Češi loni podali skoro 22 tisíc žádostí o oddlužení, exekucí bylo 4,43 milionu

ČTK ČTK
28. 5. 2022 7:50
Loni ubylo lidí, kteří se chtěli oddlužit. Žádostí o osobní bankrot bylo 21 700, tedy o 3000 méně než v roce 2020. Za první čtvrtletí jich letos dorazilo 3900, v minulém covidovém roce 5700 a předloni 7700. Vyplývá to z údajů Institutu prevence a řešení předlužení (IPŘP).
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Podle exekutorské komory v prvním kvartále přibylo 104 900 nových exekucí. Podle expertů z organizací na pomoc lidem v tísni je překážkou ve větším využití oddlužovacího procesu jeho nastavení.

V Česku bylo na konci loňska 4,43 milionu exekucí. Mělo je 698 000 dlužníků. Z nich téměř 230 000 mělo osm a více exekučních řízení. Oddlužení je nyní 99 800. Celkem je v nich 113 300 lidí, o řízení se dělí i manželé.

Exekucí na dluh u veřejných institucí se mohli dlužníci zbavit i v nedávném milostivém létě. Experti na sociální problematiku považují předlužení za jeden z nejvážnějších společenských a ekonomických problémů v zemi a za zásadní překážku v zaměstnávání.

Proces oddlužení trvá pět let, u seniorů tři roky. Pokud se za tu dobu nepodaří splatit 30 procent dluhu, rozhoduje soud. Na bariéry, které lidem brání ve využití oddlužení, se zaměřil výzkum agentury PAQ Research pro RUBIKON Centrum, IPŘP a Charitu ČR. Zapojilo se do něj 537 dlužníků s nesplatitelnými dluhy či s dluhy, u kterých nebylo do pěti let jisté jejich srovnání.

Podle odborníků z organizací na pomoc s dluhy mohou být srážky v oddlužení o 2000 až 7000 korun vyšší než v exekuci. Vadí to třem pětinám dotázaných. Jako další překážky lidé uváděli zveřejnění osobních údajů v insolvenčním rejstříku či riziko zabavení majetku. Odrazuje také nutnost platit na začátku procesu náklady insolvenčního správce i exekuční srážky. Respondenti zmiňují i nejasná kritéria pro rozhodování soudů.

Zmírnění překážek

"Zmírnění nebo odstranění uvedených parametrických bariér považujeme za zcela zásadní, aby se situace s neřešitelnými exekucemi v ČR zlepšila. Vstup dlouhodobě předlužených osob do oddlužení je totiž výhodný jak pro stát, tak pro věřitele," uvedl Radek Hábl z IPŘP. Podle něj lidé v dlouhodobých exekucích buď nesplácí, nebo platí jen jednomu věřiteli. Častěji své příjmy skrývají. V oddlužení musí naopak příjmy přiznat a splácejí věřitelům poměrově stejně, popsal Hábl.

Pokud by se rozdíl ve srážkách při insolvenci a exekuci snížil, vyjasnily se podmínky oddlužení, proces se zkrátil a lidé dostali potřebné informace, zájem by mělo přes 40 procent dotázaných. Úprava podmínek bez informování, nebo naopak jen propagace bez změny pravidel by měly ani ne poloviční efekt, zjistili výzkumníci.

Téměř tři pětiny lidí nevěděly, že se díky insolvenci dluh může snížit a po konci procesu se zbytek odpouští. Až polovina dlužníků netušila, že v oddlužení mohou nakládat se svým bankovním účtem, lépe se jim hledá práce a exekutoři mají limit nákladů, které mohou do oddlužení přihlásit. "Máme složité systémy, o kterých cílová skupina ani neví, nebo se v nich nevyzná. Aby změny parametrů oddlužení měly efekt, musí se lidem také vysvětlovat," je přesvědčen sociolog PAQ Research Daniel Prokop.

Česko musí do svých zákonů promítnout evropskou směrnici s insolvenčními pravidly. Oddlužovací proces by se tak měl zkrátit na tři roky.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy