Černé peníze na kampaň neposlal jen Rusňák, byl v tom chaos, říkají bývalí členové ANO v Brně

Martin Biben Martin Biben
13. 9. 2017 5:30
Obviněný podnikatel David Rusňák podle bývalých členů brněnského ANO nebyl jediným, kdo hnutí před komunálními volbami v roce 2014 věnoval peníze či služby, které neprošly stranickým účetnictvím a chybí ve výročních zprávách. Aktuálně.cz získalo od bývalých brněnských komunálních politiků ANO seznam, ze kterého vyplývá, že podobné byly nejméně další čtyři případy. Šéfové brněnského ANO však existenci černých peněz popírají. Hnutí navíc dodnes nesplnilo pokyn svého šéfa Andreje Babiše a Davidu Rusňákovi, kterého policie obvinila v kauze úniků informací z policejních spisů, nevrátilo dar více než milion korun.
David Rusňák
David Rusňák | Foto: archiv

Brno - Černého financování se podle zdrojů Aktuálně.cz dopouštěla před komunálními volbami v roce 2014 brněnská pobočka ANO. Nejméně čtyři významní kandidáti darovali podle několika bývalých členů hnutí výrazně vyšší částky nebo poskytli rozsáhlejší služby, než jaké přiznali ve výroční zprávě.

Už zveřejněný případ kvůli únikům informací z policejních spisů obviněného brněnského podnikatele Davida Rusňáka, který sponzoroval hnutí penězi i reklamními službami v hodnotě 1,2 milionu korun bez jakékoli smlouvy, tak nejspíš není výjimkou.

Podobně je na tom podle seznamu dárců, který Aktuálně.cz získalo, například současný náměstek primátora a vlivný brněnský podnikatel Richard Mrázek. "Mrázek byl klíčovým mužem kampaně, řídil ji a ještě dal nejvíc peněz. Milion, který je uvedený ve výroční zprávě, nesedí. Ve skutečnosti to byly miliony dva," říká bývalý funkcionář ANO v jednom z brněnských obvodů, který si nepřál být jmenován, redakce však jeho identitu zná.

Že měl dát Mrázek hnutí dva miliony korun, si z kampaně pamatuje i bývalý radní za ANO Tomáš Kratochvíl. "Takhle o tom skutečně sám hovořil, že přispěje dvěma miliony," řekl muž, kterého hnutí v roce 2015 vyloučilo kvůli tomu, že údajně brzdil reorganizaci městských firem, kterou chtělo ANO ušetřit stamiliony a slibovalo ji před volbami.

Podobně ale podle exfunkcionářů brněnské pobočky hnutí nesedí čísla ani u Kratochvíla, který měl ve skutečnosti darovat zhruba 1,5 milionu korun. "Ve výroční zprávě je 400 tisíc, ale my měli kontaktní centrum na náměstí Svobody, které on kompletně zařídil nábytkem ze své firmy TOKA a vším. Nevím, jestli smlouva byla a ztratila se, nebo nebyla vůbec. Nelze ani vyloučit, že to bylo dokonce více než těch 1,5 milionu," říká další brněnský bývalý komunální politik ANO, který z obav o svoje současné zaměstnání také trval na anonymitě.

Rozpory mezi neoficiálním seznamem sponzorů a údaji ve výroční zprávě jsou i u dvou dalších tehdejších kandidátů, například Marka Janíčka či Pavla Staňka, kteří podle soupisu darovali dvojnásobek než ve výroční zprávě přiznaných 200 tisíc korun.

Černý fond neexistuje

Vznik jakýchsi černých fondů však tehdejší dárci i dnešní představitelé brněnské ANO, často v jedné osobě, popírají. Říci, kolik tehdejší kampaň stála, však nedokážou. A mají i problém si vzpomenout, kolik vlastně hnutí darovali.

"Darovací smlouvy jsou zveřejněné na webu. Já určitě přispěl více než milionem korun, ale myslím, že to bylo až v dalších letech. Všechny částky jsem navíc transparentně posílal ze svého osobního účtu," uvedl Mrázek, který však nedokázal říci, kolik v následujících letech hnutí daroval.

"Teď to v hlavě nemám," řekl (bylo to podle výročních zpráv ANO 400 tisíc v roce 2015 a 151 tisíc v roce 2016). Na otázku, zda je Rusňákův případ podle něj výjimkou, jinak byly na všechny dary uzavřeny smlouvy a jsou součástí výročních zpráv, Mrázek odpověděl. "Myslím si, že ano."

Tomáš Kratochvíl připouští, že před komunálními volbami dal ANO více než uvedených 400 tisíc. Částku 1,5 milionu ale označil za přemrštěnou. "Platil jsem spoustu dalších věcí, třeba nábytek, grafické návrhy, ale to je můj problém, mávl jsem nad tím rukou. Těžko dnes říct, v jaké hodnotě, ale sumy 1,5 milionu to určitě nedosáhlo," řekl Kratochvíl.

Bývalý radní také přiznává, že podobných nesrovnalostí mohlo být víc. "Mohly se stát chyby, většina z nás dělala kampaň poprvé, byl to šrumec. Ale o takové velké částky nešlo," dodal.

Podle předsedy organizace Brno-město Pavla Dvořáka bylo financování kampaně v roce 2014 čisté. "Všichni naši sponzoři jsou zveřejněni na webu, vše platí, není pravda, že bychom měli peníze navíc," uvedl. Krajská předsedkyně hnutí Taťána Malá se odpovědím vyhnula. "Nic o tom nevím, v té době jsem byla jen řadová členka v organizaci Brno-venkov," řekla.

Černé fondy v minulosti měly, nebo z jejich vytváření byly obviňovány, i jiné politické strany. Například ODS či Věci veřejné. Stranám většinou slouží k vyplácení nelegálních odměn či úplatků plynoucích z klientelistických vazeb nebo právě na kampaně. Na nesrovnalosti v případě ANO však podle bývalých členů mohla mít vliv i nezkušenost.

"Nikdo příliš nevěděl, jak se kampaň dělá a platí. Nebyl v tom pořádek, nevedla se jasná evidence, kdo smlouvu o daru má a kdo ne. Někdy i smlouvy do Prahy šly a tam zmizely. Mohlo to být jen opomenutími, nepořádkem, chaosem, ale stejně tak to mohl být záměr," vysvětlil zdroj.

Bývalí členové poukazují i na fakt, že se k nim nikdy nedostalo vyúčtování kampaně. "Nikdy jsme ho neviděli, možná vybraná skupinka lidí. Přitom nám mělo být posláno v listopadu 2014," uvedl bývalý politik.

Samotný Rusňák, zakladatel a majoritní akcionář investiční skupiny DRFG a také zeť Babišovy náměstkyně z ministerstva financí Aleny Schillerové, se ke sponzorským darům svých bývalých kolegů nechce vyjadřovat. Byznysmen, jehož manželka Petra je za ANO brněnskou radní, však potvrdil, že on s hnutím o navrácení daru 1,2 milionu korun jedná.

"Řešíme s pražskou centrálou dohodu o narovnání, kdy však bude hotová a kolik dostanu, nyní nelze říct," řekl. Vrásky to vlivnému podnikateli nedělá. "Je mi to vlastně jedno. Ty peníze jsem nedával s tím, že se někdy vrátí."

Demokratická revoluce mas proti elitám je v plném proudu, říká Tomáš Klvaňa. Více v dalším díle DVTV Apel. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Aktualizováno před 51 minutami

Trump omilostnil exporadce Flynna, zapleteného do ruského vlivu na přechozí volby

Americký prezident Donald Trump na Twitteru oznámil, že omilostnil svého někdejšího bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který se na konci roku 2017 přiznal, že lhal Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI). Ten ho vyslýchal v rámci vyšetřování údajného vlivu Ruska na prezidentské volby v roce 2016. Informovala o tom agentura Reuters.

Udělení milosti Flynnovi je vyvrcholením čtyřleté politické a právní aféry. O chystané milosti pro Flynna psal už dříve dnes server Axios s odvoláním na nejmenované zdroje. Udělení milosti Flynnovi podle něj znamená, že do záležitosti už dál nebudou moci promluvit soudy ani ministerstvo spravedlnosti poté, co se v lednu podle všeho stane prezidentem demokrat Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Maďarský zákon, který zakazuje úřední změnu pohlaví, přezkoumá ústavní soud

Soud v Miskolci (Miškovci) požádal maďarský ústavní soud o přezkoumání zákona, jenž zakazuje transgenderovým osobám změnit si v oficiálních dokladech jméno a pohlaví. Informuje o tom agentura AP s odvoláním na maďarskou nevládní organizace Háttér, která se zabývá ochranou práv LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob).

Soud v Miškovci tak vyhověl signatářům petice, kteří tvrdí, že zmíněný zákon porušuje ústavní právo na lidskou důstojnost a soukromý život. Podle AP má nyní ústavní soud na přezkoumání zákona 90 dní.

Autoři zákona, který maďarský parlament schválil letos v květnu, tvrdí, že "biologické pohlaví" člověka určují od narození chromozomy a nemůže být tudíž změněno. Proto je podle nich nezbytné aplikovat stejná pravidla v úředních dokladech. Kritici upozorňují, že zákon bude v důsledku znamenat větší diskriminaci transgenderových osob.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy