blízko už dlouho. Se ženou o víkendech už roky chodíme po vilových čtvrtích nejen v Praze, ale i mimo ni.

Baví mě sledovat, jak se architektonické styly rodinných domů měnily a vyvíjely od přelomu 19. a 20. století - tedy od historizujících slohů a secese až dejme tomu do druhé světové války. V meziválečném období patřili zdejší architekti mezi elitu a česká architektura byla na výsluní Evropy. Architektura je zkrátka moje záliba. Čili nápad vytvořit jakéhosi podrobnějšího průvodce po pražských čtvrtích mám delší dobu. 

Byl nějaký konkrétní impuls, který tvé psaní spustil? 

Epidemie koronaviru a s ní spojená opatření, kdy člověk nesměl opustit hranice města. Původně jsem si myslel, že udělám tak tři díly méně "provařených" čtvrtí v Praze a skončím. Zájem byl ale tak velký, že se nedalo nepokračovat. 

Kde sbíráš informace k jednotlivých stavbám?

Čerpám ze svých dávných zápisků ze studií či z publikací nakladatelství Paseka a hlavně Foibos, kterých mám hodně v knihovně. Převážně jde ale o informace z internetu, z webu Národního památkového ústavu, České komory architektů i dalších institucí. Pak je několik málo skutečně zajímavých stránek, na které v každém dílu odkazuji a doporučuji k prohlédnutí. Všechny informace pak spojuji do komplexnějšího textu.

Čtenáře jsi v posledních měsících pozval o víkendech do celkem jedenácti pražských čtvrtí. Utkvěl ti v nich nějaký konkrétní příběh, který tě nejsilněji oslovil?

Skutečně každá čtvrť, kterou jsem popsal, si nese stigma tragických událostí 20. století. Docela mě překvapilo, jak časté to je. Mnoho majitelů i architektů, které v textech jmenuji, semlela nacistická okupace, holokaust či totalitní komunistický režim. Za všechny bych zmínil profesora Antonína Stránského, jenž žil na Barrandově a poslední den války ho před očima jeho ženy Heleny zavraždili esesáci.

Nebo zemského školního inspektora Františka Trmala, který měl vilku ve Strašnicích a i jeho Němci v květnu 1945 společně se synem zastřelili. A bohužel jsou poměrně časté i osudy podobné životu majitele vily v Troji Arnolda Schücka, který jako jediný z rodiny přežil holokaust, ale po válce mu byl stejně majetek znárodněn.

Proč už podobný bedekr nedal někdo v médiích dávno dohromady? Měls nějakou inspiraci odjinud, ze zahraničí?

Texty o vilových čtvrtích už na českém internetu existují, ale jde mnohdy o fragmentovaná témata, popisují se dokola Baba a Ořechovka, chybí ucelené seriály. Také jsou texty trochu jinak zaměřené.

Já kladu důraz nejen na stavebníky či osobnosti, které ve vilách žily, ale právě i na jednotlivé styly a architekty, snažím se představit jejich práci v kontextu. Třeba i naznačit, jaký měli osud. Inspirací mi byla komentovaná procházka s historikem architektury Zdeňkem Lukešem, kterou jsem kdysi dávno absolvoval.

Když se nám zavřela možnost jezdit ven, vzpomněl jsem si na ni. Se ženou jsme tuto konkrétní čtvrť dle mých tehdejších zápisků prošli. Stačilo v mapě logicky pospojovat různě rozstrkané stavby a vyznačit trasu.

Do redakce na tvoji sérii přicházely velmi pěkné reakce. Měl jsi ohlasy i napřímo? 

Nepamatuji si, že by reagovalo na nějaký můj text tolik lidí. Desítky reakcí po mailu. Výhradně pozitivních. Pisatelé mnohdy přicházejí s dalšími podrobnostmi k majitelům, dávají mi tipy na vily i na celé další díly, posílají historické fotografie… Za což moc děkuji. Vlastně s některými komunikuji opakovaně. 

Pavel Švec

Začínal v redakci MF DNES, pracoval pro zpravodajství České televize, nyní vede redakci domácího oddělení Aktuálně.cz. V roce 2020 mu vyšla publikace Generál Karel Kutlvašr: Vzpomínky na Pražské povstání.

Jak si podobný zájem vysvětluješ? Mladá generace objevuje pozapomenutou minulost?

Ukazuje se, že někteří lidé jsou velkými patrioty, vlastní čtvrť či město mají rádi a zajímají se o ně. Češi obecně nejsou žádní peciválové, rádi chodí na výlety a poznávají okolí. V našem seriálu se k tomu přidala trocha historie, drobné nahlédnutí do světa celebrit zašlých časů či třeba umění. Čtenáři Aktuálně.cz jsou evidentně lidé, kteří se o architekturu a obecně o prostor kolem sebe zajímají, což je vidět na čtenosti podobných témat u nás. Opravdu mě potěšili.
 
Nemělo by něco podobného v budoucnu vyjít i knižně? 

Když vidím, jaký zájem seriál Aktuálně.cz vyvolal, nabízí se to.

Co podle tebe stojí ještě v blízké době za podobné zmapování?  

V Praze už docházejí čtvrti, které jsou bohaté na zajímavé vily, stojí na trase do čtyř kilometrů (to je ohledně délky procházky taková má hranice) a zároveň je k nim možné sehnat informace o stavebnících i architektech. Jednu, dvě čtvrti lze ještě připravit.

Přemýšlím nicméně, že bychom se mohli vydat i mimo Prahu. Skvostné jsou vily v Černošicích či Dobřichovicích na Berounce, v Liberci, Jablonci a samozřejmě v Brně, Zlíně, Hradci Králové… Třeba se na Aktuálně.cz výhledově vydáme tímto směrem.

VIDEO: Zdeněk Lukeš o Petschkově paláci.

Dnes bychom řekli „historická stavba“. Ve své době se však jednalo o výstřel techniky. | Video: TV Architect
 

Právě se děje

Další zprávy