Češi jsou se svým životem spokojení. Experti varují před třemi problémy, které to brzy můžou změnit

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
10. 11. 2016 7:33
Politici by se měli zaměřit na důchodovou reformu. To je jedno z doporučení, které uslyší účastníci čtvrteční konference s názvem "Česko: Jak jsme na tom?". Studie kvality života, na níž se podíleli třeba Michael Žantovský nebo Tomáš Sedláček, dále varuje před nedostatky v péči o duševně nemocné, kterých přibývá, a před odlivem vzdělaných a talentovaných Čechů do zahraničí.
Důchody nejsou dost vysoké, myslí si Češi. (Ilustrační foto)
Důchody nejsou dost vysoké, myslí si Češi. (Ilustrační foto) | Foto: iStock

Praha – Češi patří k nejspokojenějším národům ve střední Evropě, ve své zemi se cítí bezpečně. Sílí v nich ale pocit, že výše tuzemských důchodů není přiměřená.

Nemyslí si to už jenom senioři, ale také stále víc mladých lidí, pro které je výhled na stáří velkou neznámou. Politici by se tak měli pustit do reformy důchodového systému, a ne o ní jen mluvit.

To je alespoň doporučení odborníků, které ve čtvrtek uslyší účastníci výroční konference "Česko: Jak jsme na tom?". V pražské Národní galerii ji pořádá Aspen Institute a časopis Forbes.

"Doporučujeme věnovat reformě důchodů zvýšenou pozornost a pomoci veřejné debatě, aby neklouzala po povrchu,“ uvádějí autoři studie o kvalitě života, která pro účely letošního ročníku konference vznikla.

Na analýze se podíleli například ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, ekonom Tomáš Sedláček nebo ředitelka festivalu Jeden Svět Hana Kulhánková.

Jeden ze dvou sociologů, kteří studii zpracovávali, Martin Buchtík ze Sociologického ústavu Akademie věd, nabízí vysvětlení, proč zatím vlády nenašly řešení otázky budoucích důchodů – na tak zásadní reformu je potřeba konsensus napříč stranami.

"Ten ale neexistuje. Některé politické strany se vyjednávání vůbec nechtějí účastnit, protože počítají s tím, že se dostanou k moci a udělají to podle svého," myslí si Buchtík.

Vláda Bohuslava Sobotky zrušila druhý pilíř penzijního spoření a slíbila, že zatraktivní třetí pilíř pro zaměstnance i firmy. V této oblasti ale zatím udělala jen kosmetické úpravy. Buchtík dodává, že důchody nejsou pro politiky palčivým problémem, který je nutné okamžitě vyřešit. "Řešení věcí, jež budou mít dopad za 40 let, je pro vládu nezajímavé téma," myslí si sociolog.

I přes sílící názor, že zasloužený odpočinek ve stáří není spojený s přiměřeným důchodem, není tlak společnosti na politiky nijak výrazný.

"Myslím si, že česká společnost obecně není schopná vytvořit směrem k politikům hmatatelný tlak na cokoli. Neví, jak na to. Jeden z nejčastějších nástrojů, veřejné občanské protesty, je u nás vnímán jako průvod na prvního máje. K tomu se Češi velmi neradi uchylují, vzhledem k historické zkušenosti. Na rozdíl třeba od Francie, kde je to běžnou součástí kultury,“ vysvětluje Buchtík.

Procento lidí, kteří odpověděli "ano" na dotaz, zda jsou starobní důchody v Česku přiměřené:

2001 2007 2011 2015
18–29  let 52,62 38,81 28,33 24,6
30–44 let 44,17 35,63 25,94 23,2
45–59 let 37,67 27,36 21,25 20,75
60 a více  21,15 16,44 14,6 12,71

Zdroj: STEM

Ještě více mimo veřejný zájem než budoucnost důchodců je otázka péče o duševně nemocné, kterých v Česku přibývá. Podle Světové zdravotnické organizace a Světové banky přitom duševní choroby představují největší socioekonomickou zátěž pro společnost. V tom předčí dokonce i kardiovaskulární onemocnění či rakovinu.

Právě do této oblasti proto směřuje další doporučení autorů studie.

"Nedostatečně nastavený systém péče může generovat další ztráty, a to nejen ekonomické. Přestože můžeme mít sepsanou sebelepší strategii, její naplnění předpokládá, že vykročíme za hranice rezortního přístupu, který neumožňuje vidět problém v jeho celistvosti," domnívají se autoři studie. Probíhající reforma psychiatrie se zatím v praxi výrazněji neprojevila.

Do třetice studie varuje před odlivem českých talentů do zahraničí. Podle agentury STEM roste mezi Čechy pocit, že na cestě k úspěchu a uznání jim pomůžou spíš konexe a známosti než zásluhy a schopnosti. Zatímco v roce 1997 bylo skóre schopnosti versus konexe 28 ku 72 procentům tázaných, loni už to bylo 14 ku 86 procentům.

"Je skutečně na místě, aby se dnes, čtvrt století po pádu režimu, který se udržoval za pomoci privilegií, konexí, známostí a protekce, prostor pro uplatnění schopných tak významně uzavíral?" ptají se autoři analýzy.

Buchtík připomíná, že "odliv mozků" do zahraničí je momentálně nejvíce patrný ve zdravotnictví. Mladí absolventi medicíny odcházejí do ciziny často hned po škole, české nemocnice přitom hlásí nedostatek personálu.

Podle sociologa je důležité, a nejen v případě lékařů, dát mladým talentovaným lidem pocit, že jsou oceňovaní.

"A to jak finančně, tak řekněme symbolicky. Když budete na mladé absolventy útočit, že si chtějí jen vydělat peníze a že tu nejsou vítáni, protože nepatří mezi spodních deset milionů, tak samozřejmě ti, kteří jsou vzdělaní, mají kontakty v zahraničí a umí jazyky, nebudou mít důvod tu dál zůstávat," varuje Buchtík.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 59 minutami

Nemocnici Královské Vinohrady nově povede dermatolog Arenberger

Novým ředitelem Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze byl jmenován dermatolog Petr Arenberger, uvedla Česká televize. Do funkce Arenbergera jmenoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na základě tendru, kterého se účastnilo celkem osm lidí. Arenberger je nyní ve vinohradské nemocnici přednostou dermatovenerologické kliniky. Dosavadní ředitel Robert Grill odejde z funkce ke konci září na vlastní žádost kvůli blížícímu se důchodovému věku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy