Ministerstvo má plán, chce bourat stavby bez povolení

Marek Pokorný Marek Pokorný
7. 8. 2014 18:10
Připravovaná novela stavebního zákona by také měla sloučit územní rozhodnutí se stavebním řízením.
Jedna z nejznámějších černých staveb v Česku: Rezidence s bazénem Patrika Oulického v Moravanech na Ústecku
Jedna z nejznámějších černých staveb v Česku: Rezidence s bazénem Patrika Oulického v Moravanech na Ústecku | Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Každý, kdo nově postaví dům bez stavebního povolení, jej bude muset zbourat. To je jeden z bodů, které v chystané novele stavebního zákona zvažuje ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).

"Toto opatření by mělo velký preventivní potenciál a zabránilo by mimo jiné účelovým změnám územních plánů z důvodu dodatečného povolení 'černých' staveb některým 'vlivným' stavebníkům," uvedla ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO).

Kdyby toto ustanovení platilo již před několika lety, své načerno postavené domy v chráněné oblasti by nemohl dodatečně zlegalizovat například ústecký podnikatel a kmotr ODS Patrik Oulický.

Před rokem by tak zřejmě musel zbourat dostavbu své vily v Divoké Šárce podnikatel a bývalý předseda ÚV SSM Martin Ulčák. Takto se "vykoupil" pokutou (její maximální výše mohla podle zákona být 200 000 korun) a dostal dodatečné stavební povolení.

Novelu stavebního zákona by ministerstvo mělo poslat do Sněmovny v první polovině příštího roku. "Nyní děláme přípravné práce, byli bychom rádi, aby platila od ledna 2016," uvedla ředitelka odboru stavebního řádu Marcela Pavlová.

Radši sankce než zas bourat

Jestli uvedená změna má šanci projít Sněmovnou, není jisté. "Nejsem si jist, jestli to vyřeší reálný život. Spíš bych zvýšil úroveň sankcí.  I když naprostá většina černých staveb by si to zasloužila, může být situace, kdy to poškodí větší množství osob než jen stavebníka," říká bývalý olomoucký primátor a dnes předseda sněmovního podvýboru pro podnikatelské prostředí Martin Novotný (ODS).

Poukazuje na případ, kdy v jedné obci omylem postavili psí útulek bez stavebního povolení – plánovaná přístavba totiž překročila parametry toho, kdy je nutné mít stavební povolení. "Obci to nevadilo, naopak ten útulek uvítala. Ale musela ho zbourat, nešel ani zlegalizovat, protože nebyl v souladu s územním plánem," vzpomíná Novotný.

Podle něj by se spíš měly zvýšit pokuty, které jsou za stavební prohřešky dnes nízké. "Klidně až drakonicky. Když někdo do toho jde, že staví v rozporu se zákonem, ať to pořádně zaplatí," říká Novotný.

Proti automatickému bourání je i opoziční zastupitelka Strany zelených na Praze 6 Petra Kolínská, která se dlouhodobě zabývá územním řízením. "Sankce vůči lidem, kteří staví načerno, musí být tvrdá. Ale nemyslím si, že má pykat životní prostředí tím, že budeme bourat tuny materiálu a posílat je na skládku," říká.

Místo dvou razítek jedno

Rázný postup proti černým stavbám není jedinou plánovanou změnou. MMR chystá i zjednodušení a zkrácení stavebního řízení. Nyní musí stavebníci na úřad pro dvě razítka – nejdříve získat územní rozhodnutí a poté stavební povolení. Nově by jim mělo stačit jen jedno.

Podle Jourové bude tato úprava přínosná nejen pro obce, ale hlavně pro investory. "Už přímo ze zákona bude stavební úřad vydávat pouze jedno rozhodnutí. Jednostupňové povolování staveb a tím i podstatné zkrácení povolovacího procesu u velkých investic bude mít výrazný ekonomický přínos pro národní hospodářství," říká Jourová. "Současně platný stavební zákon je složitý a často neuchopitelný i pro odborníky," podotýká.

"Určitě by to byl přínos. Naprostá většina podstatných věcí se řeší v územním rozhodnutí. Stavební povolení řeší jen detaily a zpomaluje proces," souhlasí Novotný. Podle něj by k urychlení staveb přispělo i to, kdyby se zmenšilo množství subjektů, které mohou jako účastníci řízení podávat připomínky. "O okruhu účastníků jednotlivých druhů řízení vedeme také diskusi," potvrdila Pavlová.

Nezapomeňte na navazující normy!

Zjednodušení stavebního zákona vítá i Skanska Reality. "Souhlasíme s tezí, že současná legislativa je komplikovaná pro odbornou veřejnost, natož pak pro běžného občana, který chce realizovat svůj rodinný dům," říká ředitelka vývoje projektů Naďa Ptáčková.

"Jestliže nám dříve územní a stavební řízení, byť menšího bytového domu, trvala dva až tři roky, dnes není výjimkou i lhůta tří- až pětiletá," podotýká.

Podle ní by se však neměl řešit izolovaně pouze stavební zákon, ale i navazující normy a předpisy. "Nově se například občanská sdružení či nespokojení sousedi plánované stavby mohou odvolat (případně proces napadnout žalobou) ve vícero stupních schvalování projektu, než tomu bylo dříve, proto by pouhé zjednodušení stavebního zákona nemuselo nutně vést ke zkrácení celého procesu," dodává Ptáčková.  

 

Právě se děje

Další zprávy