


Zástupci Amnesty International ve středu v centru Prahy upozorňovali na dopady klimatické krize a vyzvali českou vládu k přijetí klimatického zákona, který bude založený na ochraně lidských práv. Během happeningu si oblékli čepice a šály a stáli s transparenty před zapnutými větráky.
Lidé mohli na akci podepsat petici požadující přijetí klimatického zákona. Podle Elišky Zástavové z Amnesty International má petice k 15. červenci stovky podpisů.
„Vzali jsme si s sebou zimní oblečení a postavili se před větráky, které jsou často využívány ke snižování vysokých teplot, ale přináší pouze krátkodobou úlevu. Navíc neřeší příčiny změny klimatu,“ popsala Zástavová.
Akce byla součástí kampaně Naše klima, naše práva, která podle Zástavové bojuje za přijetí klimatického zákona, který bude založený na ochraně lidských práv a bude řešit dopady klimatické krize. Organizace kampaň i petici spustila na začátku roku.
Petice žádá vládu a premiéra Andreje Babiše (ANO), aby stát legislativně uznal ochranu klimatu jako otázku lidských práv a zajistil, že přechod na bezuhlíkovou ekonomiku bude sociálně spravedlivý. Kromě to podle Zástavové bojuje také za zachování odborných institucí a opatření, která už fungují.
„Vidíme, že za současné vlády dochází k odchodu některých odborníků z ministerstev, a tomu bychom rádi zabránili,“ doplnila Zástavová.
Dopady klimatické krize pociťují lidé v Česku podle organizace každý rok ve formě delších a intenzivnějších such, vln veder, povodní nebo požárů. V důsledku těchto extrémů pak podle nich dochází ke zdražování potravin a energií, ničení majetku a infrastruktury a k absenci pocitu bezpečí.
Projevy krize nejsilněji dopadají na chudší regiony a skupiny obyvatel, které už čelí nerovnostem, uvedla organizace na informační ceduli na akci.
Amnesty International je jednou z největších mezinárodních nevládních organizací na světě, která se zabývá ochranou a prosazováním lidských práv. Sdružuje miliony podporovatelů ve více než 150 zemích. Organizace byla založena v roce 1961 v Londýně. Její česká pobočka sdružuje dobrovolníky a aktivisty, kteří monitorují porušování svobod, pořádají osvětové kampaně a poskytují pomoc lidem čelícím bezpráví.



Špioni izraelské tajné služby Mossad v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo, aby mu lépe porozuměli. V úterý to podle agentury AFP na konferenci ve městě Safed uvedl bývalý šéf služby Josi Cohen, aniž by upřesnil, kdy se tak stalo či o jaké špiony se jednalo. Cohen vedl Mossad v letech 2015 až 2021.



Evropská pravicová politika má nový úkaz. Je jím strana založená italským generálem ve výslužbě Robertem Vannaccim. Ten rychle nabírá voliče nespokojené s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, kteří s ním souhlasí v tom, že „opustila pravici“. Itálii přitom už příští rok čekají parlamentní volby a není vyloučené, že Meloniová bude nakonec Vannacciho potřebovat k sestavení vlády.



Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský prezident Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé.



Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, největší závod na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Rusku, který se stal v noci na pondělí terčem ukrajinského dronového útoku, byl při úderu poškozen. Podle jednoho zdroje byl tento podnik, jenž zastupuje zhruba dvě pětiny celkové ruské produkce LPG, zcela odstaven na dobu neurčitou kvůli vyhodnocování škod.



Právě dnes vyprší Markétě Vondroušové lhůta na podání odvolání k Mezinárodní sportovní arbitráži, která je poslední šancí na změnu čtyřletého trestu za odmítnutí dopingové kontroly. Podle bývalé šampionky Kim Clijstersové by bylo fér, kdyby se trest Češce nakonec znatelně snížil. Vinu za incident z prosince minulého roku totiž nevidí pouze u ní.