Cena za vytěsňování Romů ze škol: 18 miliard ročně

Tereza Šídlová
30. 9. 2011 5:30
Česko se podle vlády po letech kritiky chystá začlenit romské děti do běžného školství
Vláda se zavazuje k tomu, že už nebude diskriminovat romské děti na zdejších školách.
Vláda se zavazuje k tomu, že už nebude diskriminovat romské děti na zdejších školách. | Foto: Tomáš Netočný

Praha - Stát spočítal, že odstranění segregace na zdejších školách, za níž Česko dlouhodobě a tvrdě kritizují evropské instituce, by v následujících třech letech přišlo státní rozpočet až na osmnáct miliard korun ročně.

„Spodní hranice výdajů navíc ze státního rozpočtu je devět a půl miliardy korun ročně, horní pak osmnáct miliard," řekl Aktuálně.cz Martin Šimáček, ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování, kde vznikla nedávno schválená vládní Strategie boje proti sociálnímu vyloučení do roku 2015.

Právě tento dokument předběžný účet za odstranění diskriminace ve školách předkládá.

Experti věří, že vynaložení miliardových částek by změnilo statistiky, podle nichž v Česku dvacet let od pádu komunismu nejchudší děti (většinou romského původu) jen zřídka dokončí běžnou základní školu a ještě méně často jsou k vidění na středních školách.

Dobeš je pro

Pro představu, o jaké peníze jde: rozpočet ministerstva školství na letošní rok činí 137 miliard korun. Peníze na nediskriminační vzdělávání nejchudších tak tvoří desetinu stávajících prostředků.

"Vláda si musí stanovit priority. Věřím, že i vzhledem k výbušné situaci v regionech, jako je Šluknovsko, se ty peníze najdou, i v rozpočtově náročných letech 2013 a dále," řekl Aktuálně.cz ministr školství Josef Dobeš.

Ministr podle svých slov počítá s tím, že na děti z ghett dá v následujících letech až patnáct miliard korun.

Vládní materiál, který kabinet Petra Nečase schválil před dvěma týdny v době vyhrocených etnických nepokojů ve městech Šluknovského výběžku, také podrobuje české školství ostré kritice.

„Český vzdělávací systém se podílí na reprodukci sociálního vyloučení," stojí v dokumentu, který naznačuje, jak řešit situaci ve vyloučených lokalitách v Česku.

"Postižení" Romové

Jeho tvůrci kritizují fakt, že v českém školství funguje paralelní vzdělávací systém, který má na svědomí právě segregaci.

Řeč je o takzvaných zvláštních školách, kam chodí "děti s lehkým mentálním postižením", často tam ale končívají i romské děti, přestože mají předpoklady zvládnout učivo běžné základní školy.

Právě mnohamiliardová částka by však měla do roku 2015 v zásadě umožnit postupné zrušení praktických škol, jak se dnes někdejší "zvláštní" školy nazývají, a zabezpečit, aby děti se sociálním handicapem mohly chodit do běžných základních škol.

Příliv miliard by totiž otevřel cestu například k tomu, aby se snížil počet dětí ve třídách a aby pedagogům mohli vypomáhat asistenti. 

Ty právě považují vládní experti za klíčové.

„Bohužel ale v České republice (...) asistenti zpravidla neučí v tandemu s učiteli, ale izolovaně 'doučují' děti, často jsou ve školách využíváni zejména na pomocné výchovné práce," uvádí Strategie boje proti sociálnímu vyloučení.

Nepříznivá statistika

"Dnešní investice do opatření uvedených ve Strategii je potřebná, protože tyto výdaje v řádu miliard přinesou v budoucích letech státní kase úspory v řádech stamiliard, které jinak bude každoročně třeba vynakládat na řešení problémů vzniklých prohlubujícím se sociálním vyloučením," uvádí Viktor Piorecký z Agentury pro sociální začlenění, odborník na školství.

Podle dostupných údajů až 40 procent dětí z vyloučených lokalit nevychodí ani běžnou základní školu. Jen pět procent z nich pak vystuduje školu střední. Důsledkem je pak začarovaný kruh chudoby.

Ministr školství Josef Dobeš.
Ministr školství Josef Dobeš. | Foto: Ludvík Hradilek

Podle odborníků i Dobeše je klíčové předškolní vzdělávání dětí romského původu. Například i kvůli tomu, že často potřebují pomoct s češtinou. Podle vládní strategie by měla být návštěva mateřské školy pro děti se sociálním znevýhodněním rovnou povinná, pokud psychologové řeknou, že by nemusely zvládat běžné učivo.

Necelou miliardu korun ročně by si pak vyžádalo zvýšení příspěvku na výuku žáků se sociálním znevýhodněním, laicky řečeno dítěte, které se narodilo do prostředí ghetta. V současné době školy "příplatky", takzvané zvýšené normativy, dostávají jen na děti se zdravotním postižením.

"Tyto prostředky lze využít například pro asistenty pedagogů, zvýšený počet hodin některého předmětu, nebo vyrovnávání jazykových problémů, které sociálně vyloučené děti mohou mít," říká Piorecký.

Inspekce ve školách

Ministr Dobeš během podzimu podle svých slov pošle inspekce do praktických škol, aby ministerstvo získalo přehled o tom, jaké procento dětí do těchto zařízení dochází nedopatřením.

"Musíme zabezpečit, aby tyto děti nebyly vyřazeny ze středního vzdělávacího proudu," říká.

Česko dlouhodobě bojuje s nálepkou diskriminace ve zdejším školství. V roce 2007 dostalo oficiální razítko „segregace" od Evropského soudu pro lidská práva, který tehdy rozhodl ve prospěch českých romských rodin stěžujících si na neoprávněné zařazení do tzv. zvláštní školy.

„Od té doby se ale situace v Česku příliš nezměnila," konstatovala letos Rada Evropy.

I ministr Dobeš byl v minulosti kritizován odborníky na integraci romských dětí do škol za to, že problém neřeší.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Salač odstartuje do Velké ceny San Marina z předposlední řady

Filipu Salačovi kvalifikace na Velkou cenu San Marina silničních motocyklů nevyšla, do nedělního závodu Moto3 odstartuje z předposlední deváté řady. Devatenáctiletý český jezdec byl klasifikován na 26. místě, což je jeho nejhorší kvalifikační výsledek od Malajsie v listopadu 2019.

Salač po vydařeném pátku, kdy v trénincích figuroval v nejlepší desítce, nedokázal v dnešním třetím tréninku na rozdíl od většiny soupeřů zrychlit a musel už do první části kvalifikace. V ní obsadil dvanácté místo a do druhé části pro nejrychlejších osmnáct nepostoupil.

V italském Misanu se na prvních čtyřech místech nejslabší třídy seřadili domácí jezdci, třetí pole position v sezoně vybojoval Romano Fenati.

Kvalifikace na Velkou cenu San Marina, závod mistrovství světa silničních motocyklů v Misanu:

Moto3: 1. Fenati (It./Husqvarna) 1:41,756, 2. Foggia (It./Honda) -0,257, 3. Antonelli (It./KTM) -0,264, …26. Salač (ČR/KTM) nepostoupil do druhé části kvalifikace.

MotoGP: 1. Bagnaia (It./Ducati) 1:31,065, 2. Miller (Austr./Ducati) -0,249, 3. Quartararo (Fr./Yamaha) -0,302.

Další zprávy