Cenné kameny z Karlova mostu během oprav zmizely

Michal Pavec
28. 1. 2009 10:05
Podle evidence není k dohledání 25 historických kvádrů
Oprava Karlova mostu: Snímek byl pořízen během usazování kamenných bloků do přesné polohy pomocí dřevěných klínů.
Oprava Karlova mostu: Snímek byl pořízen během usazování kamenných bloků do přesné polohy pomocí dřevěných klínů. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Po řadě sporů, zda je kamenné zábradlí Karlova mostu opravováno správně, se kolem ostře sledované rekonstrukce objevují další výrazné nejasnosti.

Z šetření památkové inspekce ministerstva kultury vyplývá, že v evidenčních dokumentech zhotovitele stavby nelze dohledat některé cenné historické kameny.

U jednoho z úseků zábradlí, které pracovníci úřadu prověřovali, to může být až celá pětina vyřazených kvádrů.

Něco takového by teoreticky nemělo být možné. Vyřazené kamenné kvádry, které zvolená komise označila jako nevhodné pro další setrvání v mostním zábradlí, skončily podle písemného vyjádření prováděcí firmy buď ve skladu v pražských Kobylisích nebo v drtičce. Nikde jinde.

"Pokud skončily kamenné kvádry ve skladu, musí být uvedeny na paletových listech - máme jejich kopie. Pokud skončily v drtičce, jejich čísla jsou uvedena na seznamech kamenů určených ke zničení - opět máme jejich kopie," říká inspektorka Lenka Svobodová.

25 nezvěstných kamenů

Jenže ze 127 kamenů, které dělníci vyřadili  ze sektoru XIV B, se hned 25 nevyskytuje ani v jednom z výše zmíněných seznamů.

Navíc se z velké části jedná o velmi cenné a staré kameny, z nichž některé pravděpodobně pocházely z doby založení mostu císařem Karlem IV.

Konkrétně jde o jeden vzácný petřínský pískovec, 11 starých svrchnokřídových pískovců, 4 hodnotné karbonské arkózy a  9 božanovských pískovců.

Inspekce ministerstva kultury připouští i možnost, že může jít o pochybení v dokumentech zhotovitele.

Nesmyslné a vymyšlené, tvrdí Praha

Vlastník stavby, hlavní město Praha, se závěry inspekce ostře nesouhlasí - podobně jako s jejím kritickým hodnocením průběhu rekonstrukce.

"Každý kámen posuzuje jednotlivě komise, v níž vedle zástupců investora a dodavatele pracují zástupci Národního památkového ústavu a Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Přírodovědecké fakulty UK, tedy největší specialisté v tomto oboru," vysvětluje mluvčí pražského magistrátu Jiří Wolf.

"Tato komise rozhoduje případně o vyřazení kamene. Každý kamen je vyřazován komisionelně, o každém existuje evidence. Uváděných dvacet procent neevidovaných kamenů je údaj naprosto nesmyslný a na vymyšlená obvinění se skutečně velmi obtížně odpovídá," shrnuje mluvčí městského úřadu.

Odhaduje se, že původních kamenů je v mostě asi 20%. Najdete je spíš v dolních částech zdiva. Ty nejtmavší zřejmě pocházejí ještě z Juditina mostu
Odhaduje se, že původních kamenů je v mostě asi 20%. Najdete je spíš v dolních částech zdiva. Ty nejtmavší zřejmě pocházejí ještě z Juditina mostu | Foto: Ludvík Hradilek

Mluvčí Wolf navíc zdůraznil, že zákon vlastníkovi neukládá povinnost evidenci vyřazovaných kamenů vést, a jde tak údajně o zcela dobrovolnou aktivitu města odpovídající významu památky.

Co se s kameny stalo?

Pokud se závěry ministerské inspekce potvrdí, zůstává nezodpovězeno, co se kamennými kvádry mohlo stát.

"Domnívám se, že některé kameny měly malé poškození, které z hlediska restaurátorského, nikoli stavebního, mají výjimečnou hodnotu," míní restaurátor a soudní znalec Petr Siegl, který je zároveň autorem posudku k opravě kamenného pláště Karlova mostu.

Cenu těchto "zmizelých" kamenů - které jsou často velmi staré či alespoň velmi kvalitní - není zcela jednoduché odhadnout, ale je to proveditelné.

Jeden z nejstarších vyřazených kamenů s důlky pro kamenické kleště uložený ve skladu
Jeden z nejstarších vyřazených kamenů s důlky pro kamenické kleště uložený ve skladu | Foto: Inspekce Ministerstva kultury ČR

Městské úřady totiž své památky často pojišťují proti vandalům nebo přírodním katastrofám a tam je nutné vyhotovit znalecké posudky, které určí hodnotu i cenu památky.

"V takovém případě je potřeba posoudit charakter stavu kamenného materiálu, míru opotřebení vnějšími vlivy, velikost a rozměry, současnou cenu kamenného materiálu a v neposlední řadě lze posoudit i historickou hodnotu podle koeficientu kvalifikace památky," popisuje soudní znalec Siegl.

"Velmi obecně lze ale říct, že cena toho kamene s historickou hodnotou se může pohybovat od pěti do deseti tisíc korun," odhaduje Siegl.

Odborný znalec netuší, kdo by o tyto kameny mohl mít zájem. "Nedovedu si představit, že by si je někdo koupil, třeba na zahrádku," kroutí hlavou profesor Siegl.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy