Češi milují přírodu, dokud nemusí pro její ochranu sáhnout do peněženky, říká sociolog

Šárka Mrázová Šárka Mrázová
30. 6. 2018 18:05
Ze všech mediálních témat zajímá Čechy nejvíce příroda, daleko více než politika a bulvár. Podle výzkumu Katedry enviromentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se ale osobně do její ochrany neradi zapojují, přestože 91 procent Čechů třídí odpad. Přednost pití kohoutkové vody před balenou dává 79 procent lidí. "Nejvíce je znepokojují věci, které si umí snadno představit, jako například odpady a znečištění ovzduší. Je důležité zmínit, že tato témata považují za podobně závažná jako korupci ve společnosti," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz spoluautor rozsáhlé studie, sociolog Jan Krajhanzl.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jan Barek

Aktuálně.cz: Je Čechům ochrana životního prostředí blízká?

Jan Krajhanzl: Většina české veřejnosti se shoduje v tom, že jsou jí blízké myšlenky ochrany přírody a životního prostředí. Dohromady, když to sečteme, se jedná o 75 procent. Z toho přibližně 30 procent lidí říká, že k ochraně přírody má silný postoj. Lidí, kterým jsou myšlenky ochrany přírody vzdálené, je jen sedm procent.

Jaká "ale" jejich sympatie mají?

Když budeme sledovat, co lidé pro ochranu životního prostředí dělají, ať už ve svých domácnostech, nebo občansky, třeba že podpoří nějakou iniciativu za záchranu českých lesů, tak se tam ukazuje, že mezi lidmi jsou velké rozdíly.

Máme zde motivovanou skupinu přibližně pětiny populace, která je sama velmi aktivní, pak ale polovina české veřejnosti sice něco dělá ve svých domácnostech, ale velmi málo toho dělá občansky.

Zbytek lidí se k této problematice staví netečně a lhostejně a někteří z nich se angažují i přímo proti ochraně životního prostředí. Tam je to v jednotkách procent a celkově netečných je kolem 30 procent.

Výsledky výzkumu také potvrzují, že Češi jsou sice dobrými třídiči odpadu, ale zájem se odvíjí od finančního prospěchu. Jak se tedy chovají?

Třídění odpadu z toho možná trochu vybočuje, tam z toho Češi nemají jasný finanční benefit. Ale všechno ostatní chování, v němž vynikají, například šetření energií, vodou i opravování věcí doma, jsou věci, které jsou spojeny s ekonomickou úsporou pro domácnosti. Zde se ukazuje, že v rámci Evropské unie jsme nadprůměrní.

Celkově zde panuje silná sympatie k ochraně přírody. Lidé rádi zahrádkaří, chalupaří a chataří. Jsou nadšení turisté, v Evropě v tom vedou, ale pokud jde o osobní angažovanost, tak tam jsou nejaktivnější, když je to dobré nejen pro životní prostředí, ale i pro jejich kapsu. Mezinárodní srovnání také ukazují, že Češi se drží v čele obyvatel EU v tom, že více pijí kohoutkovou vodu (79 procent), než aby kupovali balenou.

Co nejsme ochotni dělat?

Celkově je velmi málo lidí, kteří jsou připraveni vzdát se masité stravy. Je méně lidí (30 procent), kteří jsou ochotni si kupovat ekologicky šetrné výrobky, protože to už představuje nárok na jejich osobní finance.

A pak v rámci celé Evropy jsme podprůměrní již ve zmíněné občanské angažovanosti, to znamená, že se nezapojujeme do řešení problémů v oblasti životního prostředí a nedáváme do toho vlastní čas a energii. Méně než průměr Evropy jsme také ochotni omezit cestování osobním automobilem (56 procent).

Výzkum také ukazuje, že česká veřejnost schvaluje i radikálnější regulace, které by zlepšily životní prostředí. Které je ochotna tolerovat?

Celkově má velmi výrazný a skoro bych řekl nekompromisní přístup ke znečišťovatelům životního prostředí. Tam jsou připraveni podpořit velmi radikální opatření. Opět ve srovnání s ostatními obyvateli EU patří Češi k nejradikálnějším. Jsou nekompromisní v názoru, že znečišťovatel má platit a případně jinak být postihovaný za to, že znečišťuje.

Ve výzkumu se objevila otázka, jak se Češi zajímají o mediální témata. Kde si stálo téma přírody?

Zkoumali jsme širokou škálu mediálních témat. Měli jsme tam témata od spotřebitelských přes bulvární, politická po zájem o historii. Ukázalo se, že příroda je pro největší procento Čechů nejpřijatelnější téma a celkově je zajímá nejvíce. Příroda se umístila na prvním místě. Mimochodem, byl to náš už druhý výzkum, kde takto vyšla.

Překvapilo nás, že životní prostředí vyšlo na třetím místě jako téma, které zajímá nejvíce Čechů ze všech. Vysvětlujeme si to tím, že bulvár někoho zajímá intenzivně a jiného vůbec. Třeba politika je bulváru v tomto velmi podobná a umístila se na jednom z posledních míst žebříčku.

Které enviromentální problémy České republiky lidi znepokojují a co jim starosti dělá nejméně?

Je to relativní. Vlastně všechny problémy, na které jsme se ptali, znepokojují více než polovinu lidí. Nejvíce věci, které si umí snadno představit, jako například odpady a znečištění ovzduší. Je důležité zmínit, že tato témata považují za podobně závažné jako korupci ve společnosti.

Naopak, co se umístilo na poslední příčce, byla například rizika jaderné energetiky nebo geneticky modifikovaných organismů. Chtěl bych ale zdůraznit, že stále jde o polovinu české veřejnosti, která to považuje za závažné problémy.

Ve výzkumu jste velkou pozornost věnovali i suchu. Jak ho veřejnost chce řešit?

Celkově platí, že stejně jako ostatní ekologické problémy si přejí, aby ho stát řešil. Preferují opatření blízká přírodě, v krajině, která pomáhají zadržovat vodu. Naopak nejméně preferovaná řešení byla ta, která by měla dopadat na ekonomickou stránku domácností. To znamená například zvýšení cen za vodu, omezení dodávek vody pro domácnosti a podobně.

Do jaké míry jsou tedy Češi ochotni platit ochranu přírody ze své peněženky a jako výdaj státu?

Najde se pár témat, kde kývneme na ekonomické náklady do ochrany životního prostředí, které bychom měli sami nést, ale jinak u naprosté většiny témat ochotni příliš nejsme. Je tam vidět přesně ten rozdíl: Lidé nejsou ochotni nést výdaj jako domácnost, ale naopak velmi podporují, aby český stát investoval do této oblasti a náklady nesl. Většinově jsou pro dotace, například aby veřejná správa, když nakupuje nejrůznější věci, se nedívala jen na ekonomický aspekt, ale upřednostnila šetrnost.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 49 minutami

V Barmě pokračují demonstrace proti vojenské juntě

Desítky tisíc lidí vyšly v neděli do ulic barmských měst znovu protestovat proti vojenské juntě, která před více než měsícem násilím převzala moc v zemi. Demonstrace se podle agentury Reuters konají, přestože bezpečnostní síly v noci na dnešek provedly v největším barmském městě Rangúnu razie proti organizátorům protestů a opozičním aktivistům. Na řadě míst proti demonstrantům zasáhly bezpečnostní síly.

Podle záběrů zveřejněných na facebooku policie použila slzný plyn a zábleskové granáty proti účastníkům protestu ve městě Lašio v Šanském státě na severu země. V historickém městě Pugam, ležícím v centrální oblasti Barmy, policisté rozháněli demonstraci střelbou. Podle tvrzení sedmi svědků při tom použili ostré náboje. Zatím nejsou zprávy, že by tam byli mrtví či zranění.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Běžkyně Smutná skončila ve Vasově běhu pátá

Běžkyně na lyžích Kateřina Smutná dojela pátá v 97. ročníku slavného Vasova běhu. V rekordních časech zvítězili Švédka Lina Korsgrenová, která titul obhájila, a poprvé Nor Tord Asle Gjerdalen. Nejlepší z českých mužů byl pětadvacátý Jiří Pliska, Stanislav Řezáč dojel 34.

Tradiční trasa ze Sälenu do Mory měla letos trošku jiná místa startu i cíle, ale závodníci jako vždy absolvovali náročných devadesát kilometrů.

Korsgrenová si pro třetí triumf ve Vasově běhu v kariéře (vyhrála i v roce 2018) dojela jako první žena historii v čase pod čtyři hodiny - 3:52:08. A navíc dokázala odolat osminásobné olympijské vítězce Marit Björgenové. Norka ukončila kariéru před třemi lety a letos se připravila speciálně na Vasův běh. S Korsgrenovou prohrála o 42 sekund.

Smutná z eD system týmu Lukáš Bauera skončila v předchozích třech ročnících vždy třetí. Tentokrát dojela pátá s odstupem přes šest minut.

Mezi muži rozhodl Gjerdalen o výhře deset kilometrů před cílem a jeho čas 3:28:18 byl o deset minut rychlejší než rekordní výkon Švéda Jörgena Brinka z roku 2012. Druhý skončil domácí Anton Karlsson a třetí byl Rus Ermil Vokujev. Pliska z týmu Silvini Madshus si 25. místem vylepšil na Vasově běhu osobní maximum.

Vasův běh, závod Ski Classics v dálkovém lyžování ve Švédsku (90 km):

Muži: 1. Gjerdalen (Nor./XPND) 3:28:18,4, 2. Karlsson (Švéd./Lager 157) -36,3, 3. Vokujev (Rus./Russian Winter Team) -1:01,4, …25. Pliska (ČR/Silvini Madshus) -4:23,8, 34. Řezáč (ČR/Slavia pojišťovna) -7:12,3, 41. Šrail (ČR/Vltava Fund) -8:28,0.

Průběžné pořadí (po 5 závodech): 1. Persson (Švéd./Lager 157) 1020, 2. Gjerdalen 990, 3. Vokujev 900, …22. Pliska 213, 31. Šrail 148, 34. Štoček (ČR/Vltava Fund) 127.

Ženy: 1. Korsgrenová (Švéd./Ramudden) 3:52:08,2, 2. Björgenová (Nor./Ragde Eiendom) -42,0, 3. Dahlová (Švéd./Rammuden) -4:59,1, 4. Murudová (Nor./Kaffebryggeriet) -5:16,1, 5. Smutná (ČR/eD system Bauer) -6:16,6, …21. Grohová (ČR/Silvini Madshus) -21:38,4, 24. Moravcová (ČR/Slavia pojišťovna) -22:52,4.

Průběžné pořadí (po 5 závodech): 1. Korsgrenová 1270, 2. Dahlová 950, 3. Fletenová (Nor./Koteng) 785, 4. Larssonová (Švéd./Ramudden) 675, 5. Smutná 650, …11. Grohová 294, 20. Hujerová (ČR/Slavia Pojišťovna) 197.

Zdroj: ČTK
Další zprávy