Dezinformační weby v Česku vloni publikovaly 197 177 článků, uvádí výroční zpráva Bezpečnostního centra Evropské hodnoty. Podle analytiků z projektu Česko v datech se počet zveřejněných textů na dezinformačních stránkách minulý rok oproti roku 2020 zvýšil o šest procent. Naopak těchto webů meziročně ubylo o 12 procent.
Dezinformační weby jsou podle Bezpečnostního centra stále sofistikovanější. Vloni se více zaměřily na napodobování vzhledu stránek seriózních médií. "Pětice dezinformačních webů využívá v názvu číslovku 24, čímž se snaží podobat zpravodajskému webu ČT24," uvedl projekt Česko v datech. Web CZ24 vloni navštěvovalo průměrně pět milionů uživatelů měsíčně.
Nepravdivé zprávy podle průzkumu dokáže rozeznat stále méně lidí. "V roce 2018 bylo 67 procent Čechů přesvědčeno, že rozeznají dezinformace. Letos tento podíl klesl na 56 procent," říká analytik projektu Česko v datech Milan Mařík. Česko je v evropském srovnání čtvrté nejhorší.
Pokles ale nemusí nutně znamenat zhoršení mediální gramotnosti Čechů. Index mediální gramotnosti, který vypracovává Institut otevřené společnosti, udělil Česku 53 bodů ze sta. Skončilo by na 19. místě z 35 porovnávaných zemí Evropy. Proto podle analytiků nemusí jít o zhoršení gramotnosti, ale spíše o vyrovnání představ lidí se skutečností, že rozeznat dezinformace je stále těžší.
Slovensko v indexu mediální gramotnosti získalo 45 bodů, je na 22. pozici. Přesto 70 procent Slováků uvádí, že dezinformace dokáže správně rozpoznat. Index ale vychází pouze z předpokladů mediální gramotnosti, zejména svobody tisku, úrovně vzdělání nebo čtecích schopností studentů.
Podle analytiků se ale mediální gramotnost v Česku mírně zlepšila, ukázal to i průzkum agentury STEM/MARK. Pokles počtu lidí, kteří si o sobě myslí, že umí odhalit dezinformace, je podle nich pozitivní jev. Znamená to, že Češi přistupují k článkům kritičtěji.
Podle autorů projektu Česko v datech je ve školách mediální výchova nedostačující a doporučují věnovat jí více prostoru. "Učitelé si v mediální výchově často nevěří a věnují se jí v minimální míře," popisuje autor projektu Klíče k médiím Vladimír Piskáček. Podle něj situaci zhoršuje i nedostatek teoretických podkladů nebo metodik pro učitele. Projekt Klíče k médiím proto vytváří vzdělávací videa, doplněná o instrukce pro vyučující.
Mediální výchova v drtivé většině škol není samostatný předmět. Promítá se pouze do jiných předmětů, třeba do občanské výchovy. I podle ministerstva školství je přitom mediální výchova důležitá. "Prvky mediální gramotnosti by se měly průřezově objevovat téměř ve všech předmětech," říká mluvčí resortu Aneta Lednová.
Lidé nedůvěřují soukromým televizím
Pro polovinu Čechů je hlavním zdrojem informací televize, pouze 15 procent lidí získává informace ze zpravodajských webů, vyplývá z průzkumu Eurobarometru. "Podstatná část populace ale k televiznímu zpravodajství nemá důvěru," píše se ve zprávě projektu Česko v datech. Pět procent respondentů zprávy nesleduje vůbec.
Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění televizi nedůvěřuje 56 procent lidí. Data Eurobarometru přitom ukazují, že Češi nejméně věří zejména soukromým televizím. Spolu se soukromými rádii je za důvěryhodné označuje 15 procent respondentů. Naopak veřejnoprávním médiím, České televizi a Českému rozhlasu, důvěřuje polovina dotázaných.
Přestože Češi podle průzkumů věří České televizi, nejsledovanější večerní zpravodajskou relací má podle Asociace televizních organizací televize Nova. "Lidé často uvádějí, že nevěří bulváru nebo komerčním televizím, ale nakonec po nich stejně sáhnou, protože neodolají zábavě a šokujícím titulkům," vysvětluje výzkumník agentury STEM Nikola Hořejš.
Podle dlouhodobého průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění důvěra klesá už od přelomu tisíciletí a netýká se jen televizních stanic. Nejméně lidí věří tištěným novinám - v roce 2002 jim věřilo 56 procent Čechů, letos jen třetina dotázaných. Největší pokles důvěry výzkumníci zaznamenali v roce 2015, kdy vrcholila migrační krize.
Výzkumník Hořejš dodává, že důvěra v média vychází z několika zdrojů. "Největší roli hraje naše fandící mentalita. Věříme tomu médiu, které zastává nám blízké názory," popisuje. Lidé ve věku do 25 let se podle něj řídí hlavně podle sociálních sítí a influencerů na nich, když se začínají zajímat o politiku a veřejné dění.
