Češi jeli na levný zájezd do Berlína, museli ale demonstrovat za lidská práva v Íránu

Domácí mp Domácí, mp
20. 8. 2019 17:45
Lákavá nabídka na víkend v Berlíně za necelých tisíc korun zaujala studentku Kristýnu. Nízká cena za cestu a ubytování však byla podmíněna účastí na blíže neurčeném shromáždění. Až v německé metropoli zjistila, že musí strávit pět hodin na demonstraci za lidská práva v Íránu, jinak nebude mít nárok na ubytování a snídani. Cestu podle zjištění Deníku N platila německá nezisková organizace napojená na íránskou opozici.
Demonstrace na podporu Íránu.
Demonstrace na podporu Íránu. | Foto: ČTK

Kristýnu (Deník N, který na případ upozornil, její jméno změnil, ale identitu zná) zaujala nabídka na levný víkendový pobyt v Berlíně, který stál pouze 980 korun a v ceně bylo zahrnuto také ubytování. Jediným zádrhelem byla neurčitá poznámka o podmínce účastnit se blíže neurčené akce. O akci se více dozvěděla až po zaplacení víkendového pobytu. E-mailem byla informována, že se má účastnit konference či shromáždění na podporu lidských práv v Íránu. 

Autobusy do Německa z Prahy vyrazily 6. července dopoledne. Některé podle Kristýny vyjížděly i ze Slovenska. Nakonec účastníky zájezdu organizátoři vysadili na jednom berlínském náměstí.

"Celou dobu nám říkali, že to bude konference nebo shromáždění. Netušili jsme, že to bude demonstrace. Podmínkou bylo zúčastnit se akce po celou dobu, přičemž to trvalo od páté odpolední do deseti do večera. Na závěr nám rozdali kartičky do hotelu. Kdyby tam člověk nebyl, nemá zabezpečený nocleh," popisuje průběh odpoledne Kristýna. Během celé pětihodinové demonstrace pršelo, pořadatelé účastníkům kromě transparentů rozdali také deštníky. 

Kristýně vadilo, že předem neznala detaily a nerozuměla projevům íránských řečníků. "Věděli jsme obecné body, kvůli kterým protestujeme. Tedy aby ženy nemusely být zahalené, aby zakázali trest smrti a další. Jsou to věci, s nimiž člověk nemůže nesouhlasit," popisuje. 

Přestože se Kristýně atmosféra na demonstraci líbila, zpětně lituje, že se jí účastnila. "Už v den, kdy jsem jela, mi přišlo, že nás oklamali, co se týče informací, které nám poskytli. Znovu bych do toho určitě nešla," uzavřela. 

Stopy vedou k íránské opozici

Kdo je pořadatelem zájezdů, není podle Deníku N jednoduché zjistit. Některé odkazy však vedou na stránky části íránské opozice zvané Lidoví mudžahedíni nebo MEK.

Deník N také kontaktoval Jiřího Rothbauera, který byl v minulosti na stránkách uveden jako hlavní organizátor. "Je to dotovaný zájezd, proto jsou ty ceny tak nízké," vysvětlil Rothbauer, ale odmítl, že by zájezd do Německa organizoval. Na starosti má prý jen cestu účastníků z Česka. Později dodal, že zájezdy platí německá nezisková organizace Verein für Menschen und Freiheit (v překladu Spolek pro lidi a svobodu, pozn. red.).

Německé úřady v roce 2008 podle deníku varovaly, že je organizace napojená právě na Lidové mudžahedíny. O napojení organizace na MEK hovoří také někdejší člen opoziční skupiny Alí Akbar Ratsgou. 

Zatímco MEK má velkou podporu v západních zemích, v domovském Íránu podle bývalého zpravodaje Českého rozhlasu z Blízkého východu Břetislava Turečka mnoho podporovatelů nemá. "Do Íránu jezdím od roku 1996 a věřte mi, že jsem tam nepotkal jediného člověka, který by se k mudžahedínům hlásil, protože oni za války Íránu s Irákem pomáhali Saddámu Husajnovi proti svému vlastnímu národu," vysvětlil.

Postoj k MEK země mění podle toho, proti komu zrovna mudžahedíni bojují. "Když se v roce 1997 k moci dostal liberální prezident Muhammad Chátamí, aby Američané ukázali dobrou vůli, dali skupinu na seznam teroristů. Když se k moci dostal Mahmúd Ahmadínežád, Američané ji zase vyškrtli. Ukazuje to, že Západ je klasifikuje jako teroristy bez ohledu na jejich skutečnou činnost, ale kvůli momentálním politickým zájmům," dodal Tureček.

 

Právě se děje

Další zprávy