Češi očkování proti klíšťové encefalitidě nevěří, nemoc přitom může i zabíjet, varují lékaři

Iva Bezděková
12. 8. 2018 21:30
Očkovaná je u nás necelá třetina populace i přes to, že je Česko v počtu nakažených klíšťovou encefalitidou v Evropské unii na prvním místě.
Současné suché a horké počasí klíšťatům nepřeje. S příchodem vlhčích a studenějších dnů pozdního léta jejich aktivita znovu ožije.
Současné suché a horké počasí klíšťatům nepřeje. S příchodem vlhčích a studenějších dnů pozdního léta jejich aktivita znovu ožije. | Foto: Isifa/Thinkstock

Praha - Česko zůstává na prvním místě v počtu nakažených klíšťovou encefalitidou v celé Evropské unii. Loni se touto nebezpečnou chorobou u nás nakazilo 687 lidí. Zároveň také patříme k zemím s nízkou proočkovaností proti této nemoci. Zatímco v Rakousku proti "klíšťovce" chráněno více než 80 procent lidí, u nás jen necelá třetina populace. A to navzdory silné marketingové kampani.

Redakce Aktuálně.cz zjišťovala, proč mají Češi k tomuto očkování nedůvěru a jak jsou na tom samotní lékaři. "Jako starý pán očkovaný nejsem, ale moji vnuci ano," říká profesor Jiří Zeman, předseda České pediatrické společnosti.

Očkovaný proti "klíšťovce" je i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, prezident České stomatologické společnosti Roman Šmucler nebo náměstek ministerstva zdravotnictví Roman Prymula. "Sám jsem očkován od doby pobytu na fakultě. Léčbu na tuto nemoc bohužel nemáme," vysvětluje Prymula.

Přednosta Kliniky infekčních onemocnění FN Brno Petr Husa upozorňuje, že jde o vážné onemocnění, které u některých lidí končí až smrtí. "V naší nemocnici máme každý rok několik velmi vážných případů této nemoci, kdy pacienta léčíme na jednotce intenzivní péče, nejtěžší případy se dostávají až do kómatu s nutností umělé plicní ventilace nebo podpory krevního oběhu," vysvětluje Husa.

Klíšťata nemívám, proč se nechat očkovat?

Jsou ale i lékaři, kteří argumentují tím, že se jim klíšťata vyhýbají. "Přisáté klíště jsem neměla už léta, a tak nevidím důvod, proč bych se měla nechat očkovat," odpovídá na dotaz redakce praktická lékařka Silvie Kochová z Frýdku-Místku. Každé očkování je podle ní zátěž pro organismus. "Jiná situace je samozřejmě u lidí, kteří mají za sezonu pět, šest klíšťat. U těch je ochrana ve formě vakcíny vhodná," doplňuje lékařka.

Podobný názor má také praktický lékař Vít Mareček z Ostravy: "Do lesů na Opavsku chodím docela často, ale klíšťata mi jen lezou po nohou, nikdy se nepřisají, asi jim nechutnám."

Jeho dvaadevadesátiletý otec má přitom k vakcíně proti encefalitidě vyloženě negativní postoj. "Loni jsem mu toto očkování nabízel, ale odbyl mě s tím, že když ho nepotřeboval do svých devadesáti let, tak to už nyní měnit nebude," říká Mareček.

Právě u starších osob přitom může mít klíšťová encefalitida mnohem vážnější průběh než u dětí nebo mladých lidí. "Statisticky jsou častější těžké průběhy u osob nad 60 let věku," říká profesor Husa. 

Možnou nedůvěru lidí v očkování proti klíšťové encefalitidu můžou podle něj způsobovat některé mýty. "Například to, že tato vakcína má údajně horší vedlejší účinky než ostatní očkovací látky. To samozřejmě není pravda, snášenlivost je podobná jako u ostatních vakcín." 

Několik vpichů, vyšší cena

Nezájem o toto očkování může mít i další důvody. Pro potřebnou imunitu proti nemoci musí totiž pacient přijít do ordinace lékaře celkem třikrát. Po první injekci je třeba přijít znovu za 1-3 měsíce na druhou dávku a poté za 5-12 měsíců na dávku třetí. Což může být zvláště u dětí problém. 

"Každá injekce je u naší dcery dost velká scéna. Stačí nám, že musíme absolvovat povinné očkování, navíc ještě podstupujeme běžné odběry krve při různých onemocněních," zdůvodňuje maminka pětileté Klárky, proč zatím toto očkování nepodstoupila, i když chodí s dětmi každý víkend do lesa.

Svou roli hraje i cena vakcín. Protože jde o nepovinné očkování, hradí si ho pacient sám. Jedna dávka běžné vakcíny přitom vyjde zhruba na 700-800 korun, při nutných třech dávkách to znamená výdaj až 2400 korun. (Po odečtení příspěvku pojišťoven, které přispívají většinou kolem 500 korun za rok, se výdaj dostává na zhruba 1900 korun).

Pokud chce být člověk chráněný proti nemoci celoživotně, měl by navíc podstoupit přeočkování každých pět let. U lidí nad 60 let se přitom doporučuje přeočkování už po třech letech. "To jsou pro naši rodinu docela velké peníze," vysvětluje sedmdesátiletá Věra z Prahy, proč se ona ani její stejně starý manžel nenechali proti klíšťové encefalitidě očkovat.

Borelióza: zrádná nemoc skrytá za chřipku

Klíšťová encefalitida přitom není jediným nebezpečným onemocněním, která tito parazité přenášejí. Velmi zákeřná je i lymská borelióza, proti které vakcína neexistuje. Pokud vás kousne klíště, existuje přitom až sedmkrát větší pravděpodobnost, že onemocníte lymskou boreliózou než klíšťovou encefalitidou. Podle statistik Státního zdravotní ústavu postihne klíšťová encefalitida zhruba 600 lidí ročně, boreliózou se nakazí více než 4000 pacientů za rok.

Na rozdíl od klíšťové encefalitidy nemá borelióza tak rychlý a prudký nástup příznaků. Může být však o to záludnější. První příznaky mohou přijít až šest měsíců po přisátí klíštěte a podobají se těm při běžných virózách - bolest hlavy, malátnost, únava. V době prvních podzimních viróz je tak člověk může snadno podcenit a ani praktický lékař nemusí hned poslat pacienta na testy proti borelióze. Neléčená nemoc přitom často vede k trvalému poškození kloubů, srdce nebo nervů.

Počet nakažených klíšťat roste úměrně s jejich populací, klimatické změny jim prospívají, jsou i ve vyšších nadmořských výškách, říká Terezie Bubová. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Těžká nehoda nákladního vlaku u německého Freiburgu uzavřela trať do Basileje

Poblíž Freiburgu na jihozápadě Německa dnes havaroval nákladní vlak. Při nehodě zahynul strojvůdce a několik lidí bylo lehce zraněno. Trať mezi Freiburgem a švýcarskou Basilejí byla uzavřena, informovala dnes večer společnost Deutsche Bahn. Lokomotiva a několik vagonů vykolejilo v obci Auggen. Trať má zůstat uzavřena několik hodin a v úseku byla zřízena náhradní autobusová doprava.

Podle mluvčí policie ve Freiburgu vlak převážel několik nákladních vozů. Jejich řidiči jeli v osobním vagonu za lokomotivou. Šlo o deset osob a jejich zranění jsou lehká, uvedla mluvčí.

Příčina nehody je zatím nejasná. Podle serveru deníku Badische Zeitung došlo ke střetu vlaku s několikatunovým betonovým dílem. Vlak částečně vykolejil a byl vážně poničen.

Havárie by mohla souviset s nedalekými stavebními pracemi. Betonový blok, s nímž se lokomotiva srazila, pochází podle serveru z mostu, který je nyní rozebírán.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

V Británii skončilo hlasování o novém předákovi labouristů, výsledek strana oznámí v sobotu

V Británii dnes skončilo několikatýdenní hlasování o novém předákovi labouristů. Členové a příznivci opoziční strany vybírali ze tří uchazečů o funkci, kterou dosud zastával Jeremy Corbyn. Favoritem klání je stínový ministr pro brexit Keir Starmer, který se v boji střetl se dvěma ženami: Rebeccou Longovou-Baileyovou a Lisou Nandyovou. Výsledek hlasování labouristé oznámí v sobotu.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 3 hodinami

Ropa prudce zdražuje, podle Trumpa Rijád a Moskva sníží těžbu

Ceny ropy se prudce zvyšují - severomořská ropa Brent i americká lehká ropa WTI vykázaly svůj nejprudší jednodenní nárůst v historii. Ropa reaguje na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Rusko a Saúdská Arábie brzy oznámí, že se dohodly na snížení těžby o deset až 15 milionů barelů denně. Moskva ale takový vývoj nepotvrdila.

Americká lehká ropa WTI přidávala krátce před koncem obchodování 25 procent na 25,38 dolaru za barel, což byl její nejvyšší jednodenní nárůst. Severomořská ropa Brent ve stejnou dobu zdražovala o 21,3 procenta na 30,02 dolaru za barel. Je to také rekordní jednodenní nárůst, ale cena stále zůstává o více než polovinu nižší než v závěru loňského roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy