Náměstek: Čerpání z EU bude jednodušší, politici ztratí vliv

Luboš Kreč
9. 4. 2014 11:15
Rozhovor s náměstkem ministryně pro místní rozvoj Danielem Braunem, který má na starosti vyjednávání s Bruselem.
Daniel Braun
Daniel Braun | Foto: Jiří Koťátko

Praha - Čeští úředníci a politici už dokončili přípravu klíčového evropského dokumentu, Dohody o partnerství 20142020, a v blízké době jej projedná vláda. Jde v podstatě o manuál, který každá vláda zasílá Evropské komisi a který vysvětluje, na co budeme v příštích letech čerpat evropské fondy a proč.

Celkem dostane Česká republika v tomto období necelých 600 miliard korun. Muž, který koordinaci a vyjednávání s Bruselem má na starost, je první náměstek ministryně pro místní rozvoj Daniel Braun. V obsáhlém rozhovoru pro server Aktuálně.cz vysvětluje, co se v systému evropských dotací změní a jak si Česko ve skutečnosti stojí.

Aktuálně.cz: Pořád slýcháme, jak špatně Češi čerpají evropské dotace. Vy už na ministerstvu pro místní rozvoj sedíte celkem dlouho. Cítíte za to odpovědnost?

Daniel Braun: Sedím tu už dlouho v různých pozicích, nastoupil jsem v roce 2007 jako referent, takže se necítím určitě odpovědný za to, jak je ten systém nastavený. Za výběr projektů a jejich kontrolu jsou odpovědné řídicí orgány, což jsou ministerstva nebo regionální rady. Za kontrolu druhého stupně, tedy za kontroly a audity, je odpovědné ministerstvo financí.

Ministryně Jourová
Ministryně Jourová | Foto: ČTK

Ministerstvo pro místní rozvoj je koordinátor, odpovídá za celkovou strategii, zakotvuje základní metodiky a pravidla. Právě toto jsme se snažili poslední tři roky připravit co nejlépe pro budoucí období. Velkou část energie jsme museli věnovat nápravě chyb v současném období, v roce 2012 se například podařilo s Evropskou komisí dohodnout sérii kroků ke zlepšení systému čerpání, které znamenaly pokračování proplácení z evropského rozpočtu ve všech programech.

A.cz: Dobře, ale třeba nedávno vaše nová nadřízená, ministryně Věra Jourová, řekla, že jsme nejhorší v čerpání z celé EU. Je to opravdu tak zlé?

Strukturální fondy jsou de facto nástrojem rozvojové politiky. Schopnost spotřebovat přidělené finanční prostředky, navíc tak dobře, aby se nemuselo nic vracet, je nejjednodušší a nejpřesnější krátkodobé kritérium. V tomto opravdu loňská bilance není dobrá.

Důležité je ale dívat se na efekty, co tyto prostředky přináší. Také na tom české programy nejsou špatně v ukazatelích předložených žádostí, tam je víc než osmdesátiprocentní převis. Což je indikátor toho, že je zájem a že existují vhodné projekty. Ano, při čerpání se objevilo několik problémů, ty souvisí také se složitostí celého systému.

A.cz: Že jsme dosud měli čtyřiadvacet programů a je v nich chaos?

Nejde jen o to, že máme čtyřiadvacet programů. Třeba program Výzkum a vývoj pro inovace byl schválen o rok později než ty další, byla ekonomická krize, destabilizaci způsobily také časté personální změny na některých úřadech... Na konci loňského roku se ale podařilo minimalizovat riziko nedočerpání - původně se hovořilo, že by to mohlo být kolem třiceti miliard, nakonec to může být deset dvanáct miliard. A pořád ještě jednáme, paní ministryně byla u komisaře Hahna, není to konečná částka.

A.cz: To je pořád spousta peněz.

Je to ohromné množství peněz, to nikdo nezpochybňuje. Jen bych nerad, aby se pořád mluvilo jen o chybách, které se při čerpání staly. Zapomíná se pak, že v naprosté většině to proběhlo v pořádku. Je ještě další pohled na úspěšnost, který už jsem naznačil.

Foto: Reuters

Vezměte si, že díky čerpání evropských fondů vzniklo na 72 tisíc pracovních míst, že mají podíl na třetině všech produktových inovací tuzemského průmyslu. Všude kolem můžeme vidět opravené komunikace, postavilo se přes 230 km klíčových tahů a zrekonstruovat 1400 km silnic nižších tříd.

Takže ten přínos je velký a měřitelný. Že bilance za loňský rok nebyla dobrá, vychází z potíží, které byly dříve. Loni však nakonec ČR využila více než 97 procent alokace, špatné jsou zlomky, ale i to je velmi nepříjemné a škodlivé.

A.cz: A co se tedy nově změní v rozpočtovacím období 2014 až 2020?

Snažíme se zaměřit na strategické potřeby země. I studie ukazují, že přílišná mělkost a rozplizlost programů nemá kýžený dopad. Budeme si muset zvyknout, že už z evropských peněz nepůjde platit všechno. Musíme se zaměřit na oblasti, kde vláda nemá tolik prostředků, aby to financovala, což je třeba infrastruktura. Nebo podpora podnikatelů, ta ale musí být posunutá, aby nedocházelo k deformacím trhu. Bude se víc využívat nedotační podpora, tedy úvěry, kapitálové vstupy, záruky.

Tvrdě vyjednáváme s Evropskou komisí o cestovním ruchu. Plošná podpora komerčních zařízení typu hotelových komplexů či golfových hřišť není správná. To může celý sektor poškodit. Teď také bude posuzování přísnější, bude rozhodovat kvalita, nesmí se hodnotit formální věci.

A.cz: Jak toho chcete dosáhnout?

Není to triviální. Souvisí to s vymahatelností pravidel, s lidmi, kteří za ně odpovídají. Jedna z věcí, kterou zavádíme, se týká právě hodnocení projektů. Samozřejmě jinak se hodnotí stavba mimoúrovňové křižovatky a jinak rekvalifikační školení, ale zavádíme pevnější principy, které řeknou, jak mají úředníci jednotlivé projekty hodnotit. Aby bylo jasné, že jsou dané škály, že se nesmí hodnotit formality typu číslování stránek. To dosud chybělo.

A.cz: Takže jednotliví projektoví manažeři, kteří jsou zodpovědní za administraci žádostí, dostanou přesné notičky, jak hodnotit?

Do velké míry ano. Všechno bude elektronizované, vznikne jasná auditní stopa. Výzvy budou všechny na jednom místě na webu, bude tam na ně také muset být půl roku předem avízo, aby byly rovné podmínky pro přípravu žádostí. Není jednoduché trefit balanc, aby pravidla nebyla příliš unifikovaná, protože dálnice a třeba vzdělávací kurzy potřebují jiná pravidla. Když se to ale nechá příliš volné, hledají se v tom pak skryté cestičky, špatně se to kontroluje a monitoruje.

A.cz: Česko pořád vyjednává s Evropskou komisí o čerpání do roku 2020. O čem? Vždyť suma, na niž máme nárok, už je daná, ne?

Ďábel je v detailech. S Komisí se nejedná o metodice a pravidlech čerpání, to je na nás. Aby stát mohl čerpat, musí ale s Evropskou komisí dojednat tzv. Dohodu o partnerství a pak základní parametry jednotlivých programů.

Berlaymont, sídlo Evropské komise.
Berlaymont, sídlo Evropské komise. | Foto: Evropská komise

Zároveň musí být pro čerpání splněny některé podmínky, například když chceme investovat do vodohospodářství, musí být vyřešena regulace, nebo musí v oblasti životního prostředí existovat plán odpadového hospodářství. Když chceme investovat do infrastruktury, musí existovat víceletá investiční strategie. Je nutný služební zákon. A o tom se teď jedná s Evropskou komisí - jestli to, co navrhujeme, odpovídá představám Komise - a pak se řeší právě ty podmínky, za nichž budeme čerpat.

A.cz: A kdy se budou moct začít hlásit žadatelé o dotace, které už pojedou podle nových pravidel?

Ještě letos se budou vyhlašovat některé výzvy ze starých programů, které dočerpávají poslední zbytky peněz z období 2007-13. Tam, kde bude všechno s Evropskou komisí dojednáno, si dokážu představit první výzvy podle nových podmínek vypsané letos na podzim. Myslím si ale, že se to nesmí uspěchat, aby se nestalo, že se později ukáže, že to nebylo tak dobře připravené.

Týkat by se to letos teoreticky mohlo Integrovaného regionálního programu, který spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj, případně v programech zaměstnanost či pro podnikatele.

A.cz: A jste si jistý, že to už tentokrát pojede bez problémů? Že nám nebude Brusel každou chvíli hrozit, že kvůli podezřelým zakázkám nám něco neproplatí?

Poučení je obrovské. Nová strategie velmi dobře reaguje na chyby, systém je jednodušší, přehlednější. Má to jednodušší strukturu, je méně podporovaných aktivit, pravidla jsou přesnější. Takže ano, myslím si, že to pojede lépe. Zásadní viditelná změna také bude, že komunikace bude modernější, příjemnější, elektronická. Změní se i systém posuzování, žádosti o projekty bude přijímat méně institucí. Právě kvůli chybám při administraci Česko nedočerpalo peníze.

A.cz: Jak to bude s úředníky na regionálních úřadech? S těmi byly asi největší problémy, navíc mohutný vliv na výběr a hodnocení projektů tam měli politici...

Když odevzdáte žádost, od té chvíle už by veškerá práce měla být čistá úředničina. Politici nastaví věcné cíle, ale administrace projektů už musí jít mimo ně. Lidé, kteří dosud pracovali na regionálních úřadech, přejdou pod Integrovaný regionální program, za který zodpovídá MMR.

Doteď fungovalo sedm regionálních programů, ve kterých hrály roli výbory regionálních rad, jež tvořili zastupitelé, a pod tím existovaly samotné regionální úřady. Úřady přejdou podle návrhu ministryně Jourové pod MMR, politické výbory přestanou existovat. Celkem jde na úřadech regionálních rad zhruba o 500 lidí.

 

Právě se děje

Další zprávy